USA a Jižní Korea zahájily námořní cvičení
Jihokorejské a americké jednotky zahájily pětidenní námořní cvičení poté, co Severní Korea opět pohrozila vypálit rakety blízko amerického území Guam. Podle námořnictva Jižní Koreje jsou do cvičení zapojeny stíhačky, vrtulníky a čtyřicet námořních lodí a ponorek spojenců, včetně americké letadlové lodi Ronald Reagan. Cílem je procvičit reakci na potenciální námořní provokaci ze strany Severní Koreje a zlepšit kombinovanou operační schopnost spojenců.
Aby Spojené státy demonstrovaly před KLDR svou sílu, vyslaly také čtyři stíhací letouny – dvě F-22 a dvě F-35 – na leteckou show a výstavu do jihokorejského Soulu. Minulý týden pak Američané nechali přeletět své nadzvukové bombardéry B-1B z letecké základny na ostrově Guam do Jižní Koreje. Dávají tak najevo, že na jakoukoliv severokorejskou agresi přijde razantní odpověď.
Kam dál?
Severokorejští hackeři ukradli americko-jihokorejské vojenské dokumenty (11.10. 2017)
Do Jižní Koreje možná zamíří další americké lodě a stíhačky (30.8. 2017)
USA a Jižní Korea zahájily každoroční společné vojenské cvičení (21.8. 2017)
Zdroj: Defense News (USA)
---
Norsko vyšle své jednotky na hranici s Ruskem
V reakci na rostoucí hrozby má Norsko v plánu vyslat obrněný pěchotní prapor na svou arktickou hranici s Ruskem. Zároveň má zájem nakoupit další tanky a děla. „Bezpečnostní situace se stává čím dál více nepředvídatelnou,“ řekla norská ministryně obrany Ine Marie Eriksen Søreide. „Musíme být schopni ochránit všechny části naší země,“ dodala ministryně. Norská vláda má nicméně v parlamentu menšinu, takže ke schválení návrhu bude potřebovat podporu jiných stran.
Ruská ambasáda v Oslu se k prohlášení norské ministryně obrany zatím nevyjádřila. V červnu však Moskva oznámila, že rozhodnutí Osla navýšit přítomnost amerických jednotek v Norsku povede ke zhoršení vztahů a eskalaci napětí na severním křídle Severoatlantické aliance.
Kam dál?
Rusko vyhrožuje posílením raketových kapacit u hranic s NATO (13.10. 2017)
Německo a Norsko objednávají nové tankery A330 pro flotilu NATO (26.9. 2017)
Rusko hrozí Norsku reakcí kvůli zapojení do protiraketového deštníku (24.3. 2017)
Zdroj: Novinite (Bulharsko)
---
Američany vycvičení srbští experti na odminování mají pomáhat Rusku
Spojené státy v posledních měsících značně investovaly do výcviku srbských odborníků na odminování, jejich prvním úkolem však má být pomoc Rusku v Sýrii, píše srbský deník Blic. Spojené státy údajně dokonce zvažují, zda ve výcvikovém programu nadále pokračovat, uvádí na svých stránkách Blic s odvoláním na nejmenovaný zdroj. „Vojenské manévry, kterých se Srbsko účastní spolu s Ruskem, vyvolávají podezření na straně Američanů,“ prohlásil anonymní zdroj.
Kam dál?
Srbsko je neutrálním, ale spolehlivým partnerem NATO, říká srbská premiérka (4.8. 2017)
Rusko dohodou se Srbskem omezuje vliv NATO a EU na Balkáně (29.3. 2017)
Zdroj: B92 (Srbsko)
---
Bitva o Kirkúk: Proč je tak důležitý?
Tři týdny poté, co autonomní irácký Kurdistán uspořádal referendum o nezávislosti, vstoupily irácké síly do sporného města Kirkúk a přinutily kurdské jednotky k ústupu. Kirkúk se totiž nachází na okraji rozsáhlého ropného pole, které dokáže vyprodukovat až půl milionu barelů ropy denně. Přestože by irácké výnosy z ropy měly být sdíleny, provincie na toto téma stále vedou spory.
Když se irácké ozbrojené síly v roce 2014 tváří v tvář pokroku organizace Islámský stát (IS) zhroutily, kurdské jednotky se přesunuly do Kirkúku a zajistily město a okolní ropné vrty. Bagdád však trval na tom, že město a jeho provincii musí Kurdové vrátit. Celá záležitost se však vyhrotila, když kurdské úřady zahrnuly Kirkúk do svého referenda o nezávislosti, ačkoliv se město nachází mimo autonomní oblast Kurdů. Bagdád to považoval jako provokaci, která jen zdůraznila to, co centrální vláda pokládá za nekontrolovanou kurdskou expanzi.
Kam dál?
NATO se v podpoře koalice proti IS zaměřuje na Irák (15.5. 2017)
Iráckým Kirkúkem otřáslo několik sebevražedných útoků (21.10. 2016)
Zdroj: France 24 (Francie)
---
Velitel sil USA v Evropě odchází do výslužby
Své působení ve funkci velitel americké armády v Evropě do konce roku ukončí generál Ben Hodges. Ve své funkci se zasazoval zejména o větší agilitu v místech jako je Polsko a Pobaltí a apeloval na to, že je potřeba přizpůsobit se čím dál agresivnějšímu Rusku. Přímočarost a odhodlání mluvit o potřebách americké armády v Evropě občas dráždila vedoucí představitele ve Washingtonu, jeho tříleté působení na pozici velitele americké armády v Evropě lze však pravděpodobně považovat za nejdůležitější od konce studené války.
O roli armády a důležitosti Severoatlantické aliance se snažil generál Hodges hovořit při každé vhodné příležitosti. „Vždycky jsem cítil, že je mou povinností všechny věci řádně vysvětlit. Ať už šlo o třídu v mateřské škole nebo o profesionální novináře,“ konstatoval Hodges. „Ben se nebál ujistit, aby se to, co považoval za vhodné a správné, dostalo k veřejnosti,“ řekl bývalý vrchní velitel sil NATO v Evropě generál Philip Breedlove.
Podle britského generála Patricka Sanderse Hodges pravděpodobně za svého působení udělal víc než jakýkoliv jiný jedinec v NATO, když „zhmotnil“ podstatu ujištění a zastrašení. Jeho mantrou bylo „snaž se, aby 30 000 vojáků působilo jako 300 000“.
Kam dál?
Je třeba zlepšit alianční rádiové spojení a sdílení informací, vyzval generál Hodges (12.10. 2017)
Generál Hodges volá po „vojenském Schengenu“ (3.10. 2017)
Zdroj: Stars and Stripes (USA)
