Stoltenberg: Kanada by se měla připravit na ruské kyberhrozby
Kanada a další země Severoatlantické aliance se musí více snažit, aby vydržely rostoucí a stále se vyvíjející kybernetické hrozby ze strany Ruska, říká šéf NATO Jens Stoltenberg. „Jedná se o neustále se vyvíjející hrozbu, tudíž je potřeba se stále přizpůsobovat,“ prohlásil Stoltenberg a dodal, že digitální hrozby přicházejí v mnoha formách a jejich cílem může být kdokoliv.
Podle estonského ministra obrany Jüriho Luika by Ottawa neměla být překvapená, kdyby se Rusko pokusilo zasáhnut do kanadských federálních voleb v roce 2019. „V určitém ohledu je každá země včetně Kanady sousedem Ruska, protože kybernetická hrozba nerespektuje žádné hranice,“ uvedl Luik. „V tuto chvíli není pochyb o tom, že máme co do činění s ruskou vládou, která má vůči Západu velmi agresivní postoj. Nejen baltské státy, ale i velké spojenecké země musí čelit ruskému agresivnímu hybridnímu přístupu, který se projevuje mimo jiné zasahováním do voleb a různých referend,“ dodal estonský ministr obrany.
Kam dál?
NATO souhlasí se zvýšením využívání kyberzbraní v boji proti Rusku (10.11. 2017)
NATO rozvíjí kybernetickou obranu (7.11. 2017)
Zdroj: CBC News (Kanada)
---
NATO se omlouvá Turecku, Erdogan a Atatürk byli označeni za nepřátele
Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg se omluvil Turecku za incident, který se odehrál v průběhu vojenských cvičení v Norsku. Během nich byli údajně turecký prezident Recep Tayyip Erdogan a zakladatel Turecka Mustafa Kemal Atatürk vyobrazeni jako nepřátelé. Na protest proti tomuto incidentu Ankara odvolala svých čtyřicet vojáků účastnících se aliančních cvičení ve společném výcvikovém středisku NATO (Joint Warfare Centre) poblíž norského města Stavanger, uvedl Erdogan.
Podrobnosti celého případu nejsou úplně jasné. Podle Erdogana byl jeho a Ataturkův portrét včetně jména vyobrazen na „nepřátelském seznamu“. Tento materiál údajně neuveřejnil žádný zaměstnanec NATO, ale norský civilní kontraktor, kterého na cvičení vyslalo Oslo. „Norské úřady proto nyní rozhodnou o disciplinárním opatření,“ řekl generální tajemník NATO.
„Omlouvám se za způsobenou urážku. Tento incident byl důsledkem jednání jednotlivce a nereflektoval názory Aliance,“ uvedl ve svém prohlášení Stoltenberg a dodal, že Turecko je váženým spojencem NATO, který významně přispívá k bezpečnosti všech spojenců. „Tato zpráva neodráží názory ani politiku Norska. Za její obsah se omlouvám,“ vyslovil se i norský ministr obrany Frank Bakke-Jensen.
Zdroj: The Guardian (Velká Británie)
---
USA prodají systém Patriot Polsku
Americké ministerstvo zahraničí schválilo dohodu s Polskem v hodnotě několika miliard dolarů, chce prodat protiraketový systém Patriot polským spojencům v Severoatlantické alianci. Kongres USA má nyní patnáct dní na to, aby vznesl případné námitky. Vzhledem k těsné obranné spolupráci s Polskem je to však nepravděpodobné. „Bezpečná Evropa schopná odvrátit letecké a raketové hrozby a další formy agrese podpoří mír a stabilitu v NATO a na evropském kontinentu,“ napsalo o zbrojním kontraktu americké ministerstvo zahraničí.
USA a Polsko se na miliardovém obchodu dohodly během návštěvy amerického prezidenta Donalda Trumpa ve Varšavě v červenci 2017. Protiraketový systém Patriot má přispět k obraně Polska před možnou agresí z Ruska. Moskva totiž loni nasadila rakety Iskander schopné nést jaderné zbraně do své exklávy Kaliningrad, která se nachází na hranicích s Polskem a Litvou.
Protiraketový systém Patriot poskytuje ochranu proti útočným raketám. Je mobilní a odpalovací zařízení lze namontovat na nákladní automobily. Spojené státy by měly dodat Polsku až čtyři radarové systémy, čtyři řídicí stanice, šestnáct odpalovacích zařízení a 208 střel PAC-3. Americké zbrojní společnosti Raytheon, Lockheed Martin a Northrop Grumman by si díky této dohodě měly přijít až na 10,5 miliardy dolarů.
Kam dál?
Polsko nakoupí v USA střely pro systém Patriot za 190 miliard (31.3. 2017)
Rusko potvrdilo přesun raket Iskander do Kaliningradské oblasti (10.10. 2016)
Zdroj: Die Zeit (Německo)
---
NATO má novou zvláštní představitelku pro ženy, mír a bezpečnost
Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg jmenoval Clare Hutchinson novou zvláštní představitelkou pro ženy, mír a bezpečnost. „S velkým potěšením oznamuji, že jsem jmenoval Clare Hutchinson z Kanady mou novou zvláštní představitelkou pro ženy, mír a bezpečnost,“ prohlásil Stoltenberg. Hutchinson má bohaté zkušenosti. Více jak deset let působila jako genderová poradkyně pro Organizaci spojených národů, mimo jiné i v Kosovu a v Libanonu. „Děkuji Kanadě za její silný závazek vůči ženám, míru a bezpečnosti a těším se, že brzy uvítám Clare Hutchinson v hlavním sídle NATO,“ dodal Jens Stoltenberg.
„Máme toho ještě hodně před sebou, ale pro Alianci není mír a bezpečnost jen o mužích, naším cílem je zvýšit zastoupení žen na všech úrovních v NATO,“ zdůraznil generální tajemník. „Jmenování žen do různých funkcí není jen správné, ale i chytré: přispívá to k větší stabilitě a bezpečnosti zemí,“ doplnil Stoltenberg.
Zdroj: NATO
---
Ukrajina má dveře do NATO otevřené, řekl Stoltenberg
Severoatlantická aliance prosazuje politiku otevřených dveří a nebrání se přijetí nových členů, prohlásil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg na mezinárodním bezpečnostním fóru v Kanadě. Na otázku o případném členství Ukrajiny odpověděl, že dveře do NATO jsou otevřené. „Nejlepším důkazem je fakt, že počet členů Aliance se od konce studené války téměř zdvojnásobil. Kromě toho počet členů NATO letos na jaře vzrostl na 29 díky vstupu Černé Hory,“ uvedl Stoltenberg.
Na otázku o případném členství Ukrajiny v NATO odpověděl, že dveře Aliance jsou otevřené. Současné však zdůraznil, že stát usilující o vstup do NATO musí nejprve splnit určité normy. „Gruzie a Ukrajina se nyní zaměřují na různé reformy: modernizují své obranné instituce, bojují proti korupci a posilují demokracii,“ poznamenal Stoltenberg a dodal, že NATO a jeho spojenci pomáhají oběma zemím s realizací těchto reforem.
Kam dál?
Ukrajina se přibližuje členství v NATO (8.11. 2017)
Zdroj: Ukrinform (Ukrajina)
