Stoltenberg a ázerbájdžánský prezident diskutovali o Náhorním Karabachu
Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg a ázerbajdžánský prezident Ilham Alijev diskutovali o nevyřešeném arménsko-ázerbájdžánském konfliktu o plošinu Náhorní Karabach. Ta se nachází v jihozápadním Ázerbájdžánu, ale v současné době je pod vojenskou kontrolou Arménie, neboť většinu populace tvoří Arméni. Po rozhovorech s Alijevem generální tajemník NATO prohlásil, že urovnání tohoto sporu je i v zájmu západní vojenské aliance a vyzval obě strany, aby se vyhnuly jakékoliv nové eskalaci konfliktu.
Stoltenberg vyzdvihnul obnovení dialogu mezi Alijevem a arménským prezidentem Seržem Sarkisjanem, kteří se minulý měsíc sešli v Ženevě a společné jednání označili za konstruktivní. Oba lídři by se měli setkat ještě s představiteli Evropské unie na summitu Východního partnerství.
Kam dál?
Náhorní Karabach: Arménští rebelové se dohodli s ázerbájdžánskou armádou na zastavení palby (6.4. 2016)
Konflikt v Karabachu ohrožuje bezpečnost v regionu (15.7. 2015)
Zdroj: Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (ČR/USA)
---
Polská bezpečnostní služba byla cílem ruských špiónů
Za předchozí polské vlády získali agenti z ruské Federální služby bezpečnosti (FSB) informace o fungování polské tajné služby ABW. Ruští představitelé přišli do Polska legálně na žádost tehdejší polské zpravodajské služby, uvedla na svých internetových stránkách polská veřejnoprávní stanice TVP Info. Oficiálním cílem návštěvy bylo pracovat společně po dobu několika měsíců v boji proti zločinecké skupině aktivní v Polsku a v ruské exklávě Kaliningradu. FSB však využila této příležitosti k získaní informací o polské kontrarozvědce, informovala TVP Info.
„Pod záminkou spolupráce získali Rusové důvěrné informace o polské tajné službě a zjistili, jak jednotlivá lokální oddělení čelí hrozbám z Ruska. O několik měsíců později agenti FSB opustili Polsko, jako by se nic nestalo,“ stojí ve zprávě TVP Info. Po změně vlády v Polsku v roce 2015 došlo i ke změně personálu v ABW. Piotr Pogonowski se stal novým šéfem civilní kontrarozvědky a v červnu roku 2016 zahájil šetření tohoto incidentu, uvedla TVP Info citujíc informátora z ABW.
Ukázalo se, že žádná kriminální skupina neexistovala. Podle zprávy TVP Info získala FSB informace o největších tajemstvích ABW díky fiktivnímu případu neexistující zločinecké skupiny. „Rusové se dozvěděli o našich operačních schopnostech. FSB se také dozvěděla o našich technických schopnostech a zdrojích, které můžeme využít proti jednotlivcům ohrožujícím Polsko,“ napsala TVP Info s odkazem na svůj zdroj z ABW.
Kam dál?
Dánsko buduje špionážní stanici pro boj s Ruskem (22.11. 2017)
Ruská delegace při NATO se musí zmenšit, jedním z důvodů jsou ruští špioni (13.4. 2015)
Zdroj: Radio Poland (Polsko)
---
NATO otevře styčnou kancelář v Moldavsku
Severoatlantická aliance otevře příští týden v hlavním městě Moldavska Kišiněvě styčnou kancelář. K oznámení došlo poté, co se moldavský prozápadní premiér Pavel Filip setkal v Bruselu se šéfem NATO Jensem Stoltenbergem. Obě strany se dohodly, že Moldavsko zůstane na základě své ústavy vojensky neutrální. Filip však zdůraznil, že má zájem posílit vztah s NATO.
Přestože styčná kancelář NATO v Kišiněvě bude čistě diplomatickou institucí, která bude sestávat z civilních zaměstnanců, Rusko a moldavští proruští socialisté se silně staví proti této iniciativě. Proruský prezident Moldavska Igor Dodon dokonce zablokoval rozhodnutí o jmenování nového ministra obrany na více než deset měsíců. Tím byl před nedávnem konečně jmenován Eugen Sturza, který má ambiciózní plány na nákup zbraní a modernizaci armády.
Kam dál?
Partnerství s Ruskem je pro nás zásadní, tvrdí moldavský prezident (24.1. 2017)
NATO otevře v „neutrálním“ Moldavsku kancelář, proruský prezident je proti (8.2. 2017)
Moldavský prezident varuje před rychlým sbližováním s NATO (8.2. 2017)
Zdroj: Balkan Insight (Srbsko)
---
Austrálie potvrzuje důvěru v americké vedení v asijsko-pacifické oblasti
Australská Bílá kniha o zahraniční politice poprvé za čtrnáct let potvrdila důvěru Canberry v globální vedoucí postavení USA z hlediska vojenské i tzv. měkké síly (soft power). Upozornila však také na rostoucí schopnosti a vliv Číny v Indo-Pacifiku. „V některých částech indo-tichomořské oblasti včetně jihovýchodní Asie síla a vliv Číny rostou tak, aby odpovídaly síle Spojených států a v některých případech jí i dokonce překonaly,“ uvádí australský dokument o zahraniční politice.
„Věříme, že závazek Spojených států podporovat pořádek založený na pravidlech je jak v jejich zájmu, tak v zájmu širší mezinárodní stability a prosperity,“ uvedla vláda v Canbeře v reakci na nejistotu USA týkající se nákladů a přínosů spojených s rolí mezinárodního lídra.
Kam dál?
ANALÝZA: Trump v Asii: dlouhá cesta, výsledky mlhavé (20.11. 2017)
Jak vypadá čínská armáda v porovnání s americkou? (8.11. 2017)
Trump v Japonsku vychvaluje armádu USA (6.11. 2017)
Zdroj: IHS Jane’s 360 (USA)
---
Po skandálu v Norsku vrátil turecký seržant medaili NATO
Turecký seržant ve výslužbě vrátil medaili Severoatlantické aliance po nedávném kontroverzním vojenském cvičení v Norsku, při kterém byli turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan a zakladatel Turecka Mustafa Kemal Atatürk označeni za nepřátele. „Nemohl jsem zůstat lhostejný k tomuto incidentu, který zneuctil Atatürka a našeho prezidenta Erdoğana,“ řekl seržant Veli Karaman. „Z toho důvodu jsem poslal zpět alianční medaili a osvědčení o zásluhách. Pro jednotu našeho státu bychom měli udělat vše, co je v našich silách,“ dodal Karaman.
Karaman byl v roce 2010 poslán do Afghánistánu v rámci mise NATO. Za jeho úspěšnou sedmiměsíční službu v této zemi mu byla následně udělena medaile, kterou podepsal tehdejší generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen. Karaman odešel do výslužby v roce 2014.
Kam dál?
NATO se omlouvá Turecku, Erdogan a Atatürk byli označeni za nepřátele (20.11. 2017)
Zdroj: Hurriyet Daily (Turecko)
