Šéf Pentagonu: Závazek USA vůči NATO je silný

Nový americký ministr obrany James Mattis ujistil svůj britský protějšek, že i přes dřívější kritiku Severoatlantické aliance ze strany prezidenta USA Donalda Trumpa je závazek Washingtonu vůči NATO pevný. Během telefonního hovoru s britským ministrem obrany Michaelem Fallonem Mattis zdůraznil závazek USA k NATO a poukázal na výjimečné vztahy mezi Spojenými státy a Velkou Británií, které se odráží v obranných vazbách, jež jsou základem pro bezpečnost USA, uvedl mluvčí Pentagonu kapitán Jeff Davis.

Britská premiérka Theresa May bude prvním zahraničním lídrem, který navštíví nového amerického prezidenta, řekl tiskový mluvčí Bílého domu Sean Spicer. „Podle mě jsme vždy měli s Británií zvláštní vztah, a to reflektuje i první návštěva předsedkyně britské vlády,“ dodal Spicer.

Kam dál?
May bude diskutovat s Trumpem o NATO, terorismu a obchodu (23.1. 2017)
Mattis nesouhlasí s Trumpovou kritikou Aliance (18.1. 2017)
Budoucí americký ministr obrany NATO hájí (13.1. 2017)

Zdroj: The Guardian (Velká Británie)

---

Spojí se USA s Ruskem kvůli Afghánistánu?

Afghánistán by mohl být dobrým odrazovým můstkem a platformou pro spolupráci mezi Moskvou a novou vládou ve Washingtonu, tvrdí ruský expert na střední Asii Arkadij Dubnov. Rusko a Spojené státy spolu zpočátku v Afghánistánu aktivně spolupracovaly, to se však postupem času změnilo, bilaterální vztahy se zhoršily a spolupráce upadala. Washington zkritizoval Moskvu za tajná jednání se zástupci Tálibánu v Afghánistánu, ačkoliv ruské ministerstvo zahraničí tato obvinění důrazně odmítalo.

V posledních letech Kreml přehodnotil hrozby přicházející z Afghánistánu. „Moskva v poslední době zjišťuje, že Tálibán – i přes svou radikální povahu – nepředstavuje hrozbu pro střední Asii, kterou Rusko považuje za svou sféru vlivu,“ uvedl Dubnov. Podle něj by Rusko navázáním dialogu s Tálibánem mohlo vyvinout tlak na vládu afghánského prezidenta Ašrafa Gháního, kterého Moskva považuje za loutku Washingtonu – alespoň za administrativy Baracka Obamy tomu tak bylo.

Od nového amerického prezidenta Donalda Trumpa Rusko očekává změny v zahraniční politice vůči Afghánistánu. Kreml nejvíce zajímá, zda je Washington ochoten stáhnout posledních 9 000 vojáků z Afghánistánu a ukončit podporu současnému afghánskému prezidentovi. „V případě, že nová americká administrativa již netrvá na bezpodmínečné podpoře Gháního, Moskva může Washingtonu nabídnout novou formu společného postupu v Afghánistánu,“ řekl Dubnov.

Kam dál?
Obama: V Afghánistánu zůstane více vojáků, než jsme plánovali (8.7. 2016)
Generál Pavel: Aliance chce intenzivnější komunikaci s Ruskem (25.1. 2016)

Zdroj: Deutsche Welle (Německo)

---

Partnerství s Ruskem je pro nás zásadní, tvrdí moldavský prezident

Moldavský prezident Igor Dodon prohlásil, že nevěří, že jeho země někdy bude součástí Evropské unie a že je nutné najít společnou řeč s Ruskem. „Nepodaří se nám sjednotit naši zemi, pokud nevybudujeme strategické partnerství s Ruskem,“ řekl Dodon. Zároveň také prohlásil, že je proti dohodě se Severoatlantickou aliancí týkající se otevření styčné kanceláře NATO v Kišiněvě. Až se Dodon setká s představiteli NATO, má v plánu se jich zeptat, zda je Aliance ochotna podepsat prohlášení potvrzující moldavskou neutralitu.

Navrhovaná styčná kancelář NATO, která by měla začít fungovat v březnu 2017, je technickou komunikační strukturou, která v žádném případě nebude mít vliv na moldavskou neutralitu, uvedl předseda moldavského parlamentu Andian Candu. Moldavsko je členem aliančního programu Partnerství pro mír a přispívá svými vojáky do mise NATO v Kosovu.

Dodon vyhrál prezidentské volby se svou pro-ruskou kampaní a chopil se úřadu v prosinci 2016. Moldavský prezident má však víceméně symbolickou roli. Vláda je řízena koalicí pro-evropských stran.

Kam dál?
Moldavsko se zajímá o bližší spolupráci s NATO (12.11. 2015)
NATO podporuje nezávislost Moldavska (17.3. 2015)

Zdroj: Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (ČR/USA)

---

USA nasadí do Austrálie svůj největší letecký kontingent

Spojené státy vyšlou svůj největší letecký kontingent do australského Darwinu. Přiletí čtyři konvertoplány Osprey, pět vrtulníků Super Cobra a čtyři vrtulníky Huey. Na 1 250 amerických mariňáků pak do Darwinu dorazí letos v dubnu v rámci šestiměsíční rotace.

Nasazení amerických mariňáků do Darwinu bylo poprvé oznámeno bývalou australskou premiérkou Julií Gillard a bývalým americkým prezident Barackem Obamou v roce 2011. „Spojené státy využívají Austrálii jako jednu ze svých základen již několik desítek let. Austrálie má schopnosti zajistit nejen své vlastní letouny, ale i ty americké,“ prohlásil australský ministr obranného průmyslu Christopher Pyne.

Kam dál?
Větší přítomnost sil USA v Austrálii je „přirozeným vývojem“, tvrdí šéf australského letectva (15.3. 2016)

Zdroj: ABC News (USA)

---

Armáda USA popírá, že by koordinovala nálety v Sýrii s Ruskem

Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že Spojené státy poskytly Moskvě souřadnice cílů organizace Islámský stát (IS) poblíž syrského města al-Báb. Pentagon toto tvrzení odmítl. „Ministerstvo obrany nekoordinuje vzdušné údery v Sýrii s ruskou armádou,“ prohlásil mluvčí Pentagonu Eric Pahon. Americké ministerstvo obrany má s ruskou armádou vytvořený pouze kanál pro komunikaci, který má zamezit střetům v syrském vzdušném prostoru, dodal Pahon.

„Pokud existuje způsob, jak můžeme společně s nějakou zemí porazit IS – ať už by šlo o Rusko nebo kohokoliv jiného – a měli bychom v tom společný národní zájem, jistě nebudeme proti,“ odpověděl mluvčí Bílého domu Sean Spicer na otázku, zda by byly Spojené státy otevřené společné vojenské akci s Ruskem v Sýrii.

Kam dál?
USA nemohou věřit Rusku, tvrdí Trumpova kandidátka na velvyslankyni při OSN (19.1. 2017)
Kerry: O mír v Sýrii musíme usilovat i bez Ruska (5.10. 2016)

Zdroj: Reuters (USA)