Polsko poskytne tanky pro nové síly velmi rychlé reakce NATO
Polský ministr zahraničí Grzegorz Schetyna oznámil, že k silám velmi rychlé reakce NATO se připojí prapor polských tanků. Podle Schetyny již Polsko má připravené potřebné prostředky a schválení kroku je tedy jen otázkou formalit. Ministr doplnil, že začátkem roku 2015 bude k nasazení připraveno 5 000 polských vojáků.
Polský ministr obrany Tomasz Siemoniak řekl, že další podrobnosti o přesném složení dočasných sil budou známy v únoru. Siemoniak potvrdil, že část polských obrněných jednotek by se mohla stát součástí aliančního dočasného předvoje. Síly velmi rychlé reakce budou fungovat pod vedením německé, holandské a norské armády.
Kam dál?
Nové hrotové síly NATO se začnou formovat příští rok (3.12. 2014)
Zdroj: Radio Poland (Polsko)
---
NATO a EU diskutují o bližší spolupráci
Asertivní postoj Ruska dává nový impuls k sjednocování bezpečnostních politik EU a NATO. Sídla dvou mezinárodních byrokracií od sebe v Bruselu leží sotva 6 kilometrů, v minulých dobách si ale byly vzdáleny mnohem více. Evropská unie je však nyní kvůli Ukrajině Moskvou vnímána jako stejná hrozba pro její zájmy, jako NATO.
Nejde však jen o Rusko. Jižní Evropa leží v dosahu nejisté oblasti Blízkého východu a severní Afriky. V době snižování vládních rozpočtů věří mnoho představitelů ve smysl užší součinnosti silových nástrojů územní obrany NATO s diplomatickými schopnostmi EU. Mnohá zasedání špiček naznačují vůli po větší spolupráci.
Vzhledem k 22 společným členům obou organizací by spolupráce mohla být relativně jednoduchá.
Kam dál?
Omezení sankcí proti Rusku není na pořadu dne, říká komisař EU (14.11. 2014)
Zdroj: The Wall Street Journal (USA)
---
Představitelé NATO připravují výcvikové centrum v Gruzii
Činitelé Severoatlantické aliance v Gruzii chystají vznik školicího zařízení. Zřízení společného výcvikového střediska bylo v září schváleno jako hlavní součást „podstatného balíčku“, který NATO dlouho slibovalo Gruzii za její dobré spojenectví. Zvláštní představitel NATO pro Kavkaz James Appathurai v Tbilisi probíral implementaci balíčku s gruzínským premiérem Iraklim Garibašvilim.
Appathurai ocenil rychlost, s jakou Gruzie pracuje na vymezení úkolů tohoto nového střediska. Dodal, že experti Aliance na místě úzce spolupracují s gruzínskými kolegy, kteří určují účel střediska a jeho umístění. Další návštěvy na vysoké úrovni zaměřené na realizaci balíčku budou následovat.
Kam dál?
NATO žádá stažení ruských jednotek z Gruzie (27.11. 2014)
V Gruzii se rýsuje politická krize: jeden ministr vyhozen, další odstoupili (5.11. 2014)
Zdroj: EurasiaNet (USA)
---
V Londýně začíná konference o Afghánistánu
V Londýně dnes začíná mezinárodní konference o ekonomické pomoci Afghánistánu a jeho rozvoji, pořádaná britským premiérem Davidem Cameronem. Konferenci spolupořádá afghánský prezident Ašraf Ghání, zúčastní se jí mezinárodní delegace z více než 50 zemí, včetně amerického ministra zahraničí Johna Kerryho a pákistánského premiéra Naváze Šarifa. Od konference se neočekává oznámení další podpory, záměrem je zhodnocení vývoje situace od konference v Tokiu.
Prezident Ghání bude pravděpodobně na konferenci hledat podporu pro svůj plán „desetiletí přeměny“ v letech 2015-24. Očekává se, že prezident Ghání bude usilovat také o záruky nesnižování finanční pomoci Afghánistánu po stažení zahraničních vojsk ze země. Účastníci konference budou od prezidenta Gháního chtít slyšet, že reformy své vlády a boj s korupcí myslí vážně.
Kam dál?
Afghánistán úspěšně bojuje s korupcí (4.12. 2014)
Afghánský senát schválil bezpečnostní dohody s USA a NATO (28.11. 2014)
Zdroj: Khaama Press (Afghánistán)
---
Budapešťské memorandum: 20 let zapomenuté bezpečnostní záruky Ukrajiny
Dnes je to přesně 20 let od chvíle, kdy se Ukrajina vzdala svých jaderných zbraní výměnou za bezpečnostní záruky Ruska a Západu. Velká Británie, Spojené státy a Rusko přivítaly tento krok a na půdě Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě tehdy přislíbily, mimo jiné, že budou respektovat nezávislost a „stávající hranice“ Ukrajiny. Dnes se Kyjev cítí zrazený – nejen Moskvou – a od ruské anexe Krymu se na Memorandum odvolává.
Podobná memoranda byla podepsána ve stejný den i mezi Sovětským svazem, Běloruskem a Kazachstánem. Kyjev získal výměnou za své jaderné odzbrojení také finanční pomoc od USA a levné dodávky energie z Ruska. Expert na východní Evropu z kolínské univerzity Gerhard Simon však říká, že v Memorandu nejsou uvedeny žádné sankce v případě jeho porušení.
Kyjev od srpna bezúspěšně usiluje o jednání se signatáři Memoranda. Moskva všechna obvinění Ukrajiny popírá a „odpojení Krymu od Ukrajiny“ považuje za „součást mezinárodního procesu.“ Podle velvyslance USA v Kyjevě Jeffryho Payetta Spojené státy Memorandum nevnímají jako dohodu s bezpečnostními zárukami. Ukrajina nyní usiluje o novou, následnickou dohodu. Experti ale zůstávají skeptičtí v otázce nadějí na úspěch jejího uzavření.
Kam dál?
NATO vyvrací obvinění Moskvy z podílu na ukrajinské krizi vydáním factsheetu (4.12. 2014)
Zdroj: Deutsche Welle (Německo)
