Co psala světová média o Severoatlantické alianci

Obavy Pobaltí z ruských raket v Kaliningradu narůstají

Vydáno 06.02.2018

Střely Iskander na mobilním odpalovacím zařízení | foto:  Ruské ministerstvo obrany

Obavy Pobaltí z ruských raket v Kaliningradu narůstají

Rusko nasadilo raketový systém Iskander schopný nést jaderné hlavice do své exklávy Kaliningradu nastálo, tvrdí prezidentka Litvy Dalia Grybauskaité a ministr obrany Raimundas Karoblis. To by znamenalo, že většina států Evropské unie a Severoatlantické aliance se ocitá v dosahu této zbraně. Rakety systému Iskander mají dostřel zhruba 400 km. „Nejedná se pouze o hrozbu pro Litvu, ale pro polovinu evropských zemí,“ zdůraznila Grybauskaité. Aliance vyzvala Rusko k objasnění svých kroků.

„Jedná se o velmi závažnou věc. Jde o dočasné nasazení nebo něco jiného? To jednoduše nemohu říct,“ uvedla náměstkyně generálního tajemníka NATO Rose Gottemoeller. Ruské ministerstvo obrany ani velitelství ruské Baltské flotily se k situaci nevyjádřilo, nicméně předseda Výboru pro obranu z ruské Dumy Vladimir Šamanov agentuře Interfax potvrdil nasazení systému Iskander do Kaliningradu. Krok byl „odpovědí na nasazení vojenské síly v sousedních zemích,“ dodal Šamanov s tím, že všichni sousedé Kaliningradu by se měli bát reakce Moskvy, protože zahraniční vojenská infrastruktura bude vždy primárním cílem.

Kam dál?
Rusko na Krym nasadilo další rakety země-vzduch (15.1. 2018)
Nová raketa neporušuje dohodu, tvrdí Rusko (22.12. 2017)

Zdroj: Financial Times (Velká Británie)

---

NATO tlačí na politické řešení vztahů mezi USA, Tureckem a Sýrií

Akce Turecka v syrském Afrínu jsou mimo agendu Severoatlantické aliance a aktéři, kteří jsou aktivní v Sýrii – jakými jsou Spojené státy a Turecko – by měli dojít k „politickému řešení,“ prohlásil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Události, ke kterým došlo poté, co Turecko překročilo mezinárodní hranice, jsou „strašlivé,“ dodal Stoltenberg. Aliance nicméně v místě konfliktu není, Ankara by proto měla jednat se státy, které na místě jsou, zejména s USA, zdůraznil Stoltenberg.

Kam dál?
Turecko: Spojenci by měli podpořit nás, nikoli teroristy (5.2. 2018)

Zdroj: Rudaw (Irák)

---

Šéf NATO navštívil svou vlast Norsko

Na oficiální návštěvu Norska přiletěl generální tajemník Severoatlantické aliance a bývalý norský premiér Jens Stoltenberg. Na programu návštěvy byla audience u královské rodiny, jednání věnující se problematice výdajů na obranu nebo například napjaté vztahy s Ruskem a Tureckem.

Na schůzkách se Stoltenberg potkal s premiérkou Ernou Solberg, ministrem obrany Frankem Bakke-Jensenem a ministryní zahraničních věcí Ine Eriksen Søreide. Na tiskové konferenci generální tajemník ocenil příspěvky Norska do NATO, zmínil zvláště pak investici do nových stíhacích letounů F-35. Vzpomněl také na návštěvu u norských vojáků v Litvě a Afghánistánu.

Kam dál?
Norští poslanci varují před stagnací výdajů na obranu (5.2. 2018)

Zdroj: News in English (Norsko)

---

Po vyhlášení vítězství nad IS se USA začínají stahovat z Iráku

Bagdád loni oznámil vítězství nad organizací Islámský stát, což bylo impulsem pro zahájení stahování jednotek Spojených států z Iráku, uvedli západní kontraktoři ze základny koalice pod vedením USA v Iráku.

Stahování bylo zahájeno, ovšem pouze jeho úvodní fáze, zdůraznil mluvčí irácké vlády v Bagdádu a dodal, že se nejedná o začátek kompletního stažení sil USA. Desítky amerických vojáků již byly převezeny z Iráku do Afghánistánu i se zbraněmi a výstrojí, uvedli kontraktoři. „Pokračující přítomnost koalice v Iráku bude úměrná potřebě a místním podmínkám a bude koordinována s iráckou vládou,“ uvedl mluvčí koalice plukovník Ryan Dillon.

Kam dál?
NATO: V Iráku stále trvá ideologická hrozba Islámského státu (18.1. 2018)

Zdroj: Military.com (USA)

---

Budování čínské armády může změnit evropský pohled na prodej zbraní

Asie zbrojí a Evropa prodává zbraně státům v indo-tichomořském regionu, zatímco zachovává přísná omezení pro prodej vojenských technologií Číně. Nejde o pouhé vybírání stran, evropští vývozci hledají obchodní příležitosti a pohybují se v rámci politických omezení.

Postrádají ovšem jasnou strategickou vizi, která by definovala přístup Evropy k prodeji zbraní a kontrole klíčových technologií. Následující roky by nicméně situaci mohly změnit, pokud se uspořádání v regionu vyvine směrem k otevřené strategické rivalitě mezi Čínou a čtyřčlenným táborem složeným z Austrálie, Indie, Japonska a Spojených států, který se snaží vyvážit čínskou vojenskou moc a rostoucí vliv v regionu.

Kam dál?
Čína jedná s Afghánistánem o umístění vojenské základny (2.2. 2018)

Zdroj: South China Morning Post (Čína)

voj; natoaktual.cz