Norsko snižuje výdaje na obranu, navzdory závazkům k NATO

Norsko snižuje výdaje na obranu, navzdory závazkům k NATO

Výše norského obranného rozpočtu bude v následujících letech klesat. Ve zprávě předložené ministrem obrany Frankem Bakke-Jensenem je uvedeno, že v tomto roce bude obranný rozpočet tvořit 1,56 % HDP. V roce 2020 klesne na 1,5 % a na této hodnotě zůstane až do roku 2024. Pro srovnání byly podle údajů NATO norské výdaje na obranu v roce 2017 na úrovni 1,59 % HDP. Zpráva však není ohledně budoucích výdajů zcela jednoznačná a uvádí, že budou záviset na ekonomickém růstu a dalších faktorech.

Pokles probíhá navzdory závazku NATO, aby členské státy v roce 2024 dosáhly cíle 2 % HDP. Snížení je také kritizováno opozičními politiky, kteří požadují jeho vysvětlení. „Údaje NATO ukazují, že máme nejnižší podíl ze všech zemí sousedících s Ruskem,“ sdělila opoziční poslankyně Anniken Huitfeldt.

Kam dál?
Norsko vyšle své jednotky na hranici s Ruskem (17.10. 2017)

Zdroj: The Local (Norsko)

---

Bundeswehr na závazky kolektivní obrany nestačí, tvrdí německý představitel

„Zatímco zahraniční mise menšího rozsahu šly dobře, Bundeswehr jako celek nemůže být v současnosti využit při kolektivní obraně,“ prohlásil komisař Bundestagu pro ozbrojené síly Hans-Peter Bartels. Německý rozpočet na obranu v minulém roce sice lehce narostl, ale podle Bartelse je důležitější připravenost obranných složek, která se stále zhoršuje. Podle různých zdrojů je mnoho německé vojenské techniky, jako jsou tanky, helikoptéry či ponorky, mimo provoz.

Stav armády a výdaje na obranu jsou důležitým tématem při aktuálním jednání o vládní koalici. Jednající strany se shodnou, že je potřeba zvýšit výdaje a zlepšit stav německé armády. Například v otázce výše rozpočtu však panují rozpory. Pro stranu CDU jsou 2 % HDP určené Severoatlantickou aliancí závazné, zatímco SPD je označuje za „nerealistické“ a považuje je jen za vodítko.

Kam dál?
V Bundeswehru stoupá počet mladistvých rekrutů (9.1. 2018)

Zdroj: Defense News (USA), Focus (Německo)

---

Kissinger: Když si KLDR nechá jaderné zbraně, další země je budou chtít získat

„Denuklearizace Severní Koreji musí být základním cílem (…) a pokud toho nebude dosaženo, musíme se připravit na proliferaci jaderných zbraní do dalších zemí,“ prohlásil bývalý ministr zahraničí USA Henry Kissinger při slyšení v americkému kongresu. Kissinger označil vývoj jaderného programu KLDR za „nejnaléhavější výzvu mezinárodní bezpečnosti“, která by měla být prioritou americké zahraniční politiky.

Bývalý ministr zahraničí také zdůraznil důležitost zastavení íránského jaderného programu a varoval před dalšími závažnými hrozbami, za které považuje čínské autoritářství, ruské ovlivňování amerických voleb a působení Ruska ve východní Evropě.

Kam dál?
Jaderná válka s KLDR je blíže než kdy dříve, varuje bývalý americký NGŠ (2.1. 2018)

Zdroj: The Japan Times (Japonsko)

---

Německo pozastavilo modernizaci tanků určených Turecku

Německá vláda zastaví plány na modernizaci tanků Leopard dodávaných turecké armádě. Důvodem je vlna kritiky, která se na prozatímní vládu snesla kvůli využití těchto tanků v turecké operaci proti Kurdům v Sýrii. Strany jednající o vládní koalici se rozhodly počkat s dalšími kroky ohledně vývozu zbraní a techniky do Turecka, než bude zformována nová vláda. To může trvat týdny.

Turecký ministr zahraničí Mevlut Cavusoglu nicméně trvá na tom, že k žádnému pozastavení modernizace tanků nedošlo. „Zatímco bojujeme s teroristy, očekáváme od Německa podporu a solidaritu. Očekáváme, že nebudou podporovat teroristy, ale také víme, že jsou pod tlakem,“ prohlásil Cavusoglu ke zprávám o německých krocích.

Kam dál?
Německo obhajuje prodej tanků Turecku (25.1. 2018)

Zdroj: Deutsche Welle (Německo)

---

Stoltenberg k operaci v Afrínu: Turecko má právo na sebeobranu

Turecko má právo na sebeobranu jako každá země, prohlásil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v souvislosti s tureckou operací proti kurdským jednotkám v syrské provincii Afrín. Zdůraznil však, že uplatňování tohoto práva musí být provedeno „přiměřeným a uvážlivým způsobem“.

Generální tajemník také tureckému prezidentu Recepu Erdoganovi doporučil, aby byl v přímém kontaktu se Spojenými státy, a aby obě země hledaly nejlepší způsob, jak se vypořádat s náročnou situací v severní Sýrii.

Kam dál?
Aliance bere na vědomí turecké obavy z terorismu (24.1. 2018)

Zdroj: Hurriyet Daily News (Turecko)