Holbrooke: Afghánistán tvrdším oříškem než Irák
Válka v Afghánistánu bude „mnohem drsnější než v Iráku“. Tak komentoval situaci ve válkou zdecimované zemi zvláštní vyslanec amerického prezidenta Baracka Obamy pro Afghánistán a Pákistán Richard C. Holbrooke. V neděli na Mnichovské bezpečnostní konferenci dále publikum varoval, že „pro Afghánistán neexistuje žádný zázračný recept“. „Neexistují tady žádné Daytonské mírové dohody,“ poznamenal Holbrooke v narážce na mírové smlouvy, které ukončily válku v Bosně a Hercegovině a které sám vyjednal.
Spolu s americkým viceprezidentem Joe Bidenem, poradcem amerického prezidenta pro otázky národní bezpečnosti generálem Jamesem L. Jonesem a vrchním velitelem amerických sil na Blízkém a Středním východě generálem Davidem H. Petraeusem na konferenci Holbrooke reprezentoval Spojené státy. Americká delegace situaci v Afghánistánu v růžových barvách rozhodně nemalovala.
Čtěte také:
USA naznačují novou politiku vůči Kábulu
Holbrooke: Úspěch v Afghánistánu je ohrožen
Zdroj: The New York Times (USA)
Biden poslem dobrých i špatných zpráv
Vzkaz, se kterým americký viceprezident Joe Biden tento víkend přijel do Evropy na Mnichovskou bezpečnostní konferenci, byl evropskými spojenci přijat s velkým nadšením. Biden řekl to, co chtěli slyšet: administrativa nového amerického prezidenta se bude radit se svými přáteli, naslouchat jejich názorům a spolupracovat při hledání odpovědí na náročné výzvy světové bezpečnostní politiky. Biden dokonce učinil vstřícné gesto vůči Rusku, a to navzdory agresivní rétorice ozývající se v poslední době z Moskvy. Potěšil tak nejen ruské vedení, ale i francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho a německou kancléřku Angelu Merkelovou, kteří se konference osobně zúčastnili.
Bidenova pečlivě volená slova však v sobě nesla i náznak špatných zpráv. Krom všeobecně kladně přijímané americké horečnaté touhy po dialogu s přáteli i s dřívějšími rivaly (například s Íránem), totiž Spojené státy signalizují, že jejich vstřícnost bude Evropany něco stát. Nejde jen o mnohokrát diskutovanou otázku vyslání dalších vojáků do války proti povstalcům v Afghánistánu. V zemi je totiž také nutné zintenzivnit rozvojové úsilí, v němž by vedoucí roli měla hrát Evropská unie. To hlavní, co afghánskému tažení chybí, je však koherentní strategie, která jasně určí směr a cíl spojeneckých snah.
Zdroj: Financial Times (Velká Británie)
Americké letectvo nakupuje 15 Boeingů C-17
Americké vojenské letectvo si od domácího výrobce Boeing objednalo 15 vojenských přepravních letounů typu C-17, oznámilo americké ministerstvo obrany. Kontrakt v hodnotě téměř tří miliard dolarů oživí naději pro transportní letoun C-17, jež tvoří jádro dopravních letadel Amerického vojenského letectva s dlouhým doletem. V roce 2006 Boeing kvůli nedostatku objednávek zvažoval stažení toho typu z produkce.
Čtěte také:
Česko se nebude podílet na nákupu a provozu letounů C-17
Dánsko koupí vojenské letouny Boeing
Zdroj: Defense News (USA)
Itálie vyšle do Afghánistánu další vojáky
Itálie se stane první evropskou zemí Severoatlantické aliance, která vyjde vstříc výzvám amerického prezidenta Baracka Obamy k posílení jednotek bojujících s Talibanem. Podle evropských diplomatů se má počet italských vojáků rozmístěných většinou v provincii Hérát na západě Afghánistánu tento rok zvýšit o 800 na celkových 2800 příslušníků italského kontingentu. Oficiální prohlášení k celé záležitosti se očekává zanedlouho.
Vláda Silvia Berlusconiho zvažuje i zrušení směrnic omezujících možnost nasazení italských vojáků do bojových operací. Ty jsou už dlouhou trnem v oku aliančních generálů. Itálie na oplátku očekává podobné kroky ze strany ostatních evropských spojenců, zejména od Německa, které podmínky nasazení svých vojáků přísně vymezuje.
Vláda v Římě chce do vyřešení afghánského konfliktu zapojit další země regionu. Příležitost k tomu bude mít tento rok, kdy jako předsedající země skupiny G8 plánuje na červen svolat konferenci zahrnující jak všechny členy tohoto uskupení, tak důležité hráče v regionu – Pákistán, Saudskou Arábii, Spojené arabské emiráty, Egypt a Turecko. Účast Íránu se zatím neplánuje, vše ale může změnit výsledek nadcházejících prezidentských voleb.
Čtěte také:
Frattini: Evropa musí navýšit počet jednotek v Afghánistánu
Itálie je ochotna zrušit omezení svých vojáků v ISAF
Zdroj: Guardian (Velká Británie)
Češi a Poláci: Protiraketový štít je třeba vybudovat
Polsko a Česká republika vyzvaly amerického prezidenta Baracka Obamu, aby pokračoval v uskutečňování projektu protiraketového štítu. Podle představitelů obou zemí by Rusko v této otázce nemělo mít právo veta.
Místopředseda české vlády Alexandr Vondra na Mnichovské bezpečnostní konferenci prohlásil, že americký projekt upevňuje vazby mezi Evropou a Spojenými státy. Rusku by podle něj ale možnost participace na celém projektu nabídnuta být měla. Polský premiér Donald Tusk na téže schůzce řekl, že jeho vláda „stále souhlasí“ s umístěním systému na svém území. Americký viceprezident Joe Biden, jenž se diskuse také zúčastnil, na obavy evropských států reagoval sdělením, že projekt protiraketového štítu bude pokračovat, pokud se tato technologie osvědčí a její náklady budou odpovídat užitku. Jakýkoliv krok vpřed bude podle něj konzultován se zúčastněnými státy, Severoatlantickou aliancí a Ruskem.
Čtěte také:
Rusko upustilo od rozmístění raket v Kaliningradu
NATO podpořilo výstavbu protiraketového systému USA v Evropě
Zdroj: Bloomberg (USA)
