Co psala světová média o Severoatlantické alianci

Čína zprovozní svou první zámořskou základnu v oblasti Afrického rohu

Vydáno 01.04.2016

Čínská armáda. Ilustrační foto. | foto: CJCS

Čína zprovozní svou první zámořskou základnu v oblasti Afrického rohu

Čína je připravená nasadit několik tisíc vojáků a pracovníků na svou vůbec první zámořskou vojenskou základnu. Ta se nachází v Džibutsku v oblasti Afrického rohu, kde mají mimo jiné svou základnu i Spojené státy americké. Ty se obávají případných odposlechů a situace, že by Čína mohla zřídit řetězec základen, které by jí umožnily strategickou kontrolu nad námořními cestami vedoucími do Evropy.

„Američané mají dostatek techniky, stíhacích letounů a dronů, pomocí kterých mohou kontrolovat každý kousek této země, dokonce víc, než jen tuto zemi. Proč by tedy Číňané neměli mít právo použít tytéž prostředky k ochraně svých zájmů v průlivu Báb al-Mandab,“ uvedl džibutský ministr zahraničí Mahmúd Alí Júsuf. Úžina Báb al-Mandab spojuje Indický oceán a Rudé moře. Kolem Džibutska, které se nachází v této oblasti, tak míří 30 % světové lodní přepravy.

Čína o svých záměrech v Džibutsku zatím řekla jen velmi málo. Svou tamější základnu popisuje jako logistické zázemí pro doplnění zásob, k odpočinku a jako příspěvek do protipirátských operací.

Kam dál?
Čína buduje v Džibutsku svou první zámořskou vojenskou základnu (26.2. 2016)
Nová kancelář NATO v Džibutsku bude koordinovat protipirátské operace (23.4. 2015)

Zdroj: CNBC (USA)

---

Libanon obdržel od Británie a USA další vojenskou pomoc

Libanonská armáda obdržela tři americké vrtulníky Huey II a od Britů příslib dalšího výcviku tamních vojáků střežících hranici se Sýrií. Libanon je v první linii boje proti terorismu, uvedl britský ministr zahraničí Philip Hammond po návštěvě Bejrútu.

Británie utratí 26 milionů euro (30 milionů dolarů) v příštích třech letech na vyškolení libanonských pozemních pohraničních jednotek ve speciálních technikách městského boje proti terorismu, řekl Hammond. „Naším cílem je, aby měl Libanon zajištěné hranice se Sýrií na 100 %,“ dodal Hammond.

V posledních letech vynaložily Spojené státy a Velká Británie miliony, aby pomohly libanonské armádě bránit hranice proti bojovníkům z organizace Islámský stát (IS) a proti syrské odnoži al-Káidy. V roce 2014 bylo dokonce pohraniční město Arsal krátce obsazeno IS a džihádistickou frakcí al-Nusra.

Zdroj: Deutsche Welle (Německo)

---

Tálibán utrpěl vážné ztráty při vojenské operaci v Afghánistánu

Tálibánští radikálové utrpěli těžké ztráty během vojenské operace ve východoafghánské provincii Kápisá v Afghánistánu. Podle místních vládních představitelů byly operace provedeny v okrese Nejrab s cílem omezit činnost protivládních ozbrojených militantních skupin.

Při zásahu bylo zabito okolo třiceti tálibánských bojovníků, uvedl představitel Afghánské národní armády a vzápětí dodal, že operace, která má za cíl vyčistit oblast od militantů, stále probíhá. Tálibán se k situaci zatím nevyjádřil. Kápisá patří mezi nestabilní provincie v severovýchodním Afghánistánu, kde jsou v řadě odlehlých oblastech velmi aktivní protivládní skupiny bojovníků.

Kam dál?
USA darují afghánské vládě majetek za miliardu dolarů (29.3. 2016)
NATO posílá generála velet aliančním jednotkám v afghánské provincii Hílmand (17.3. 2016)

Zdroj: Khaama Press (Afghánistán)

---

USA a Čína chtějí zamezit severokorejským jaderným testům

Na základě vzrůstajících hrozeb ze strany Severní Koreje vyzval americký prezident Barack Obama Čínu, svého strategického soupeře, k navázání užších bezpečnostních vztahů, na základě kterých by odradily Pchjongjang od podnikání dalších kroků v oblasti jaderných zbraní. „Snaha Severní Koreje o získání jaderných zbraní ohrožuje bezpečnost a stabilitu v regionu. Prezident Si Ťin-pching a já jsme se zavázali k denuklearizaci Korejského poloostrova,“ prohlásil Obama.

Obama se setkal s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem v rámci summitu o jaderné bezpečnosti a společně vyzvali Severní Koreu, aby se vzdala svých jaderných zbraní. Čína se také zavázala přistoupit v plném rozsahu k nejnovějším ekonomickým sankcím, které uvalila Rada bezpečnosti OSN na Pchjongjang. „Navzdory určitým sporům mají Čína a USA v tomto případě povinnost spolupracovat,“ uvedl Si Ťin-pching.

Severní Korea provedla čtvrtou jadernou zkoušku v lednu a hned v únoru následovalo odpálení objektu do vesmíru. Nejen země ve východní Asii se proto shodují, že je třeba donutit vládu severokorejského vůdce Kim Čong-una k odzbrojení.

Kam dál?
Americký bombardér přelétl nad Koreou. Pentagon chce odstrašit Sever (11.1. 2016)
Austrálie pronajala Číně přístav, USA se to nelíbí (23.3. 2016)

Zdroj: France 24 (Francie)

---

Jak si největší armáda světa vede v porovnání s americkými ozbrojenými silami?

Nedávná zpráva vypracovaná výzkumnou službou amerického Kongresu, popisuje čínskou armádu, porovnává ji s armádou Spojených států a vyvrací mylné představy západních vojenských analytiků. Aby lidé ze Západu pochopili čínskou armádu a rozhodnutí týkající se čínské zahraniční politiky, musí nejprve pochopit čínskou filozofii a kulturu války, domnívají se autoři studie. Na rozdíl od USA jsou v Číně sdělovací prostředky kontrolovány státem, takže jejich vojenské zprávy postrádají transparentnost svobodného tisku. Navíc je v Číně zcela odlišně nahlíženo na podobu agrese, existuje pouze malý rozdíl mezi dobou míru a válečnou kyberšpionáží.

Co se týká počtu obyvatel, Čína může rekrutovat vojáky z 1,3 miliardy lidí – to je čtyřikrát více než mají Spojené státy. V aktivní službě má Peking více než 2,3 milionu vojáků. V zálohách a vojenské policie pak zhruba 1,1 milionu. Americká armáda má v aktivní službě okolo 1,4 milionu vojáků, což sice představuje nižší celkový počet, ale jedná se o mnohem větší procento populace zapojené do armády. Je také důležité vzít v úvahu i fakt, že poslední válkou Číny byl krátký boj proti Vietnamu v roce 1979. V trvalém konfliktu nebyli Číňané od konce korejské války v roce 1953.

Čína odvádí skvělou práci ve využívání každého možného zdroje národní síly – od domácí propagandy a manipulace s měnou, až po kyberšpionáž a vojenské reformy. Hrozby ze strany Pekingu jsou pro USA reálné, ale jen v určitých oblastech. V tuto chvíli USA udržují mírný náskok ve schopnosti kinetického válčení, Čína naopak slaví značné úspěchy v kyberválce. S nárůstem hrozeb z více autoritářských států, jako je například Rusko a Čína, je však zapotřebí větší obezřetnosti a reforem v americké zahraniční politice.

Kam dál?
Rusko sníží rozpočet na obranu o 5 % (8.3. 2016)
Nový obranný rozpočet USA se znovu zaměřuje na Evropu, NATO to vítá (3.2. 2016)

Zdroj: Business Insider (USA)

kko; natoaktual.cz