„Spojení se nakonec podařilo navázat. Letadlo pak stíhači v pořádku doprovodili až do Berlína,“ uvedla armáda na svém twitterovém účtu s tím, že doprovod letounu čeští letci nepředávali svým německým kolegům.

Armáda už dříve avizovala, že jen za prázdniny zaznamenala v českém vzdušném prostoru celkem 25 incidentů. A ve čtyřech případech, podobně jako nyní, museli řídící vojenského letového provozu ze Staré Boleslavi vyhlásit čáslavským stíhačům s gripeny takzvaný „Aplha Scramble“, tedy signál, že musí okamžitě do vzduchu.

U všech čtyř ostrých startů šlo o nekomunikující letouny. V jednom případě byl dokonce vydán rozkaz k letu nadzvukovou rychlostí, aby se stíhači co nejrychleji dostali k nekomunikujícímu civilnímu letadlu. Civilní letoun doprovázeli nejen na území České republiky, ale i na území Polska.

Armáda ČR @ArmadaCR

Ve středu 14. září 2022 brzy ráno vzlétly pohotovostní gripeny k civilnímu letounu, který nekomunikoval s řídící věží. Spojení se nakonec podařilo navázat. Letadlo pak stíhači v pořádku doprovodili až do Berlína. #JsmeArmada https://t.co/S6BTKZTuM6

14. září 2022 v 11:28, příspěvek archivován: 5. října 2022 v 12:53

oblíbit retweet odpovědět

Poté, co posádka stroje začala opět komunikovat s civilním řízením letového provozu a piloti si ověřili, že je na palubě vše v pořádku, vrátily se gripeny zpět na mateřskou základnu v Čáslavi.

Podle velitele 26. pluku velení, řízení a průzkumu Zdeňka Gabriela se během prázdnin jednalo o různě závažné incidenty od narušení zakázaných prostorů, kam letadla nesmějí létat, chybějící diplomatická povolení pro přelet vojenských či cizích státních letadel až právě po letadla, která nekomunikovala s civilním řízením letového provozu.

„Vždy záleží na závažnosti tohoto incidentu, někdy situaci pouze monitorujeme a celou věc následně předáme k dalšímu řešení. Pokud je incident vážnější, a může dojít k narušení bezpečnosti, přicházejí na řadu hotovostní letadla z čáslavské základy, případně sousedních států,“ konstatoval.

Pokud je rozhodnuto o vzletu pohotovostních gripenů, celou situaci si okamžitě přebírají řídící vojenského letového provozu, takzvaný řídící bojového navedení. Ten okamžitě začíná celý zásah koordinovat s civilními úřady nebo sousedními státy s tím, že prioritou je bezpečné a co nejrychlejší navedení stíhačů přes trasy civilního provozu až ke letadlu, ke kterému se stíhačky musí dostat.