natoaktual.cz

SPECIÁL: Summit NATO 2021

Vrcholná schůzka spojenců Aliance
14. června v Bruselu

  • natoaktual.cz
  • Zpravodajství
  • Informační centrum o NATO
  • nato.idnes.cz

  • USA představily 'Obamův deštník'. Proti Rusku nechrání

    26. října 2009  10:39
    Cesta amerického viceprezidenta Joe Bidena, která znamenala restart amerických plánů na protiraketovou obranu, a zasedání ministrů obrany zemí NATO v Bratislavě dostaly opět střední Evropu do středu zájmu. Ten vyplýval z otevřených otázek, které vznikly poté, co v září americký prezident Barack Obama oznámil ukončení evropské části projektu protiraketové obrany proti balistickým raketám. Projektu, který v první fázi spočíval v protiraketovém radaru v českých Brdech a deseti antiraketách umístěných na základně v Polsku.  

    Přestože hned vzápětí po zrušení Bushových plánů Spojené státy oznámily, že chtějí vybudovat jiný "Obamův" mobilní systém protiraketové obrany, jež bude určen k obraně proti aktuálnější hrozbě rakety krátké a střední doletu, nerozptýlily tím rozpaky. Ty se objevily především v Praze a Varšavě. Obě země, v případě Česka by bylo lépe říci, že část české politické reprezentace v čele s ODS, do předchozího projektu investovaly velký politický kapitál. Odstoupení USA od již podepsaných smluv proto ne neprávem braly jako znepokojující gesto. Zvláště, když bylo americké rozhodnutí tak hlasitě a téměř nadšeně přivítáno v Moskvě, jejímuž tlaku Češi a Poláci celou dobu jednání s USA čelili.

    Následná cesta Obamy do Ruska jen umocnila dojem, že se Praha a Varšava staly obětí jakéhosi dalšího Mnichova. Že USA v zájmy uzavření významné dohody s Ruskem o zásadním snížení stavu jaderných zbraní a spolupráce v dalších oblastech, základny v Česku a Polsku prostě obětovaly.

    Přečtěte si na natoaktual.cz další související články s tímto tématem:
    Petr Suchý: Česká participace na protiraketové obraně, nová příležitost?
    Andor Šándor: Prohra, či výhra?
    Julianne Smith: V čem se liší přístup Obamy a Bushe k radaru

    Je a není to pravda a pro obě interpretace se dá najít množství argumentů. Vylepšit špatný dojem z Obamova rozhodnutí, to byl hlavní cíl cesty amerického viceprezidenta Joe Bidena do Polska, Česka a, což bylo na první pohled překvapivé, i Rumunska.

    Biden s sebou vezl také nabídku účasti tří zmíněných zemí na novém protiraketovém systému, postaveném na raketách SM-3. Nejúspěšnější a nejjednoznačněji vnímaná byla jeho úvodní, polská část cesty. Poláci se velice rychle vzpamatovali ze šoku (byť v zásadě očekávaného) způsobeného Obamovým rozhodnutím a začali okamžitě intenzivně vyjednávat, jak by již dojednané smlouvy s USA implantovaly do nového systému. I na základě Bidenovy návštěvy se zdá, že se jim to zdaří. Na straně Washingtonu i Varšavy je připravenost již existující "velkou smlouvu" pouze upravit pro novou základnu, na níž by byly mobilní střely SM-3 a jež by dokonce byla i na stejném místě, jako původně uvažovaná sila s antiraketami. Tedy v severopolském Redzykowě.

    Poláci jednají o "Základně, verze II"
    "V této chvíli je pro nás výhodou, že smlouva ještě neprošla parlamentem, neboť do této smlouvy chtějí vnést změny (týkající se nového systému). Kdyby byla smlouva už ratifikována, bylo by ji třeba nechat projít parlamentem ještě jednou, což by bylo složité," uvedl paradoxní výhodu Polska ministr zahraničí Radoslaw Sikorski. USA a Polsko také ještě nemají ani dojednánu smlouvu SOFA, ale po dořešení právních detailů je to jen otázka času. Proto Poláci mluví o tom, že jsou připraveni na scénář "Základna verze 2". Biden v Polsku také potvrdil, že Varšava zůstává pro Washington klíčovým spojencem, čehož důkazem má být i to, že Poláci dostanou od USA protiraketový systém Patriot, na rozdíl od dřívějších dohod plně vyzbrojený.

    Současně ale platí, jak přiznal Sikorski, že Polsko a celé střední Evropa přijdou na řadu až ve třetí fázi rozmisťování prvků nové "Obamovy" protiraketové obrany, tedy někdy kolem roku 2015. V první fázi totiž budou antirakety rozmístěny na lodích, v druhé pak v jižní Evropě (proto Biden jednal v Rumunsku, kde získal předběžný souhlas), a až ve třetí přijde na řadu střední část Evropy.

    Z celé cesty Bidena byla nejrozpačitější česká část. V Praze totiž panuje chaotická politická situace a i ujištění českého premiéra Jana Fischera o zájmu Česka podílet se na protiraketové obraně je třeba brát s rezervou – je to ministerský předseda úřednické vlády s mandátem do poloviny příštího roku.

    NATO souhlasí, ale bude muset platit
    Vedle Bidenovy cesty představily USA nový protiraketový systém spojencům v NATO i na čtvrtečním a pátečním neformálním summitu ministrů obrany NATO v Bratislavě. Podivnou předehrou mu bylo setkání slovenského premiéra Roberta Fica s generálním tajemníkem NATO Andersem Foghem Rasmussenem, na něž Fico prohlásil, že jeho vláda nebude nikdy souhlasit s rozmístěním první nového protiraketového systému na Slovensku. Na závěr summitu to sice slovenská delegace zmírnila, ale rozpaky přesto zůstaly.

    Přečtěte si další původní materiály Luboše Palaty psané pro natoaktual.cz:
    NATO rok po válce s Gruzií – s Tbilisi i Moskvou
    Východní politika – zásadní polský příspěvek k debatě o nové strategii NATO

    Summit ukázal dvě zásadní věci. Celý projekt je sice v prvotní fázi rozpracování, ale jeho realizace je v případě potřeby snažší a rychlejší, že u Bushova projektu. Předchozí systém byl v první řadě určen pro ochranu Spojených států a až jaksi v druhém plánu mohl ochránit i větší část evropských členů NATO a pro celkovou ochranu evropského křídla aliance by však musel být doplněn. Nový "Obamův" systém, jehož vytvoření bylo v Bratislavě ministry Aliance podpořeno, je prioritně určen právě k ochraně Evropy, byť díky své mobilitě může být nasazen i jinde. Z toho ale vyplývá jedna podstatná věc, a to, že Spojené státy podle všeho budou chtít, aby se evropští členové Aliance na jeho výstavbě významně finančně podíleli.

    Systém se hodí k ochraně proti raketám středního a krátkého doletu a nebezpečí je z hlediska NATO jasně určitelné. Je to Írán, případně Sýrie, nebo teoreticky Súdán.

    Důvodem proč Rusko zatím spokojeně mlčí (ozvalo se pouze při úvahách o zapojení Gruzie, či Ukrajiny), je v tom, že raketami, proti nimž systém chrání, Moskva nedisponuje – byly zničeny na základě předchozích odzbrojovacích dohod. A proti raketám, které Moskva má, naopak systém není schopen poskytnout za současných parametrů raket SM-3 státům NATO ochranu. "Proto je nám v zásadě jedno, jestli v Polsku bude nějaká protiraketová základna, nebo ne," uvedl pro deník Gazeta Wyborzca známý ruský vojenský expert Viktor Litovkin.

    Luboš Palata
    Autor je redaktorem Lidových novin

    natoaktual.cz

    Barista i záchranář u kanónu

    Říjen 2019

    Poprvé v historii nechala armáda záložáky pálit z kanónů ostrými

    Dny NATO v Ostravě

    Září 2019

    Dny NATO navštívilo 220 tisíc lidí, ukázaly i nové vrtulníky pro armádu.

    Továrna na instruktory

    Červenec 2019

    Britský poradní tým s pomocí Čechů vyškolil už přes 9 500 vojenských instruktorů.

    Mraky prachu, vedro a léčky

    Červen 2019

    Jak vypadá příprava českých vojáků na misi v africkém Mali.

    Partneři portálu

    NATO PDD iDnes.cz Newton Media