Rasmussen se zastal amerického velitele v Afghánistánu

Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen prohlásil, že zcela důvěřuje veliteli spojeneckých sil v Afghánistánu, americkému generálovi Johnu Allenovi. Ten je momentálně vyšetřován kvůli „potenciálně nevhodným“ emailům, které si měl posílat s Jill Kelley, prominentní ženou z Floridy.

Podle Rasmussena generál Allen „předvedl vynikající schopnosti v roli velitele“, šéf NATO nicméně dodal, že věc není záležitostí Aliance, ale amerických orgánů.

Americký ministr obrany zatím pozastavil Allenovu nominaci na post vrchního velitele sil NATO a zároveň velitele amerických sil v Evropě. I Panetta se vyjádřil v tom smyslu, že generál Allen má nadále jeho důvěru.

Kam dál?
Petraeusova aféra nejspíše připraví o místo i šéfa vojáků NATO v Afghánistánu (13.11. 2012)
Vrchním velitelem NATO bude mariňák Allen, hned jak se vrátí z Afghánistánu (11.10. 2012)

Zdroj: Reuters (Velká Británie)

---

Severokorejci se podle diplomatů pokusili poslat do Sýrie rakety

Zásilku grafitových válců využitelných pro vývoj balistických raket odhalily v květnu bezpečnostní orgány v jihokorejském Pusanu. Mělo se jednat o zásilku ze Severní Korey mířící do Sýrie, což by znamenalo porušení sankcí OSN. Agentuře Reuters to oznámili diplomaté z Rady bezpečnosti OSN.

„Čína nás ujistila, že prověří situaci,“ potvrdil jeden z diplomatů. „Je možné, že čínská posádka neměla tušení, co v zásilce doopravdy bylo,“ poznamenal další diplomat. Čína postupovala podle rezolucí OSN, stejně jako podle vlastních vývozních zákonů, a situaci vyřeší, uvedl mluvčí čínského ministerstva zahraničí.

Na KLDR bylo uvaleno embargo na dovoz a vývoz jaderné a raketové technologie. Rozhodla tak Rada bezpečnosti OSN z důvodu severokorejských jaderných testů, ke kterým došlo v letech 2006 a 2009. Na Sýrii žádné zbrojní embargo ze strany OSN uvaleno nebylo.

Kam dál?
Komentář: Je to padouch, ale náš padouch: Do Sýrie tečou zbraně podle mustru studené války (30.7. 2012)
SIPRI: Obchod se zbraněmi narůstá, silně zbrojí Sýrie (20.3. 2012)

Zdroj: France 24 (Francie)

---

Francie by měla ve velení NATO zůstat, doporučuje bývalý ministr obrany

Francie by měla zůstat součástí integrované velitelské struktury Aliance a měla by se snažit v NATO získat větší vlivm doporučil bývalý francouzský ministr obrany Hubert Vendrine ve své hodnotící zprávě, kterou si vyžádal prezident Francois Hollande.

„Opětovný odchod z NATO nepřichází v úvahu. Nebylo by to přijato s pochopením ani v USA, ani v Evropě a Francie by tím nový vliv nezískala, právě naopak,“ píše Vendrin, jenž byl ministrem v letech 1997-2002. Rovněž připomenul, že po prvním odchodu z Aliance za prezidenta Charlese De Gaulla žádná další evropská země Francii nenásledovala.

Současný prezident Francois Hollande požádal Vendrina o zhodnocení následků rozhodnutí svého předchůdce Nicolase Sarkozyho o návratu do aliančních vojenských struktur. K tomu došlo v roce 2009, po přestávce trvající 43 let. Tehdejší vláda socialistů krok kritizovala s tím, že dojde k oslabení francouzské nezávislosti.

Kam dál?
Hollande nařídil přezkoumat pozici Francie ve velení NATO (19.7. 2012)

Zdroj: Businessweek (USA)

---

NATO a Rusko cvičí společně, zatím nanečisto

Síly Severoatlantické aliance a Ruska za využití počítačové simulace cvičily vzdušnou reakci na potenciální teroristický útok. Tato zkouška by mohla být nápomocna při reálných cvičeních, ke kterým dojde nad Černým mořem v roce 2013. Podle představitelů NATO je cílem akce „podpořit spolupráci v oblasti dohledu nad vzdušným prostorem a koordinace letecké dopravy v případě teroristických útoků za použití civilních letadel“.

Cvičení bylo součástí iniciativy zahájené v roce 2002, která má vést k větší transparentnosti a důvěře mezi oběma stranami.

Kam dál?
Ruská ponorka poprvé v manévrech NATO (31.5. 2011)

Zdroj: United Press International (USA)

---

V roce 2013 opustí Afghánistán přes 1000 německých vojáků

Německo chce v příštím roce snížit počet svých vojáků v Afghánistánu o jednu čtvrtinu, a to jako součást procesu úplného odchodu ze země v roce 2014. Tento postup navrhl německý ministr zahraničí Guido Westerwelle s ministrem obrany Thomasem de Maizièrim.

Němci přislíbili, že i po odchodu vojáků v roce 2014 budou dlouhodobě poskytovat asistenci afghánským bezpečnostním složkám. Většina zúčastněných zemí nyní pracuje na podobných plánech postupného stahování z Afghánistánu.

Se svými 4800 vojáky je nyní Německo třetím největším kontingentem v Afghánistánu, hned po Velké Británii a USA.

Kam dál?
Itálie bude podporovat Afghánistán i po stažení jednotek NATO (5.11. 2012)
Po roce 2014 zůstane v Afghánistánu 25 000 koaličních vojáků (7.5. 2012)

Zdroj: Khaama Press (Afghánistán)