Předseda slovenské vlády Robert Fico vzkázal do Řecka, že slovenská trpělivost s pomocí Řecku má své meze a že si postkomunistické země také musely projít tvrdými škrty, aby se dnes mohly chlubit jako Slovensko více než tří procentním růstem ekonomiky. Dobrá kondice slovenské ekonomiky vedla Fica dokonce k prohlášení, že Slovensko je případně připraveno snášet důsledky odchodu Řecka z eurozóny.

Maďarský premiér Viktor Orbán udělil ostatním lekci ze sebeprezentace. Pochválil svoji ekonomickou politiku a použitý příměr s pornografií, v němž odmítl změny v ekonomice nazvat reformami, mu zajistil už tradiční pozornost médií.

Zatímco Slovensko je spíš pohlceno řeckou krizí a současná debata o uprchlících v Evropě se v Bratislavě projevila sobotní několikatisícovou demonstrací proti cizincům, Maďaři musejí řešit reálný problém přílivu desítek tisíc žadatelů o azyl. S počtem 3322 žadatelů na milion obyvatel v prvním čtvrtletí letošního roku je Maďarsko suverénně na špici členských států EU před druhým Švédskem s 1184 žadateli na milion obyvatel.

Orbán tak v Bratislavě především obhajoval nápad postavit na 175 kilometrů dlouhé hranici se Srbskem čtyřmetrový plot. Vůbec se ale nezabýval příčinami nynější uprchlické vlny, ale otázku označil za „technickou“. Podle Orbána je povinností každého národního státu zabezpečit hranice, zejména když je to hranice schengenská. „Nevěřím evropskému řešení, nelze na něj čekat,“ zdůraznil Orbán. V tomto bodě ho silně podpořil Robert Fico.

A jak už má Orbán ve zvyku, tak později v jedné z odpovědí na dotaz z publika v podstatě šokoval tím, že Evropa potřebuje nyní silné osobní vedení, protože instituce a evropské vedení založené na institucích nejsou schopny pružně reagovat na krize. A prosperující Evropa vyžaduje stabilitu, kterou může podle něj zaručit jen silné osobní vedení. Nepřímo se tak označil za ideálního politického vůdce do krizových časů.

Premiéři Bohuslav Sobotka, Robert Fico a polský vicepremiér Tomasz Siemoniak, který zastoupil premiérku Kopaczovou, potom opakovali už tradiční mantru o důležitosti energetiky a dodávek energetických surovin. Fico obhajoval nápad na nový plynovod Eastring, který chce Slovensko nabídnout Rusku a Balkánu, aby po roce 2019 nepřišlo o tranzit ruského plynu a poplatky z něj plynoucí. Gazprom už totiž několikrát zopakovat, že od roku 2020 dodávky do Evropy přes Ukrajinu skončí.

Debata s premiéry, která vlastně nebyla debatou, ale několika souběžnými prezentacemi, byla v porovnání s jinými panely a diskusemi desáté konference Globsec spíš slabší. Premiéři sice nevyslali nějaký společný signál a bylo viditelné, že každá země má vzhledem k různým probíhajícím evropským krizím opravdu dost odlišné problémy.

Nicméně, i schůzka čtyř premiérů před debatou na Globsecu s francouzským prezidentem Francoisem Hollandem potvrdila, že visegrádský formát není zdaleka vyčerpaný, jak se někteří pozorovatelé domnívali kvůli česko-slovensko-rakouskému projektu regionální spolupráce. Český premiér Bohuslav Sobotka v Bratislavě jasně odmítl, že by „Slavkov“, jak se kvůli místu schůzky začalo spolupráci s Rakouskem říkat, mohl nahradit Visegrad.

A pro Maďary a premiéra Orbána zůstal Visegrad jedním z mála mezinárodních fór, kde Budapešť hraje nějakou roli. Bylo vidět, že si to premiér na pódiu Globsecu uvědomuje - a užívá.

Martin Ehl
autor je vedoucím zahraniční rubriky Hospodářských novin