"Jestliže OSN požádá Severoatlantickou alianci, aby v Iráku přijala větší úlohu, pak Německo nebude mít důvod popírat závazek aliance," prohlásil Struck v rozhovoru pro německý list Frankfurter Allgemeine Zeitung.

K možné účasti německých vojáků v mírové misi pak uvedl, že "pokud NATO přijme příslušné rezoluce", aby členské země aliance vyslaly vojáky do mírových sil, bude se to pochopitelně týkat i Německa. "Vláda pak bude muset v tom smyslu reagovat," dodal Struck.

Zdůraznil však, stejně jako nedávno německý kacléř Gerhard Schröder, že případná německá účast bude jednoznačně podmíněna mandátem OSN.

Německo spolu s Francií patřilo k nehlasitějším odpůrcům americké ozbrojené intervence v Iráku. Analytici se však shodují, že několik měsíců trvající spory mezi USA a Německem či Francii pomalu ustávají. A to především kvůli rostoucímu tlaku mezinárodního společenství a Spojených států na větší angažovanost NATO v Iráku.

Americký senát před měsícem odsouhlasil rezoluci, která vyzývá prezidenta George Bushe, aby zapojil síly NATO do stabilizace a obnovy Iráku. Rezoluce dává americkému prezidentovi za úkol, aby v nejbližší době oficiálně požádal NATO o vyslání sil do Iráku, a aby se obrátil i na OSN.

O větší roli aliance otevřeně hovoří i představitelé NATO. Například generální tajemník George Robertson v sídle OSN v New Yorku vyzval mezinárodní společenství a organizace, aby se více zapojily do obnovy válkou poničeného Iráku. "Čím více organizací se zapojí, tím lepší situace v Iráku bude," řekl Robertson.

Kromě útoků na americké vojáky v Iráku ze strany povstaleckých skupin tíží politiky, armádní velitele a plánovače i fakt, že operace stojí americkou státní pokladnu každý měsíc skoro čtyři miliardy dolarů.

Bývalý velitel amerických sil v Iráku, generál Tommy Franks, pak předpokládá, že by pobyt amerických vojáků na iráckém území se může protáhnout až na čtyři roky. Počet vojáků v oblasti tak podle něj bude muset klesnout. Doufá proto, že se NATO do obnovy zapojí.