Jediným problémem je financování operace. Proto hodlá Turecko požádat o pomoc USA.

S žádostí o vyslání dalších sil se na Turecko obrátily samotné Spojené státy, které během posledních týdnů stupňují tlak především na své alianční partnery z NATO, aby se na mírové operaci v Iráku podíleli.

Turecký premiér Recip Erdogan uvedl, že jeho země takto reaguje na žádost o pomoc. "Rozmístění našich sil může značně ulehčit americkým silám," prohlásil v rozhovoru pro agenturu Anatolia.

Velitel operace v Iráku, generál John Abizaid a vrchní velitel sil NATO v Evropě James

SOUHRNY ZPRÁV

Jones se už před týdnem setkali s tureckými veliteli, aby zjistili, jak se Turecko může více v oblasti angažovat.

Analytici přitom hodnotí rozhodnutí Turecka vyslat další vojáky do Iráku jako ukončení sporu s USA kolem nedávného zatčení několika tureckých vojáků na hranicích s Irákem. Počátkem července americké síly zatkly 3 důstojníky a 8 vojáků turecké armády. Podle Američanů měli Turci v oblasti připravovat atentát na kurdského guvernéra v Iráku. Ankara okamžitě vznesla protest a požádala o co nejrychlejší propuštění zajatců. Spojené státy po vysvětlení nedorozumění turecké vojáky ze zajetí propustily.

Další pomoc koaličním silám chce poskytnout také Rumunsko. K šesti stovkám vojáků v britském sektoru se připojí 56 zpravodajských specialistů s technikou určených pro polský sektor.

USA stupňují tlak na další země, aby vyslaly své jednotky do Iráku. Stále stoupající počet obětí, vede USA ke snaze vyměnit některé jednotky za nové. Podle velitele amerických vzdušných sil, generála Richarda Myerse, 19 zemí přislíbilo vyslání jednotek co nejdříve, například Bulharsko, Rumunsko a Maďarsko. Dalších 15 se pak o to pokusí v dohledné době.

Myers ale varoval, že jednotky o síle dvaceti až třiceti tisíc mužů stačit nebudou. Jednání vedou proto Spojené státy také s Pákistánem a Indií. Ta ale jednání zatím odmítá s tím, že vyšle jednotky teprve tehdy, až bude větší roli v Iráku hrát také OSN.

Proti pomoci USA není ani Francie a Německo, tedy země, které od počátku konfliktu v Iráku postup Američanů tvrdě kritizují. Nicméně německý kancléř Gerhard Schröder však podmínil účast německých sil v mírové misi tím, že pokud USA chtějí NATO nebo některé členské země po svém boku, musí oficiální požadavek vznést s OSN.

V Iráku nyní operuje asi 148 tisíc amerických vojáků. Od oficiálního ukončení bojů v květnu zemřelo při útocích už 48 Američanů. Každý měsíc přítomnosti v Iráku pak stojí USA skoro čtyři miliardy dolarů.

Americký senát proto odsouhlasil rezoluci, která vyzývá prezidenta George Bushe, aby zapojil síly NATO do stabilizace a obnovy Iráku. Rezoluce dává americkému prezidentovi za úkol, aby v nejbližší době oficiálně požádal NATO o vyslání sil do Iráku, a aby se obrátil i na OSN. Spojené národy by měly dát pro Irák k dispozici vojáky, policisty i finanční zdroje na obnovu Iráku.