natoaktual.cz

Americké rakety dlouhého doletu dodané Ukrajině znovu rozvířily německou debatu o systému Taurus

Spojené státy americké oznámily, že poskytly Ukrajině rakety dlouhého doletu (ATACMS).

To znovu přitáhlo pozornost k probíhajícím debatám o dodávkách německých řízených střel Taurus ukrajinským silám. Německý kancléř Olaf Scholz spolu s většinou německých zákonodárců opakovaně odmítl dodávky systému Taurus. Během setkání s britským premiérem Rishim Sunakem Scholz znovu potvrdil svůj nesouhlas s poskytnutím raket Taurus.

Postoj kancléře Scholze vyvolal ostrou kritiku ze strany opozice. Křesťanskodemokratická unie (CDU) je pro vyslání systému Taurus na Ukrajinu. Pro dodání systému Taurus jsou i někteří členi Scholzovy koalice, konkrétně Zelení a liberálové z FDP. Střely Taurus KEPD-350 jsou považovány za jeden z nejmodernějších zbraňových systémů bundeswheru a mohly by Ukrajině pomoct udělat pokrok v bojích s Ruskem.

Zdroj: Deutsche Welle (Německo)

Velká Británie a Německo prohlubují obrannou spolupráci

Britský premiér Rishi Sunak a německý kancléř Olaf Scholz se dohodli na užší obranné spolupráci.

Sunak uvítal možnost užší spolupráce s Německem po tom, co oznámil zvýšení výdajů na obranu na 2,5 % HDP do roku 2030. Během schůzky oznámili společné plány na vývoj dálkově řízených dělostřeleckých systémů ráže 155 mm a projednali spolupráci na energetických projektech. Oba lídři se shodli, že se musí Evropa sjednotit a podporovat Ukrajinu v boji proti Rusku tak dlouho, jak to bude nutné.

Zdroj: Reuters (Velká Británie)

Stoltenberg letěl v německém stíhacím letounu Eurofighter

Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg navštívil 73. taktickou letku německého letectva na letišti Rostock-Laage.

Během návštěvy se Stoltenberg posadil do jednoho ze stíhacích letounů Eurofighter a s německým pilotem vyrazil na jedinečný životní zážitek. Za letu byl Stoltenberg svědkem a účastníkem několika leteckých manévrů, doplňování paliva ve vzduchu a také si vyzkoušel letoun pilotovat.

Stoltenbergova návštěva měla velký význam pro bundeswehr. „Dnešní den byl pro nás samozřejmě velmi důležitý, protože jsme mohli generálnímu tajemníkovi NATO předvést schopnosti německého letectva, zejména zbraňové systémy letounů Eurofighter,“ poznamenal velitel německých vzdušných sil generál Ingo Gerhartz.

Zdroj: Welt (Německo)

Ukrajinská armáda nabízí při rekrutaci možnost volby

Ukrajina se snaží pomocí nových metod rekrutovat nové vojáky do armády.

Předchozí odvody mužů do boje proti Rusku se setkaly se skepsí veřejnosti, a proto museli představitelé obrany a vojenských jednotek přehodnotit své postupy.

Nový nábor bojeschopných Ukrajinců probíhá na webových stránkách pracovních agentur, v informačních centrech, na billboardech a sociálních sítích. Hlavním mottem náboru je prvek volby. Uchazeči si mohou vybrat jednotku a funkci, která odpovídá jejich schopnostem, a také například dobu, po kterou budou sloužit.

Oficiální nábory jsou doprovázeny přímým oslovováním civilistů jednotlivými vojenskými jednotkami. Několik brigád a menších jednotek zahájilo nebo zintenzivnilo vlastní náborové kampaně.

„Taková náborová kampaň je něco nového, ale nevyřeší vážný nedostatek vojáků. Ten by plně vyřešila pouze mobilizace,“ uvedl vojenský odborník Michael Kofman z think tanku Carnegie Endowment for International Peace. Příští měsíc má vstoupit v platnost mobilizační zákon, který ukládá mužům povinnost aktualizovat u úřadů své odvodní údaje.

Zdroj: Reuters (Velká Británie)

Ukrajina pozastavila konzulární služby pro bojeschopné muže žijící v zahraničí

Ukrajinské úřady pozastavily konzulární služby pro ukrajinské muže v zahraničí, kteří jsou v bojeschopném věku.

Ukrajinská armáda se potýká s problémy na frontové linii v bojích proti Rusku částečně kvůli nedostatku vojáků. Konzulární úřady vydají nové dokumenty pouze těm mužům, kteří se vrátí na Ukrajinu.

Ukrajinská vláda přijala mobilizační zákon, který vstoupí v platnost v květnu. Zákon zpřísňuje tresty pro ty, kteří se vyhýbají odvodu, a ukládá mužům povinnost aktualizovat svou vojenskou registraci. Ukrajinští muži mají od začátku invaze až na některé výjimky zakázáno vycestovat ze země. Někteří však nežili na Ukrajině už před začátkem války a další tisíce uprchly ze země nelegálně.

Zdroj: France 24 (Francie)

V Rusku byl zatčen jeden z náměstků ministra obrany

Náměstek ministra obrany Timur Ivanov byl zatčen pro podezření z braní úplatků.

Podle ruské tiskové agentury TASS měl Ivanov přijmout úplatek v hodnotě nejméně jednoho milionu rublů. Pokud bude prokázána jeho vina, hrozí mu až 15 let za mřížemi. Ivanov byl o svém zatčení předem informován. Ivanov je jedním z dvanácti náměstků ministra obrany Sergeje Šojgua.

Zdroj: Deutsche Welle (Německo)

USA zvažují uvalení sankcí na izraelskou ultraortodoxní vojenskou jednotku

Spojené státy americké se chystají uvalit sankce na izraelskou vojenskou jednotku.

Prapor Netzah Jehuda byl původně zřízen pro ultraortodoxní židy a jejich potřeby, ale stal se spíše oblíbenou jednotkou radikálních pravicových osadníků.

Netzah Jehuda byl v průběhu let obviněn z několika případů porušování lidských práv Palestinců na Západním břehu Jordánu před útokem Hamásu na Izrael. Zpráva o sankcích vyvolala v Izraeli rozhořčené reakce. Pokud by došlo k uvalení sankcí, prapor Netzah Jehuda by nesměl používat americké vybavení včetně zbraní a munice. To by pro izraelské ozbrojené síly (IDF) znamenalo rozpustit prapor nebo ho uvést do speciální pohotovosti, dokud nebudou sankce zrušeny.

„Prapor Netzah Jehuda je nedílnou součástí IDF, ale je to jednotka, za kterou by se měla jakákoliv armáda stydět,“ uvedl politolog a odborník na izraelsko-palestinský konflikt z King’s College v Londýně Ahron Bergman.

„Moji izraelští kolegové mě budou nenávidět, když řeknu, že Prapor Netzah Jehuda je něco jako Wagnerova skupina v izraelském stylu,“ dodal Bergman. Podle Bergmana jsou očekávané sankce ze strany USA jasným vzkazem pro Izrael, který nedělá dost pro vyšetřování nezákonných akcí svých vojáků, a když už se rozhodnou vyšetřovat, trest je příliš mírný.

Zdroj: France 24 (Francie)

Britské výdaje na obranu se do roku 2030 zvýší na 2,5 % HDP

Britský předseda vlády Rishi Sunak slíbil navýšení výdajů na obranu.

Do roku 2030 by obranné výdaje měly dosáhnout 2,5 % HDP. Podle Sunaka by se výdaje v následujících letech postupně zvyšovaly tak, aby v roce 2030 dosáhly 87 miliard liber.

Nové investice do obrany by umožnily vytvoření vlastních muničních zásob a další financování již probíhajících programů ministerstva obrany. Bohužel nové investice nezmění velikost britských ozbrojených sil a ani nezvrátí škrty v počtu vojáků.

Zdroj: BBC News (Velká Británie)

Britský premiér slibuje dosud největší vojenskou pomoc Ukrajině

Britský premiér Rishi Sunak přislíbil zatím největší vojenskou pomoc pro Ukrajinu a varoval, že Vladimir Putin se v případě ruského vítězství nezastaví na polské hranici.

Britská pomoc by měla zahrnovat 400 vozidel, více než 1 600 raket, 4 miliony nábojů, 60 člunů a 500 milionů dolarů jako finanční podporu. „Ukrajinské síly statečně pokračují ve své obraně, ale potřebuji naši pomoc. A potřebují ji teď. Tento balík pomoci jim zajistí vše potřebné k obraně proti Rusku,” podotkl Sunak.

Velká Británie se v průběhu dvou let plnohodnotné ruské agrese zavázala k pomoci Ukrajině ve výši téměř 12 miliard dolarů, přičemž 7,1 miliard je vojenská pomoc, zbytek byla humanitární a ekonomická podpora.

„Nikdy nenecháme svět zapomenout na existenční bitvu, kterou Ukrajina vede a s naší trvalou podporou i zvítězí,“ dodal britský ministr obrany Grant Shapps.

Zdroj: The Guardian (Velká Británie)

Britský zbrojní průmysl přechází do válečného režimu

Britský premiér Rishi Sunak prohlásil, že britský zbrojní průmysl přejde do válečného režimu, a zároveň oznámil největší finanční injekci do obrany za poslední dvě dekády ve výši zhruba 100 miliard dolarů.

Příslib padl při jeho návštěvě Polska, kde také představil plán na navýšení obranných výdajů na 2,5 % HDP do roku 2030. Britský předseda vlády dodal, že tento plán udělá z Británie suverénně „největší vojenskou sílu v Evropě” a ukáže nepřátelům, jak je Británie „přímočará a odhodlaná”.

Sunak ve svém prohlášení také citoval Winstona Churchilla: „Naléhat na připravenost obrany neznamená přivolávat válku. Pokud by totiž válka byla bezprostřední přípravou na obranu, bylo by už příliš pozdě.“

Zdroj:The Telegraph (Velká Británie)

Šéf NATO pochválil Polsko za investice do obrany

Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg pochválil Polsko za výdaje na obranu, které dosahují téměř 4 % HDP.

Více nedává žádný člen Severoatlantické aliance. Řekl to při své návštěvě Varšavy, kde mimo jiné vyzdvihl také klíčovou roli Polska při pomoci Ukrajině a válečným uprchlíkům.

Šéf NATO dále prohlásil, že 10 tisíc aliančních vojáků na území Polska vysílá jasný signál, že Aliance je připravena a ochotna bránit všechny své členy.

Spolu s polským premiérem Donaldem Tuskem a britským premiérem Rishim Sunakem navštívil základnu poblíž Varšavy a podotkl, že velmi vítá rozhodnutí Velké Británie poslat Ukrajině další vojenskou pomoc a ochotu navýšit britské obranné výdaje na 2,5 % HDP do roku 2030.

Stoltenberg novinářům také sdělil, že se neobává změny ve vzájemných vztazích mezi Spojenými státy a zbytkem NATO po případném zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem. Američané podle něj jsou a budou i nadále „silným a loajálním spojencem“.

Zdroj: Polskie Radio(Polsko)

Příchod ruských vojáků ukončil americkou přítomnost v Nigeru

Spojené státy ukončily svou vojenskou přítomnost v Nigeru po příchodu ruských ozbrojených sil do země.

Spolupráce Nigeru a Ruské federace byla vnímána jako nevyhnutelná po převratu, který svrhl demokraticky zvolenou vládu prezidenta Mohameda Bazouma. Nová orientace země na Moskvu je vnímaná jako strategické vítězství Kremlu.

Niger řídí vojenská junta kritizovaná Francií i Spojenými státy, které po převratu pozastavily vojenskou a ekonomickou pomoc ve výši téměř 600 milionů dolarů. Bezpečnostní a diplomatická spolupráce mezi Nigerem a Ruskem se od začátku roku zintenzivnila, přičemž ruské ministerstvo obrany v lednu prohlásilo, že obě země budou spolupracovat na „stabilizaci situace v regionu“. Vladimir Putin před měsícem telefonoval s vůdcem junty o plánu „rozvíjet vzájemně výhodnou spolupráci v různých oblastech“.

Stahování amerických jednotek ze země bylo zahájeno už v březnu, když mluvčí vojenské junty označil dohodu mezi nimi za nezákonnou a prohlásil, že „porušuje všechna ústavní pravidla“. Spojené státy o definitivním odchodu rozhodly minulý týden s tím, že přesun více než tisíce vojenských a civilních zaměstnanců může trvat měsíce. Osud amerických aktiv v zemi, včetně šest let staré základny bezpilotních letounů na severu země, je nejasný.

Zdroj: Financial Times(Velká Británie)

Americký senát schválil dlouho očekávanou pomoc Ukrajině

Americký senát podle očekávání schválil balíček pomoci pro Ukrajinu ve výši 61 miliard dolarů.

Zákon by měl podle svých slov prezident Joe Biden podepsat ještě dnes a dodal, že dodávky pomoci by měly začít už tento týden.

Návrh zákona v celkové hodnotě 95 miliard dolarů zahrnuje také vojenskou podporu pro Izrael a zároveň humanitární pomoc Gaze (celkem 26 miliard) a 8 miliard pro Tchaj-wan. Spolu s ním putuje k prezidentovi také návrh na potenciální zákaz čínské aplikace TikTok, nové sankce vůči Íránu a podmínky využití zmrazených ruských aktiv pro Ukrajinu.

Čtyři návrhy zabalené do jednoho prošly hladce, pro bylo 79 senátorů, proti jen 18. „Dnes večer se k sněmovně připojila dvoustranná většina v senátu, aby reagovala na naši historickou úlohu v tomto kritickém čase,“ uvedl Biden v emotivním prohlášení.

Zdroj: Deutsche Welle(Německo)

Řecko a Španělsko jsou pod tlakem poskytnout Ukrajině systémy PVO

Řecko a Španělsko jsou pod silným tlakem spojenců ze Severoatlantické aliance a Evropské unie, aby Ukrajině poskytly více systémů protivzdušné obrany.

Ukrajinské vedení naléhavě žádá západní partnery o dalších sedm systémů protivzdušné obrany, jako jsou americké Patrioty nebo sovětské S-300 v době zesilujících ruských útoků na civilní a energetickou infrastrukturu.

Na řeckého a španělského premiéra bylo naléháno ze strany ostatních lídrů zemí EU na mimořádném summitu v Bruselu, který se uskutečnil minulý týden. Oba státy disponují minimálně 12 kusy systému Patriot a řadou sovětských systémů S-300.

„Patrioty můžete označovat jako systémy protivzdušné obrany pouze tehdy, když chrání lidské životy. Teď jsou jen ve skladech bez využití,” upozornil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Kyjev ovšem zajímají i sovětské systémy S-300, které ukrajinské síly již využívají a mají pro ně adekvátně vycvičený personál.

Zdroj: Financial Times(Velká Británie)

Spojené státy by měly poslat více ATACMS na Ukrajinu

Spojené státy plánují poslat na Ukrajinu řadu dalších armádních taktických raketových systémů jako součást nového balíčku vojenské pomoci v hodnotě 300 milionů dolarů.

Tvrdí to podle agentury Reuters dva vysocí američtí představitelé.

Washington pošle Kyjevu další protipersonální/protimateriálové střely (APAM), které mají být starší verzí ATACMS dlouhého doletu. Rakety mají dolet 160 kilometrů a dokáží nést stovky kazetových bomb.

Bílý dům v úterý oznámil, že pošle na Ukrajinu „nouzový“ balíček pomoci, včetně dělostřeleckých nábojů a dalších nábojů ráže 155mm a víceúčelový raketový systém.

Zdroj: Politico(USA)

V Německu byli zatčeni tři podezřelí ze špionáže pro Čínu

Krátce po cestě kancléře Olafa Scholze do Číny byli na příkaz federálního generálního prokurátora Jense Rommela zatčeni tři podezřelí ze špionáže pro Peking.

Ti měli údajně předávat informace o německých vojenských technologiích čínské tajné službě.

Devětapadesátiletý hlavní podezřelý Thomas R. měl být v kontaktu se zaměstnancem čínské tajné služby spadající pod Ministerstvo státní bezpečnosti a získávat údaje o „inovativních technologiích, které by bylo možné vojensky využít“. K tomu si prý Thomas R. přizval na pomoc manžele Herwiga a Inu F., kteří vedli firmu v Düsseldorfu. Vyšetřovatelé jsou přesvědčeni, že jejich společnost sloužila „jako prostředek k navázání kontaktů a spoluprací“ s německými vědci a výzkumnými centry. Mimo jiné mělo dojít i k „dohodě o spolupráci“ s jednou německou univerzitou.

Podle federální prokuratury se měly informace předané čínskému zpravodajskému důstojníkovi mimo jiné týkat moderních částí strojů, které by se daly použít ve výkonných lodních motorech, například v bojových lodích.

Zdroj: Der Spiegel(Německo)

Šéf izraelského vojenského zpravodajství rezignoval kvůli selhání při útocích 7. října

Šéf izraelské vojenské rozvědky Aharon Haliva rezignoval kvůli zpravodajskému selhání, které dopustilo devastující útok Hamásu na Izrael 7. října loňského roku.

Haliva už krátce po teroristickém útoku přiznal svůj díl viny na fiasku tajných služeb, které zapříčinilo historicky nejtragičtější útok na Izrael. Vedení armády rezignaci přijalo, z funkce Haliva odejde ve chvíli, kdy bude jmenován jeho nástupce.

Dle agentury AP je Haliva prvním vysokým izraelským představitelem, který odchází kvůli selhání izraelských služeb v souvislosti s loňským teroristickým útokem Hamásu, při kterém zemřelo podle izraelských úřadů 1 300 lidí a 250 dalších bylo uneseno do Pásma Gazy.

„Ředitelství zpravodajské služby pod mým velením nesplnilo úkol, který nám byl svěřen. Od té doby si ten černý den nosím s sebou, den co den, noc co noc. Strašnou bolest si s sebou ponesu navždy,“ napsal Haliva ve svém rezignačním dopise, který armáda publikovala.

Zdroj:Associated Press (USA)

Obranné výdaje jsou v západní a střední Evropě vyšší než na konci studené války

Obranné výdaje napříč evropským kontinentem vzrostly v roce 2023 o 16 %.

V západní a střední Evropě jsou vyšší než na konci studené války. Celková výše rozpočtů na obranu dosahuje 552 miliard eur.

Obranné výdaje zvýšili všichni evropští členové Severoatlantické aliance kromě tří – Řecka, Itálie a Rumunska. Například meziroční nárůst polských výdajů činí 16 % a od ruské anexe Krymu v roce 2014 země svůj obranný rozpočet zdvojnásobila. Nejvíce peněz na obranu v Evropě vynaložila Velká Británie (2,3 % svého HDP)

„Není pochyb o tom, že v roce 2023 byla hlavním motorem navyšování vojenských výdajů rozsáhlá invaze Ruska na Ukrajinu,“ potvrdil výzkumný asistent ze Stockholmského mezinárodního institutu pro výzkum míru Lorenzo Scarazzato.

Zdroj: Euronews (Belgie)

SIPRI: celosvětové obranné výdaje rekordně stouply

Globální výdaje na armády loni podle Stockholmského mezinárodního institutu pro výzkum míru rekordně stouply.

Je to poprvé od roku 2009, kdy se roční obranné výdaje zvýšily ve všech světových regionech najednou.

Ruský armádní rozpočet činil v loňském roce 5,9 % HDP, což je nejvíce od rozpadu Sovětského svazu. Obranné výdaje Ukrajiny na druhé straně musely činit několikanásobně víc, konkrétně 37 % jejího HDP. Holá data naznačují, že válka mezi Ruskem a Ukrajinou je z hlediska financí nevyrovnaná, že zatěžuje Kyjev mnohem více než Moskvu, avšak západní podpora pomohla Ukrajině manko částečně dorovnat.

V oblasti Jihočínského moře byly výdaje na obranu také navýšeny. Čína je zvýšila o 6 % na zhruba 296 miliard dolarů. Japonsko a Tchaj-wan v reakci na vyzbrojování Číny zvýšily své výdaje na obranu o 11 % na 50,2 miliardy, respektive 16,6 miliardy dolarů.

Co se týče zemí Severoatlantické aliance, tak všechny státy kromě tří navýšily financování své obrany. Zároveň nejvíce zemí, konkrétně 11 z 31 členů NATO, splnilo nebo překonalo metu 2 % HDP v roce 2023, což je nejvíce od konce studené války. Polsko zvýšilo své vojenské výdaje nejvíce ze všech evropských zemí, a to o 75 % od roku 2022, na celkových 31,6 miliardy dolarů.

Rozsáhlá izraelská ofenzíva v Pásmu Gazy a celkové napětí v regionu vedly k nejvyššímu ročnímu růstu vojenských výdajů na Blízkém východě za posledních 10 let. Celkové vojenské výdaje v regionu vzrostly o 9 % a dosáhly 200 miliard dolarů, konkrétně u Izraele vzrostly o 24 % na 27,5 miliardy dolarů.

Zdroj:Deutsche Welle(Německo)

USA a Filipíny zahájily vojenské cvičení v Jihočínském moři

Spojené státy spolu s Filipínami zahájily třítýdenní vojenské cvičení zvané Balikatan.

Každoroční cvičení zahrne společné manévry v problematickém Jihočínském moři, což pravděpodobně ještě více pošramotí vztahy s Pekingem.

Loňské cvičení znamenalo významné rozšíření a prohloubení americko-filipínské spolupráce, zdvojnásobení počtu zúčastněných osob a poprvé také účast tchajwanských vojáků. Součástí cvičení byly i filipínské základny, ke kterým americké jednotky získaly přístup teprve nedávno.

Čínské ministerstvo zahraničí v odkazu na Balikatan minulý týden varovalo Filipíny, že „přenesení garance bezpečnosti na země mimo region povede pouze k větší nejistotě“.

Zdroj: Financial Times(Velká Británie)

Sněmovna reprezentantů USA schválila zásadní pomoc pro Ukrajinu ve výši 61 miliard dolarů

Americká Sněmovna reprezentantů schválila balíček životně důležité pomoci pro Ukrajinu ve výši 61 miliard dolarů.

Část Republikánů v čele s předsedou dolní komory Kongresu Mikem Johnsonem odkládali hlasování několik měsíců.

Pro návrh hlasovalo 311 kongresmanů, proti bylo 112. Zákon nyní putuje do Senátu, kde by však jeho odhlasování mělo být pouhou formalitou. Joe Biden ho poté, dle svých dřívějších vyjádření, urychleně podepíše.

Ukrajinským silám dochází munice a již dlouho jsou odkázány pouze na západní dodávky vojenské techniky. Během soboty Sněmovna reprezentantů také odhlasovala balíček pomoci pro Izrael ve výši 26 miliard a pro Tchaj-wan ve výši 8 miliard dolarů.

Zdroj: BBC(Velká Británie)

Blinken bude varovat Čínu před její podporou ruské agrese na Ukrajině

Americký ministr zahraničí Antony Blinken hodlá během své návštěvy Číny varovat tamní politické elity, že Spojené státy vnímají pekingskou podporu Moskvy v její agresi na Ukrajině velmi negativně.

Vyplývá to z vyjádření vysokého představitele americké diplomacie.

Blinkenova návštěva se má odehrát mezi 24. a 26. dubnem. Půjde o jeho druhou diplomatickou misi do Číny na vysoké úrovni a sejít by se měl s ministrem zahraničí Wang Yi. Očekává se, že právě jemu přetlumočí americký postoj vůči čínské podpoře Ruska.

„Vidíme, jak Čína sdílí obráběcí stroje, polovodiče a další předměty dvojího užití, které pomohly Rusku znovu nakopnout obranný průmysl, který byl tolik zasažen západními sankcemi a embargy. Jestliže Čína na jedné straně tvrdí, že chce dobré vztahy s Evropou a dalšími zeměmi, nemůže na druhé straně podporovat to, co je největší hrozbou pro její bezpečnost od konce studené války,“ uvedl Blinken.

Zdroj: CNBC(USA)

Polsko, Litva a další země NATO zahájily cvičení poblíž Suvalského koridoru

Polsko, Litva a další členské země Severoatlantické aliance, včetně USA, zahájily společné vojenské cvičení v oblasti Suvalského koridoru.

Ten se nachází na polsko-litevské hranici poblíž Běloruska a ruské enklávy Kaliningrad a je úzký asi 65 kilometrů. Jedná se problematické místo, jelikož v případě, že by se Rusko s Běloruskem zmocnilo tohoto teritoria, došlo by k pozemnímu odříznutí baltských států od zbytku Evropy. S příchodem Finska a Švédska do NATO se však situace ze strategického hlediska částečně zlepšila.

Cvičení společně naplánovaly v roce 2022 polská a litevská armáda a účastní se ho nejméně 1 500 vojáků se stovkami kusů techniky. Hlavním cílem je otestovat společnou obranu a schopnosti kooperovat v této oblasti.

Zdroj: The Kyiv Independent(Ukrajina)

Šéf CIA: Ukrajina může bez pomoci USA prohrát do konce roku

Ředitel americké zpravodajské služby CIA Bill Burns varoval, že pokud Spojené státy neposkytnou větší vojenskou podporu, Ukrajina by mohla do konce roku prohrát válku proti Rusku.

Jedná se o jedno z nejostřejších varování Bidenovy administrativy v době, kdy Kongres projednává, zda schválit dlouho odkládaný balíček pomoci Kyjevu.

„S podporou, kterou by přinesla vojenská pomoc, a to jak z praktického, tak psychologického hlediska, si myslím, že Ukrajinci jsou zcela schopni se udržet až do roku 2024,“ řekl Burns.

„Existuje velmi reálné riziko, že by Ukrajinci mohli do konce roku 2024 na bojišti prohrát, nebo přinejmenším dostat Putina do pozice, kdy by mohl diktovat podmínky politického urovnání,“ dodal.

Rusko by mohlo znovu získat další území a pak zmrazit bojové linie na místě v rámci faktického příměří, podobně jako se to stalo poté, co Moskva v roce 2014 anektovala ukrajinské území Krym.

Zdroj: CNN (USA)

Přežití Ukrajiny je pro USA důležité, tvrdí najednou Trump

Kandidát na amerického prezidenta Donald Trump změnil rétoriku ohledně Ukrajiny pár dní před hlasováním Kongresu o balíčku pomoci ve výši 61 miliard dolarů.

„Jak se všichni shodují, ukrajinské přežití a síla by měly být mnohem důležitější pro Evropu než pro nás, ale je to důležité i pro nás! Pohněte se, Evropo,“ uvedl Trump na své sociální síti Truth Social.

Bývalý prezident balíček pomoci přímo nepodpořil, ale místo toho věnoval příspěvek evropským spojencům Ameriky, kteří na podporu Ukrajiny nevydávají dostatečné prostředky.

Ukrajinský premiér Denys Šmyhal uvítal pokrok v otázce balíčku pomoci. Uvedl, že ho američtí představitelé ujistili, že Kyjev může po schválení očekávat zaslání nových zbraní v řádu týdnů.

Zdroj: The Guardian (Velká Británie)

Spojené státy vetovaly plné členství Palestiny v OSN

USA vetovaly rezoluci Rady bezpečnosti Organizace spojených národů, která doporučila plné členství Palestiny. Pro rezoluci hlasovalo dvanáct zemí. Velká Británie a Švýcarsko se hlasování zdržely.

Očekávalo se, že rezoluce neuspěje, protože USA jako věrný spojenec Izraele mají v Radě bezpečnosti právo veta a byly proti jejímu přijetí.

„Již dlouho je nám jasné, že předčasnými kroky zde v New Yorku, i při těch nejlepších úmyslech, státnosti pro palestinský lid nedosáhneme,“ řekl americký velvyslanec při OSN Robert Wood.

„Stále toužíme uplatnit své právo na sebeurčení, žít ve svobodě, bezpečí a míru v nezávislém státě podobně jako ostatní země na světě,“ řekl zvláštní zástupce OSN pro stát Palestina Ziad Abu Amr.

Izraelský velvyslanec při OSN Gilad Erdan ve svém projevu v Radě bezpečnosti obvinil organizaci z politizace. Rezoluci také označil za „odměnu teroristům“, kteří se podíleli na Hamásů na Izrael loni v říjnu.

Zdroj: Al Džazíra (Katar)

Keňa: Šéf obrany a devět vysokých důstojníků zahynulo při havárii vrtulníku

Při havárii vojenského vrtulníku v odlehlé oblasti Keni zahynul šéf obrany Francis Omondi Ogolla a devět dalších vysokých důstojníků. Dvěma vojákům se podařilo přežít.

Prezident William Ruto uvedl, že keňské letectvo vyslalo vyšetřovací tým, aby zjistil příčinu havárie, k níž došlo v okrese Elgeyo Marakwet, asi 400 kilometrů severozápadně od hlavního města Nairobi.

Ogollaův vrtulník se zřítil krátce po startu z vesnice Chesegon, kde byl se svým doprovodem na návštěvě školy poté, co se zastavil v jiných oblastech, aby si prohlédl keňské jednotky a další místa.

Zdroj: France24 (Francie)

Argentina požádala NATO o status globálního partnera

Argentina oficiálně požádala o vstup do Severoatlantické aliance jako „globální partner“. Status by otevřel zemi cestu k větší politické a bezpečnostní spolupráci. Žádost přichází v době, kdy vláda prezidenta Javiera Milei usiluje o posílení vztahů se Západem a o přilákání investic.

Náměstek generálního tajemníka NATO Mircea Geoana jednal v Bruselu o regionálních bezpečnostních výzvách s argentinským ministrem obrany Luisem Petrim.

Geoana nabídku Argentiny stát se partnerem NATO uvítal. Jedná se formu partnerství pro země, které nejsou v zeměpisné oblasti Aliance a nemusí se účastnit kolektivních vojenských akcí. Argentina by tak získala přístup k vyspělým technologiím, bezpečnostním systémům a výcviku.

„Argentina hraje v Latinské Americe důležitou roli. Užší politická a praktická spolupráce by nám oběma mohla prospět,“ řekl Geoana.

Zdroj: Time (USA)

Velvyslankyně USA: Jaderné zbraně KLDR budeme sledovat i bez OSN

Spojené státy a jejich spojenci diskutují o možnostech nového mechanismu pro monitorování KLDR „uvnitř i vně systému OSN“ v souvislosti s jejím programem jaderných zbraní.

Děje se tak poté, co Rusko vetem rezoluce OSN v podstatě zrušilo monitorování sankcí proti Severní Korej.

Podle Západu Moskva jedná tak, aby kryla nákupy zbraní od KLDR a podpořila tím svou válku na Ukrajině.

„Těším se na spolupráci s Korejskou republikou i Japonskem, ale i s podobně smýšlejícími zeměmi, při pokusu o vypracování možností jak v rámci OSN, tak i mimo ni. Jde o to, že nemůžeme dopustit, aby práce, kterou skupina expertů vykonávala, zanikla,“ uvedla velvyslankyně USA při OSN Linda Thomas-Greenfield.

Podle Thomas-Greenfield je jasné, že se Rusko a Čína budou i nadále snažit blokovat mezinárodní úsilí o zachování monitorování sankcí OSN vůči Severní Koreji.

Zdroj: Fox News (USA)

Von der Leyen: Evropská obranná suverenita není odklonem od NATO

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen prohlásila, že snaha Evropy stát se silnějším hráčem v oblasti obrany a bezpečnosti neznamená, že se blok odvrátí od Severoatlantické aliance.

Brusel usiluje o vedoucí úlohu v oblasti obrany a představitelé NATO se obávají překrývání s vojenským paktem. Mimo jiné i proto, že představil evropskou obrannou průmyslovou strategii.

„Evropská suverenita je potřebná, ale evropská suverenita nikdy nebude na úkor našich spojenců a přátel a nikdy neovlivní význam a potřebu NATO,“ řekla von der Leyen.

„S tím, jak budeme posilovat naši vlastní bezpečnost v oblasti obrany, budeme samozřejmě posilovat i naše základní partnerství s NATO,“ uvedla.

Zdroj: Politico (USA)

Rada bezpečnosti OSN bude hlasovat o plném členství Palestiny

Rada bezpečnosti OSN bude hlasovat o palestinské žádosti o plné členství v OSN. Očekává se, že Spojené státy využijí svého práva veta, aby zablokovaly hlasování, protože jako spojenec Izraele by tím fakticky uznaly palestinský stát.

Aby rezoluce Rady o členství Palestiny prošla, potřebuje nejméně devět hlasů pro a žádné veto ze strany USA, Británie, Francie, Ruska nebo Číny. Podle diplomatů by opatření mohlo podpořit až 13 členů rady.

„Nevidíme, že by nás rezoluce v Radě bezpečnosti nutně dovedla k tomu, abychom mohli najít dvoustátní řešení,“ řekla velvyslankyně USA při OSN Linda Thomas-Greenfield.

Palestinci jsou v současné době nečlenským pozorovatelským státem.

Izraelský velvyslanec v OSN Gilad Erdan prohlásil, že „kdo podporuje uznání palestinského státu v takové době, nejenže dává odměnu teroru, ale také podporuje jednostranné kroky, které jsou v rozporu s dohodnutým principem přímých jednání“.

Zdroj: The Times of Israel (Izrael)

Katar přehodnocuje roli mediátora v jednáních o příměří v Gaze

Katar otevřeně zpochybňuje šance na úspěch rozhovorů o příměří v Gaze a mění pohled svou roli prostředníka.

Katar, Egypt a Spojené státy hrály klíčovou roli ve snaze zajistit příměří mezi Izraelem a Hamásem a propuštění izraelských rukojmích.

Katarský premiér Muhammad bin Abdar Rahmán Sání však prohlásil, že Dauhá bylo zneužíváno a podkopáváno těmi, kdo se snaží získat politické body. Mírové rozhovory se podle něj nyní nacházejí v „delikátní fázi“.

Zprostředkovatelé navrhli šestitýdenní příměří, během něhož by Hamás propustil 40 žen, dětí a starých či nemocných rukojmích. To však Hamás veřejně odmítl.

„Bohužel jsme viděli, že došlo ke zneužití tohoto zprostředkování a zneužití tohoto zprostředkování ve prospěch úzkých politických zájmů,“ řekl šejk.

„Katar vyzval ke komplexnímu vyhodnocení této role. Nyní jsme ve fázi, abychom zhodnotili zprostředkování a také zhodnotili, jak se strany do tohoto zprostředkování zapojují,“ dodal.

Zdroj: BBC (Velká Británie)

Trump a polský prezident Duda jednali o výdajích na obranu v NATO

Bývalý prezident Donald Trump a polský prezident Andrzej Duda diskutovali o výdajích Severoatlantické aliance během návštěvy polského prezidenta v New Yorku.

Dvojice „diskutovala o návrhu prezidenta Dudy, aby země NATO přešly na tříprocentní výdaje na svou obranu“.

Duda již dříve vyzval všechny členské státy NATO, aby zvýšily své výdaje na obranu na 3 procenta HDP, oproti současnému závazku 2 procent. Duda tento návrh zopakoval americkému prezidentu Joeu Bidenovi během setkání v březnu.

„Dvě procenta byla dobrá před deseti lety. Nyní jsou zapotřebí tři procenta v reakci na válku v plném rozsahu, kterou Rusko zahájilo hned za východní hranicí NATO,“ uvedl Duda.

Trump s Dudou hovořili také o válce mezi Ruskem a Ukrajinou a o válce mezi Izraelem a Hamásem na Blízkém východě.

Zdroj: CNN (USA)

Polský prezident Duda se setká s Trumpem

Polský prezident Andrzej Duda se má sejít v New Yorku s republikánským kandidátem na prezidenta Donaldem Trumpem. Ke schůzce dojde v období, kdy se mnoho evropských lídrů připravuje na možnost, že bude Trump znovu zvolen prezidentem.

Mnoho lídrů členských zemí Severoatlantické aliance je touto možností znepokojeno, zvláště v době, kdy apelují na USA k další pomoci Ukrajině. Členům NATO se nelíbily Trumpovy komentáře o kolektivní obraně a jeho proruské postoje po ruské invazi na Ukrajinu.

Duda, který kdysi navrhoval pojmenovat vojenskou základnu ve své zemi „Fort Trump“, není jediným evropským lídrem, který se v poslední době setká neoficiálně s Trumpem. Na začátku měsíce se s Trumpem v jeho sídle ve státě Florida potkal britský ministr zahraničí David Cameron. Předtím také maďarský premiér Viktor Orbán.

Zdroj: Associated Press News (USA)

Austrálie navýší výdaje na svou obranu o 50 miliard dolarů

V následujícím desetiletí se výdaje Austrálie na obranu zvýší o 50 miliard dolarů. Což koresponduje s nově uveřejněnou Národní obranou strategií, jejímž cílem je, aby bylo na obranu vynaloženo 2,4 % HDP.

Celkové vládní investice do obrany mají do přelomu let 2033-2034 dosáhnout 330 miliard dolarů. Součástí investičního programu do obrany jsou výdaje na podmořskou válku, pořízení jaderných ponorek a dále i investice do vesmírné a kybernetické obrany.

Podle australského ministra obrany Richarda Marlese bude muset dojít na škrty a přemístění výdajů z jiných resortů, aby mohlo dojít k dalšímu navýšení obranného rozpočtu.

Zdroj: ABC (Austrálie)

Izrael podnikne odvetný úder proti Íránu

Izrael slíbil odplatu Íránu. Válečný kabinet Izraele strávil poslední dva dny rozhodováním o dalším postupu. Pokud na to dojde, izraelská odplata znamená riziko pro obě strany. Konflikt se totiž může vyvinout v plnohodnotnou válku.

Zatím není jasné, kdy a jak se chystá Izrael udeřit. Írán slíbil větší protiútok, když se rozhodne Izrael reagovat.

Řada zemí po celém světě vyzvala Izrael, aby se zdržel reakce na víkendové útoky. Velký spojenec – Spojené státy americké oznámily, že se nebudou účastnit jakýchkoliv ofenzivních útoků proti Íránu.

Zdroj: Associated Press News (USA)