Je to poprvé od roku 2009, kdy se roční obranné výdaje zvýšily ve všech světových regionech najednou.

Ruský armádní rozpočet činil v loňském roce 5,9 % HDP, což je nejvíce od rozpadu Sovětského svazu. Obranné výdaje Ukrajiny na druhé straně musely činit několikanásobně víc, konkrétně 37 % jejího HDP. Holá data naznačují, že válka mezi Ruskem a Ukrajinou je z hlediska financí nevyrovnaná, že zatěžuje Kyjev mnohem více než Moskvu, avšak západní podpora pomohla Ukrajině manko částečně dorovnat.

V oblasti Jihočínského moře byly výdaje na obranu také navýšeny. Čína je zvýšila o 6 % na zhruba 296 miliard dolarů. Japonsko a Tchaj-wan v reakci na vyzbrojování Číny zvýšily své výdaje na obranu o 11 % na 50,2 miliardy, respektive 16,6 miliardy dolarů.

Co se týče zemí Severoatlantické aliance, tak všechny státy kromě tří navýšily financování své obrany. Zároveň nejvíce zemí, konkrétně 11 z 31 členů NATO, splnilo nebo překonalo metu 2 % HDP v roce 2023, což je nejvíce od konce studené války. Polsko zvýšilo své vojenské výdaje nejvíce ze všech evropských zemí, a to o 75 % od roku 2022, na celkových 31,6 miliardy dolarů.

Rozsáhlá izraelská ofenzíva v Pásmu Gazy a celkové napětí v regionu vedly k nejvyššímu ročnímu růstu vojenských výdajů na Blízkém východě za posledních 10 let. Celkové vojenské výdaje v regionu vzrostly o 9 % a dosáhly 200 miliard dolarů, konkrétně u Izraele vzrostly o 24 % na 27,5 miliardy dolarů.

Zdroj:Deutsche Welle(Německo)