Plán NATO na obranu Pobaltí je konečně odsouhlasen. Turecko stáhlo své veto

Severoatlantická aliance konečně schválila nový plán pro obranu pobaltských zemí a Polska. Důvodem odkladu přijetí plánu bylo veto ze strany Turecka, se kterým se však nyní podařilo uzavřít kompromisní dohodu, a plán tak odblokovat. Jaké je konkrétní znění oné dohody, však není známo. „Jde o úspěšné rozhodnutí, ke kterému si můžeme navzájem poblahopřát. A také jsem tak během rozhovoru se svým tureckým protějškem učinil,“ okomentoval řešení litevský ministr zahraničí Linas Linkevičius.

Pro přijetí rozhodnutí v NATO je nutný souhlas všech členských zemí. Turecko svůj souhlas s obraným plánem podmiňovalo zařazením kurdských bojových uskupení v severní Sýrii na seznam teroristických organizací, s čímž ovšem některé země nesouhlasily.

„Turecko se konstruktivně zapojovalo do celého procesu. Jako vždy však zároveň hájilo své zájmy. Nejde o nic nového. To, co se stalo, nebylo namířeno proti pobaltským zemím nebo Litvě, což také Turecko několikrát zdůraznilo. Neměli bychom z toho dělat žádné drama, protože výsledek je pozitivní a my ho vítáme,“ dodal k jednání Linkevičius.

Kam dál?
Turecko stále blokuje plány NATO na obranu Pobaltí (19.6. 2020)

Zdroj: The Baltic Times (Lotyšsko)

---

Elitní německou jednotkou KSK otřásá extrémistický skandál

Německá ministryně obrany Annegret Kramp-Karrenbauer oznámila, že nařídila částečné rozpuštění elitní jednotky KSK německé armády. Důvodem je vysoký počet jejích příslušníků napojených na krajně pravicové organizace a také zmizení části zbrojního materiálu z jejích skladů. U jednoho ze členů jednotky byly dokonce při domovní prohlídce zbraně a výbušniny nalezeny.

Podle Kramp-Karrenbauer se jednotka částečně přestala řídit rozkazy nadřízených a vznikla v ní toxická atmosféra. Po propuštění extrémistů má proto dojít k jejímu většímu propojení se zbytkem Bundeswehru. „Kdokoliv, u koho se prokáže, že patří mezi pravicové extremisty, nemá v Bundeswehru místo a musí jej opustit,“ okomentovala své kroky ministryně.

Jednotka byla založena v roce 1996 a má asi 1 000 vojáků vycvičených na provádění speciálních operací, jako je záchrana rukojmích. První případy jejího napojení na krajní pravici se objevily v roce 2017.

Kam dál?
Německo vyšetřuje své elitní vojáky kvůli ultrapravicovému extremismu (18.8. 2017)

Zdroj: BBC (Velká Británie)

---

Trump podepsal stažení amerických vojáků z Německa

Americký prezident Donald Trump podepsal příkaz ke stažení 9 500 z 34 500 amerických vojáků působících v Německu. Podle ministra obrany Marka Espera tento krok povede k „nárůstu síly odstrašení vůči Rusku a posílení NATO“. Část sil stažených z Německa by se totiž podle současných plánů měla přesunout do zemí bývalého východního bloku.

Důvodem stažení vojáků má být podle Trumpa „nezodpovědný“ přístup Německa v otázce financování vlastní bezpečnosti. Některým americkým senátorům se toto rozhodnutí ovšem nelíbí a žádají záruky, že tento krok neoslabí pozici USA v Evropě. Další pak hledají způsoby, jak Trumpovo rozhodnutí zvrátit.

Kam dál?
Německo a NATO varují před snížením počtu amerických vojáků v Německu (17.6. 2020)

Zdroj: Deutsche Welle (Německo)

---

Stoltenberg: Čína nesdílí naše hodnoty

Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg se v úterý připojil k mezinárodnímu odsudku čínského bezpečnostního zákona pro Hongkong. „Je zřejmé, že Čína nesdílí naše hodnoty – demokracii, svobodu a právní stát. Vidíme to v Hongkongu, kde nový bezpečnostní zákon podkopává jeho autonomii,“ uvedl generální tajemník doslova během vystoupení na on-line fóru.

Nový zákon způsobil další zhoršení vztahů mezi Čínou a NATO. Před vážnými důsledky pro Peking, které mohou z jeho přijetí plynout, varovala také Evropská unie.

Kam dál?
Stoltenberg zahajuje iniciativu NATO 2030 k posílení Aliance (11.6. 2020)

Zdroj: The New York Times (USA)

---

Johnson nabídl diplomatu Sedwillovi nominaci na pozici šéfa NATO

Britský premiér Boris Johnson údajně nabídl siru Marku Sedwillovi, který v minulosti zastával diplomatické pozice v Afghánistánu, nominaci na post generálního tajemníka Severoatlantické aliance. Tato zpráva přichází v době, kdy se na Johnsona snáší kritika za provádění náhlých změn v čelních pozicích britské administrativy.

Nominace měla být součástí dohody o odchodu Sedwilla z pozice, kterou až donedávna zastával. Někdejší vrchní úředník si na ni ovšem bude muset počkat. Současnému generálnímu tajemníkovi Jensi Stoltenbergovi vyprší mandát až koncem roku 2022. Je také otázkou, zda se Británii tento post podaří získat.

Kam dál?
„Globální Británie“ chyběla na Mnichovské bezpečnostní konferenci (17.2. 2020)

Zdroj: The Times (Velká Británie)