natoaktual.cz

Francie a Japonsko zahájí formální jednání o vojenské spolupráci

Francie a Japonsko zahájí formální jednání nad dohodou o společných vojenských cvičeních a operacích v době rostoucího napětí v indo-pacifickém regionu.

Paříž o rozhovorech nad dohodou o vzájemném přístupu (RAA) se svým východoasijským spojencem z G7 usiluje více než rok.

Francie s Japonskem v posledních letech pořádala četná společná vojenská cvičení, jak bilaterálně, tak i jako součást širší skupiny spřátelených zemí. RAA vytváří rámec pro usnadnění vojenské spolupráce, například by měla usnadnit vstup zahraničních jednotek a vybavení pro hostující síly. Měla by také podpořit interoperabilitu mezi oběma armádami.

Japonský předseda vlády Fumio Kišida a francouzský prezident Emmanuele Macron se loni v lednu společně zavázali k užší bezpečnostní spolupráci v regionu Indopacifiku. Stalo se tak při první oficiální návštěvě japonského premiéra v Paříži od nástupu do úřadu. Podle zdrojů obeznámených se situací by uzavření dohody mělo trvat asi rok, ačkoli francouzská diplomacie věří, že by to mohlo být provedeno „velmi rychle“.

Japonsko už v prosinci roku 2023 oznámilo zvýšení svých armádních výdajů o 16 %, což je největší nárůst od 2. světové války. Tokio již podepsalo smlouvy RAA s Austrálií a Velkou Británií a vyjednává také s Filipínami. Nutno též dodat, že Japonsko na svém území hostí největší počet amerických vojáků ze všech zemí světa. Všechny tyto úkroky od japonského poválečného pacifismu jsou snahou posílit obranné vazby se spojenci kvůli čínské hrozbě.

Zdroj: RFI(Francie)

Finský generál: skladování vojenského vybavení v zahraničí začalo

Finská armáda začala skladovat vojenskou techniku ​​v Norsku, brzy s tím začne i v sousedním Švédsku a zvažuje také pronájem skladovacích prostor v dalších zemích daleko od svých hranic.

Podle zástupce náčelníka štábu pro vyzbrojování a logistiku finských obranných sil Mikko Heiskanena „je to otázka bezpečnosti dodávek a distribuce zásob“.

Generál Heiskanen v rozhovoru pro britský list Financial Times dále uvedl, že Helsinki „tento úkol již částečně zahájily. Brzy tak máme v úmyslu učinit zejména se Švédskem a Norskem a také se zeměmi vzdálenějšími. Mluvíme o vybavení, munici a případně náhradních dílech.“ Finsko vstoupilo do Severoatlantické aliance před 13 měsíci.

Zdroj: Agenzia Nova(Itálie)

Austrálie posiluje vazby s USA, Japonskem a Filipínami kvůli napětí v Jihočínském moři

Austrálie se přiklonila k posílení bezpečnostní spolupráce se Spojenými státy, Japonskem a Filipínami.

Podle analytiků je tento krok reakcí na rostoucí asertivitu Číny v Jihočínském moři.

Ambice Číny v Jihočínském moři nadále znepokojují Austrálii, její indo-pacifické spojence i Spojené státy. V reakci na to byla ustavena dohoda právě mezi Austrálií, USA a Japonskem na posílení vojenských cvičení s Filipínami. Představitelé obrany ze všech čtyř zemí se minulý týden sešli na Havaji a deklarovali svůj závazek chránit lodě v regionálních vodách.

Začátkem tohoto týdne Filipíny obvinily Čínu z „nebezpečných manévrů“ a „obtěžování“ poté, co použila vodní děla proti dvěma filipínským plavidlům během hlídky. Peking již dříve odmítl uznat rozhodnutí mezinárodní arbitráže z roku 2016, které zamítlo jeho expanzivní nároky v regionu. Čína trvá na tom, že snahy Spojených států o posílení jejich bezpečnostních aliancí v indo-pacifickém regionu mají za cíl ohrozit stabilitu v regionu.

Zdroj: Voice of America(USA)

Finsko: rušení GPS je „vedlejším efektem“ ruských vojenských operací

Rušení signálů GPS nad Baltským mořem je „s největší pravděpodobností“ vedlejším efektem ruských vojenských aktivit proti dronům, uvedla finská dopravní a komunikační agentura Traficom.

Největší tamní letecká společnost Finnair byla kvůli rušení signálu nucena zastavit na měsíc lety do estonského města Tartu, vláda v Talinu oznámila svůj záměr projednat tuto otázku se svými partnery v rámci Evropské unie a Severoatlantické aliance.

„Rušení zesílilo v lednu 2024, když začaly ukrajinské dronové útoky na ruskou energetickou infrastrukturu,“ uvedl Traficom v tiskové zprávě. „Je možné, že rušení pozorované v tuto chvíli, je s největší pravděpodobností vedlejším účinkem ruské obrany.“

„Severoatlantická rada se 2. května zabývala nedávnými nepřátelskými aktivitami na území spojenců a uvedla, že ruské hybridní operace, jako je kybernetické a elektronické rušení, ale také pokusy o sabotáž a dezinformační kampaně, zasáhly několik členských států NATO,“ prohlásil mluvčí estonského ministerstva zahraničí s odkazem na oficiální prohlášení NATO.

Zdroj: Politico Europe(Belgie/USA)

Tchaj-wan dodává pomoc Ukrajině přes českou organizaci

Tchaj-wanské ministerstvo zahraničí odmítlo obvinění členky strany KMT Hsu Chiao-hsin z nedbalého zacházení s penězi daňových poplatníků při tchajwansko-české pomoci Ukrajině.

Hsu uvedla, že na základě důvěrné části dohody podepsané loni v prosinci, Tchaj-wan souhlasil s poskytnutím daru ve výši 10 milionů dolarů na obnovu ukrajinských lékařských kapacit prostřednictvím organizace Czech Health Technology Institute pod podmínkou, že 30–40 % prostředků bude použito na nákup zdravotnického materiálu z Tchaj-wanu.

Hsu pochybuje o tom, že dary, které projdou rukama třetí strany, může tchajwanská diplomacie důsledně monitorovat.

Mluvčí tchajwanského ministerstva zahraničí Jeff Liu kritizoval zveřejnění důvěrných informací a oznámil, že ministerstvo plánuje podat žalobu.

Zdroj: Focus Taiwan(Tchaj-wan)

Šéf amerického letectva se svezl letounem řízeným umělou inteligencí

Americké letectvo otestovalo stíhací letoun F-16 řízený umělou inteligencí v tzv. dogfightu.

 Na předním sedadle letounu navíc seděl šéf amerického letectva Frank Kendall.

Letoun F-16, zvaný Vista, manévroval s Kendallem na palubě rychlostí téměř 900 kilometrů za hodinu, tlak vyvíjený na jeho tělo byl pětkrát větší než gravitační síla. S druhým letounem F-16 pilotovaným člověkem se v některých momentech přiblížil až na vzdálenost 30 metrů, protáčel se a vyhýbal tak, aby natlačil soupeře do zranitelných pozic.

Umělá inteligence představuje jeden z největších pokroků ve vojenském letectví od konce studené války. Ačkoliv technologie ještě není plně vyvinuta, letectvo plánuje celou flotilu řízenou umělou inteligencí. Více než tisíc bezpilotních bojových letounů by mělo být v provozu do roku 2028.

Na konci hodinového letu vystoupil šéf amerického letectva s úsměvem a prohlásil, že ho stroj přesvědčil o schopnostech stále se učící AI a dovede si představit, že v budoucnu se bude dost možná autonomně rozhodovat o použití zbraní přímo v konfliktu. Proti této myšlence je však velký odpor. Experti na kontrolu zbrojení a humanitární organizace jsou hluboce znepokojeni tím, že by AI jednoho dne mohla být schopna sama shazovat bomby bez kontroly člověka, a usilují o větší omezení jejího použití. Frank Kendall uvedl, že při použití zbraní bude nad systémem vždy ještě lidský dohled.

„Nemít to (letouny řízené AI) by bylo bezpečnostním rizikem,“ prohlásil Kendall v rozhovoru pro AP po přistání. Přechod armády na letadla řízená umělou inteligencí je podněcován mezinárodní situací. Pokud by se například Spojené státy a Čína dostaly do konfliktu, dnešní flotila drahých stíhacích letounů s posádkou by byla příliš zranitelná. Čínské letectvo je navíc na cestě k početní převaze a také shromažďuje flotilu obdobných bezpilotních letounů.

Zdroj: Associated Press(USA)

Německo si kvůli kybernetickým útokům předvolalo ruského chargé d’affaires

Německé ministerstvo zahraničí si předvolalo ruského chargé d’affaires krátce poté, co Berlín obvinil ruské hackery z kyberútoků na představitele vládní koalice v čele s SPD a také na některé tamní společnosti.

Německo před pár dny obvinilo ruskou vojenskou zpravodajskou službu GRU, že stojí za kybernetickým útokem z minulého roku, který cílil na politiky z německé sociální demokracie (SPD). Šéfka diplomacie Annalena Baerbock k tomu uvedla, že nejnovější vyšetřování zjistilo, že tento kybernetický útok provedla skupina nazvaná APT28.

„Jinými slovy, šlo o státem podporovaný ruský kybernetický útok na Německo,“ řekla Baerbock. „To je absolutně nepřijatelné a bude to mít následky.“

České ministerstvo zahraničí ve svém prohlášení z minulého týdne také ukázalo na skupinu APT28 řízenou GRU, která měla zneužít zranitelnosti programu Microsoft Outlook. Severoatlantická aliance i Evropská unie ruské útoky odsoudily a projevily s Berlínem i Prahou solidaritu. Spojené státy k útokům vydaly prohlášení, ve kterém vyzvaly Moskvu k zastavení této zákeřné činnosti a návratu k dodržování mezinárodních závazků.

Zdroj: Deutsche Welle(Německo)

Trump zvažuje nový cíl 3 % výdajů na obranu zemí NATO

Donald Trump zvažuje 3 % HDP jako nový obranný cíl pro všechny státy Severoatlantické aliance.

 Podle britského The Telegraph plánuje bývalý americký prezident tlačit ostatní členy Aliance k vydávání tří procent hrubého domácího produktu na obranu, pakliže uspěje v listopadových volbách.

Trump chce také učinit parametrické změny – podle něj by se vojenská pomoc Ukrajině neměla do výdajů na obranu započítávat. Dnes to tak země NATO běžně dělají a změna by mohla některé členy, kteří nynější dvouprocentní metu splňují, dostat pod dohodnuté 2 %.

Zdroj blízký Trumpovi prozradil, že tento scénář už nějakou dobu zvažuje a utvrdilo ho v tom dubnové setkání s polským prezidentem Andrzejem Dudou. Schůzka s Dudou byla údajně také klíčová při přesvědčování Trumpa, aby upustil od svého odporu k dlouho odkládanému balíčku pomoci pro Kyjev ve výši 60 miliard dolarů.

Prezident Duda již dříve tvrdil, že 3 % HDP, kterých dosahují v rámci NATO pouze Polsko, Spojené státy a Řecko, jsou zapotřebí k obraně proti „rostoucím hrozbám“.

Zdroj: The Telegraph(Velká Británie)

Do čela keňského letectva byla poprvé jmenována žena

Generálka Fatuma Gaiti Ahmed přepisuje historii a stává se první ženou na postu velitele jedné z armádních složek.

Keňský prezident William Ruto ji jmenoval do čela tamního letectva krátce po tragické havárii vrtulníku, ve kterém zemřel mj. šéf armády.

Generálka Ahmed se již dříve stala první ženou, která se dostala do hodnosti brigádního generála a posléze generálmajora. Do armády vstoupila v roce 1983 a sloužila v rámci Women Service Corps, tedy ženského útvaru, který fungoval jako samostatná jednotka oddělená od ostatních složek obranných sil. Jednalo se o pomocnou skupinu plnící podpůrné úkoly v oblasti administrativy, logistiky, zdravotnictví a komunikace.

Jednotka byla rozpuštěna v roce 1999 a teprve tehdy bylo jejím příslušnicím umožněno nastoupit do pravidelných složek armády - námořnictva, letectva a pozemních sil. V roce 2018 tehdejší prezident Uhuru Kenyatta řekl, že počítá s tím, že „bude pozitivním vzorem pro ženy v této zemi. Dokažte jim, že pro ženy neexistují žádné limity.“

Zdroj: BBC(Velká Británie)

Kolumbie přerušuje diplomatické styky s Izraelem, její armáda je však závislá na izraelském vybavení

Kolumbie je další latinskoamerickou zemí, která se rozhodla přerušit diplomatické styky se státem Izrael kvůli jeho operacím v Pásmu Gazy.

Na rozdíl od jiných zemí jako Bolívie nebo Belize, které se k podobnému kroku uchýlily, by to pro Kolumbii mohlo působit značné problémy kvůli dlouhodobým bilaterálním dohodám v oblasti bezpečnosti.

Kolumbijský prezident Gustavo Petro označil izraelské akce v Gaze za „genocidu“ a oznámil, že jeho vláda ukončí diplomatické vztahy s Izraelem. Nebral však v potaz, jak by rozhodnutí mohlo ovlivnit jeho ozbrojené složky, které používají izraelské letouny a kulomety k boji proti drogovým kartelům a rebelským skupinám.

Všechny kolumbijské stíhačky byly vyrobeny v Izraeli, přičemž více než 20 z nich použilo tamní letectvo při útocích na vzdálené partyzánské tábory. Operace pomohly dotlačit povstaleckou skupinu k mírovým jednáním, která v roce 2016 vyústila v její odzbrojení. Flotila zakoupená koncem 80. let však stárne a vyžaduje značnou údržbu, kterou může provádět pouze izraelská firma. Izrael pomáhá Kolumbii i s problémy v oblasti kybernetické bezpečnosti.

Zdroj: ABC News(USA)

Finské letectvo čeká v létě mise air policing v Rumunsku

Finské vzdušné síly vyšlou v létě do Rumunska stíhací letouny, které se přidají k mírovým misím Severoatlantické aliance s názvem Air Policing a Air Shielding.

Finská jednotka bude čítat maximálně osm stíhacích letounů F/A-18 Hornet a sto letců, kteří budou nasazeni na letecké základně Mihail Kogălniceanu na jihovýchodě Rumunska.

Finové budou operovat společně se stíhačkami Typhoon britského Královského letectva, které od dubna létaly po boku stíhaček F-16 rumunského letectva.

„Pro finské letectvo je cílem nasazení posílit naši integraci do vzdušných sil NATO, dále prohloubit bilaterální spolupráci s britským letectvem a rozvíjet naši schopnost operovat ze spojenecké letecké základny,“ uvedl velitel vzdušných sil Finska Juha-Pekka Keränen.

Letouny účastnící se air policingu sledují a chrání integritu aliančního vzdušného prostoru. Air shielding naproti tomu spočívá ve zvýšené přítomnosti stíhaček a jednotek protivzdušné obrany ve východním křídle NATO.

Zdroj: NATO

Humanitární molo u Gazy bude zprovozněno už o tomto víkendu

Molo, které postavila americká armáda na pobřeží Gazy, bude brzy zprovozněno.

Pomoc by tak mohla začít proudit k Palestincům již příští týden, pokud časový plán nezpozdí počasí nebo logistické problémy.

Projekt je považován za způsob, jakým chce americký prezident Joe Biden ukázat svým kritikům, že podniká kroky k řešení humanitární krize v Gaze, a zároveň obejít neochotu izraelské vlády otevřít své pozemní hranice pro kamiony s pomocí.

Americké síly budou u pobřeží Gazy pomáhat s dodávkami potravin, vody, léků a další pomoci.

Bezpečnost projektu zajišťují izraelské obranné síly. Mise je riskantní, protože se americký personál může dostat pod palbu ze strany Hamásu i náletů Izraele.

Zdroj: Politico(USA)

Americký podmořský dron Manta prošel prvním testem v oceánu

Americká Agentura ministerstva obrany pro pokročilé výzkumné projekty (DARPA) oznámila, že u Kalifornie prošel prvními testy obrovský podmořský dron Manta Ray, který byl sestrojen tak, aby se mohl pohybovat po oceánech „velmi dlouhou dobu“ bez doplňování paliva.

„Naše úspěšné testování Manta Ray v plném měřítku potvrzuje připravenost vozidla na postup do reálného provozu,“ uvedl vedoucí programu Kyle Woerner.

Cílem projektu je využít pohyb oceánu k pohonu ponorného dronu tak, aby mohl zůstat na hladině mnohem déle než současné podmořské drony. Takové stroje by pak mohly pomoci při pátrání po čínských nebo ruských ponorkách.

USA nejsou jediným státem, který se v této oblasti snaží o vývoj. Rusko oznámilo, že vyrobilo ponorkový dron s dlouhým dosahem, nazvaný Poseidon. Vypadá podobně jako torpédo, ale je poháněn jadernou energií a může nést jadernou hlavici.

Zdroj: Defense One(USA)

Rusko zvyšuje výrobu zbraní pro válku na Ukrajině

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu nařídil zvýšit výrobu zbraní pro válku na Ukrajině.

Ministerstvo obrany to uvedlo poté, co Spojené státy americké schválily odložený balíček vojenské pomoci Ukrajině v hodnotě přesahující šedesát miliard dolarů.

„Pro udržení požadovaného tempa ofenzívy je nutné zvýšit objem a kvalitu zbraní a vojenské techniky dodávané vojskům, především zbraní,“ řekl Šojgu.

Zatímco ruské jednotky postupují na klíčových místech podél tisíc kilometrů dlouhé frontové linie, někteří ruští představitelé vyjádřili obavy, že podpora USA povede k eskalaci konfliktu.

Ukrajinským jednotkám dochází munice. Kvůli přesile byly nuceny takticky ustoupit z nejméně tří vesnic na východě země. Vrchní velitel ozbrojených sil Ukrajiny Oleksandr Syrskyj varoval, že zemi hrozí další ztráta území, pokud jí Západ rychle nedodá zbraně.

Zdroj: Al Džazíra(Katar)

Niger: ruské a americké vojenské síly působí na stejné základně

Ruské a americké jednotky pobývají již několik týdnů na stejné vojenské základně v Nigeru.

Obě armády se tak dostaly do těsné blízkosti v době zvýšeného napětí kvůli válce na Ukrajině a v době, kdy vládnoucí junta v zemi dala najevo přání, aby americké jednotky odešly.

Ruská přítomnost na základně byla hlavním bodem sporu mezi USA a nigerskou vojenskou juntou, která se chopila moci po převratu loni v létě.

Po vypjaté březnové návštěvě amerických diplomatů v Nigeru oznámili nigerští představitelé, že ukončují dohodu, která od roku 2014 umožňovala působení amerických vojáků a civilních zaměstnanců v zemi. Americká armáda nyní spolupracuje s nigerskými představiteli na provedení spořádaného stažení vojáků ze země.

Rusko a Niger se letos v lednu dohodly na posílení svých vojenských vazeb. Rusko v dubnu poslalo do Nigeru vybavení a sto vojenských instruktorů.

Zdroj: CNN(USA)

Skupina zemí NATO chce zvýšit výdaje na obranu

Několik členských zemí Severoatlantické aliance požaduje, aby byl cíl obranných výdajů zvýšen ze současných dvou procent HDP na tři.

 Uvedl to nejvyšší představitel EU pro obranu Timo Pesonen.

Tlak na zvýšení výdajů přichází v době, kdy se ruská válka na Ukrajině vleče již třetím rokem.

„Lidé spekulují, jak dlouho bude válka trvat, což je podle mého názoru zbytečná spekulace, protože hrozba zůstane,“ řekl Pesonen.

Jeho slova přišla několik dní poté, co generální tajemník NATO Jens Stoltenberg prohlásil, že spojenci „musí jít dál“ než na dvě procenta HDP, což je cíl stanovený před deseti lety v důsledku ruské anexe Krymu. Hrozba ze strany Moskvy od té doby jen vzrostla.

V současnosti vydávají na obranu více než tři procenta HDP jen tři alianční země: USA, Polsko a Řecko.

Zdroj: Politico(USA)

USA a EU sledují vojenskou spolupráci KLDR a Íránu

Spojené státy americké a Evropská unie pozorují Pchjongjang a Teherán kvůli případné vojenské spolupráci, protože Írán potvrdil návštěvu severokorejské delegace v zemi.

Spojené státy „využijí všechny dostupné nástroje, včetně zákazů a sankcí, k řešení takových aktivit“, uvedl mluvčí ministerstva zahraničí USA.

Unijní mluvčí sdělil, že EU rovněž „pozorně sleduje vztahy mezi Íránem a KLDR a jejich potenciální spolupráci, pokud by porušovala stávající sankce OSN“.

Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Násir Kanání však jakékoliv podezření na spolupráci v oblasti jejich raketových programů odmítl s tím, že se jedná o „tendenční spekulace“ založené na nepravdivých zprávách.

Írán je motivován k získání raket ze Severní Koreje „vzhledem k současnému přístupu Íránu, který se snaží obklíčit Izrael pomocí raket dodávaných svým zástupcům – Hizballáhu, Hamásu a Hútíům,“ uvedl výzkumník Robert Peters.

Zdroj: Voice of America (USA)

USA uvalily další sankce kvůli pomoci ruské armádě

Spojené státy americké vyhlásily sankce na více než 300 ruských a mezinárodních subjektů, včetně některých v Číně a Turecku.

Důvodem je poskytování podpory ruské armádě.

Nová opatření odrážejí obavy Washingtonu z Číny a dalších zemí, které poskytují prostředky pro udržení ruské vojensko-průmyslové základny. Na seznamu jsou dvě čínské skupiny, které Moskvě dodávaly nitrocelulózu, složku střelného prachu a raketového paliva, a také ruští dovozci těchto chemikálií.

„Dnešní opatření dále naruší a znehodnotí ruské válečné úsilí tím, že půjdou po jeho vojensko-průmyslové základně a únikových sítích, které ji pomáhají zásobovat,“ uvedla ministryně financí USA Janet Yellen.

Čínské velvyslanectví ve Washingtonu uvedlo, že Čína „rozhodně odmítá“ to, co označilo za „nezákonné jednostranné sankce“. Uvedlo, že Peking „dohlíží na vývoz zboží dvojího užití v souladu se zákony a předpisy“.

Zdroj: The Financial Times(Velká Británie)

Moskva vystavuje západní zbraně ukořistěné na Ukrajině

Vojenská technika včetně tanků, které Rusko ukořistilo na Ukrajině, je vystavena v moskevském Parku vítězství. Výstava předchází oslavám Dne vítězství.

Na měsíc trvající výstavě bude k vidění přibližně 30 tanků, obrněných vozidel a dalších zbraní, které prý Ukrajině darovaly různé země včetně USA, Velké Británie, Německa, Francie, Švédska, Austrálie a Jihoafrické republiky.

Reportáž ruské státní televize popisuje akci jako oslavu úspěchu Ruska „proti ukrajinským ozbrojencům a jejich západním stoupencům“.

Mezi předváděnými vozidly byl i německý tank Leopard 2, bojový tank M1 Abrams americké výroby nebo obrněné vozidlo Bradley a další.

Někteří zpochybnili autenticitu výstavy sponzorované ministerstvem obrany, zejména proto, že Jihoafrická republika Ukrajině žádné vybavení od počátku invaze nedarovala. Na výstavě je však k vidění nejméně jedno vozidlo označené vlajkou této africké země.

Zdroj: Euronews(Francie)

Polsko se neshodne v otázce jaderných zbraní

Polsko by mohlo být vystaveno ruským útokům, varoval náměstek polského ministra zahraničí Andrzej Szejna poté, co Varšava prohlásila, že na svém území umístí jaderné zbraně Severoatlantické aliance, aby posílila východní křídlo NATO.

Polský prezident Andrzej Duda prohlásil, že Varšava je „připravena“ hostit jaderné zbraně NATO. Vysloužil si tak kritiku Szejny, který uvedl, že prezident měl svá slova „nejprve konzultovat s vládou“ a že výroky o umístění jaderných zbraní vystavují Varšavu riziku ruských raketových úderů.

Varšava podporuje akce a iniciativy NATO určené k posílení jaderného odstrašení Aliance, v neposlední řadě program sdílení jaderných zbraní, který se týká využití jaderných zbraní pro kolektivní obranu všech členů NATO. O umístění jaderných zbraní v Polsku se však bude v budoucnu diskutovat.

Zdroj: Newsweek(USA)

Rusko denně postupuje na východě Ukrajiny

Ruské síly na Ukrajině dosahují na denní bázi taktických úspěchů.

 Územní zisky se jim daří v několika oblastech na východě země. Tyto pokroky zdůrazňují naléhavou potřebu munice a zbraní pro Kyjev od Spojených států a dalších spojenců.

I když jsou zisky spíše skromné, přibližně několik set metrů až jeden kilometr území, jsou téměř každodenní a obvykle se odehrávají na několika místech najednou.Přestože se očekávají další taktické úspěchy Ruska, renomovaný Institut pro studium války podotýká, že ukrajinská obrana pravděpodobně zatím nebude přemožena.

Ve světle územních ztrát se ukrajinští vojenští blogeři zaměřují na oficiální komunikaci Kyjeva a obviňují ozbrojené síly ze stále více nerealistických aktualizací z bojiště.

Minulý týden jeden z ukrajinských blogů podal již několikátou stížnost na mluvčí armády a označil je za nekompetentní. Zdálo se, že velitel ukrajinské armády Syrskyj na tyto obavy reaguje ve svém nedávném příspěvku na Telegramu a naznačuje, že nedorozumění byla způsobena plynulostí vývoje.„Situace se dynamicky mění, některé pozice se obměňují několikrát denně, což vede k nejednoznačnému chápání situace,“ napsal.

Syrskyj však také uznal, že se celková situace Ukrajiny zhoršila. „Situace na frontě se vyhrotila. Ve snaze chopit se strategické iniciativy a prolomit frontovou linii nepřítel soustředil své hlavní úsilí do několika směrů, čímž vytvořil významnou převahu v několika částech fronty,“ podotkl.

Zdroj: CNN(USA)

Stoltenberg: Ukrajina je na „nezvratné cestě“ do NATO, podpora bude pokračovat

Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg jednal při své návštěvě Kyjeva s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským o současném stavu války a budoucí podpoře ze strany aliančních zemí.

Oba představitelé hovořili o přípravách na červencový summit NATO. „Spojenci se již dohodli, že plánují větší roli NATO při koordinaci bezpečnostní pomoci a výcviku pro Ukrajinu,“ uvedl Stoltenberg.

„K udržení naší podpory také potřebujeme víceletý finanční závazek. Ukázat, že naše podpora Ukrajině není krátkodobá a ad hoc, ale dlouhodobá a předvídatelná. Moskva musí pochopit, že nemůže vyhrát.“

Generální tajemník také vyzdvihl otázku ukrajinského členství v NATO: „Správné místo Ukrajiny je v NATO. Ukrajina se stane členem NATO. Práce, kterou nyní podnikáme, vás přivádí na nezvratnou cestu k členství v NATO, takže až nadejde správný čas, Ukrajina se stane členem NATO.“

Stoltenberg během svého pobytu na Ukrajině navštívil také ukrajinský parlament a Univerzitu národní obrany, kde pozdravil příslušníky ozbrojených sil Ukrajiny. Setkal se také se zaměstnanci zastoupení NATO na Ukrajině, aby jim poděkoval za jejich službu a obětavost.

Zdroj: NATO

Americké lodě pracují na výstavbě mola pro pomoc Gaze

Loď amerického námořnictva a několik armádních plavidel jsou zapojeny do pomoci pro Pásmo Gazy.

U pobřeží enklávy budují plovoucí platformu, která má dle vyjádření Pentagonu přijít na nejméně 320 milionů dolarů. Přístavní plošina by měla umožnit dodávky humanitární pomoci válkou zdevastovanému území.

Americká armáda by měla molo sestavit na moři a následně posunout k pevnině, aby vojáci nemuseli na souš. Z bezpečnostního i logistického hlediska jde o velmi náročnou operaci, jelikož přístav musí být chráněn před teroristy.

Na provozu přístavu by se poté mělo podílet okolo tisíce amerických vojáků. Izraelská armáda uvedla, že teroristé z Hamásu na jedno z mol, které je již nyní v provozu a přes které už proudí humanitární pomoc, vystřelili z granátometů.

Zdroj: Associated Press(USA)

Austrálie posiluje vojenskou pomoc Ukrajině

Austrálie oznámila další balíček vojenské pomoci Ukrajině, tentokrát by měl Kyjev obdržet podporu v hodnotě přibližně 65 milionů dolarů.

Země se řadí mezi největší donátory ukrajinským obráncům mimo státy Severoatlantické aliance.

Balíček zahrnuje financování dronů, systémů protivzdušné obrany, nafukovacích člunů, elektrických agregátů a také vybavení, jako jsou helmy, masky a boty. Dodatečné financování oznámil australský vicepremiér Richard Marles během své krátké návštěvy Ukrajiny.

Austrálie je už delší dobu součástí mnohonárodního programu, který pomáhá ve výcviku ukrajinských vojáků na území Velké Británie. Canberra se také připojila k takzvané „koalici dronů“ vedené Spojeným královstvím, aby posílila ukrajinskou protivzdušnou obranu. Nový balíček zvýší celkovou finanční podporu Austrálie Kyjevu na více než 650 milionů dolarů.

Vláda v Canbeře také uvalila sankce a omezení na stovky ruských politiků, včetně prezidenta Vladimira Putina, vojenské velitele a oligarchy. Jsou to nejrozsáhlejší sankce, jaké kdy Austrálie uvalila. Kromě toho Canberra také zakázala dovoz ruské ropy, uhlí a plynu.

Zdroj: Voice of America(USA)

Kanadská armáda obvinila důstojníka z hanlivých komentářů o nadřízených a spojencích v NATO

Kanadská vojenská policie obvinila vysokého armádního důstojníka z hanlivých a neloajálních komentářů o svých vojenských nadřízených a také o spojencích v rámci Severoatlantické aliance během mise v zahraničí.

 Veterán z afghánské války plukovník Robert Kearney čelí obvinění z „chování na úkor dobrého pořádku a disciplíny“.

V krátkém prohlášení tamní ministerstvo obrany uvedlo, že plukovník Robert Kearney, toho času asistent náčelníka štábu Sboru rychlé reakce spojeneckých sil v Innsworthu ve Velké Británii, byl obviněn z pěti případů předsudečného chování, porušení pořádku a kázně.

Obvinění přišla poté, co vojenská policie loni na podzim obdržela stížnost na odřad v německém Geilenkirchenu. K prvnímu přestupku údajně došlo již před třemi lety, ty zbývjící čtyři následovaly během roku 2023. Stát se měly na území Velké Británie a v Rumunsku. Případem se nyní bude zabývat vojenská justice.

Zdroj: CBC(Kanada)

Ukrajina: Bojové jednotky byly na východě donuceny takticky ustoupit

Podle velitele ukrajinských ozbrojených sil Oleksandra Syrského byly ukrajinské jednotky nuceny takticky ustoupit ze tří vesnic na východě. Jde o vesnice západně od města Avdijivka, které letos v únoru obsadily ruské ozbrojené síly.

Rusko dále pokračuje v útocích podél celé frontové linie, která je dlouhá více než tisíc kilometrů. Situace se bude zhoršovat, dokud se do bojových zón nedostanou tolik potřebné zbraně z vojenského balíku americké pomoci.

Balík pomoci v hodnotě 61 miliard dolarů byl po dlouhé době konečně schválen.

„Moskevské síly mají možnost postupovat vpřed v okolí Avdijivky a mohou ohrožovat i nedaleké město Časiv Jar. Jeho dobytím by Rusko mohlo získat kontrolu nad návrším, z něhož by mohlo dále útočit na klíčová města tvořící páteř obrany východní Ukrajiny,“ zhodnotil americký Institut pro studium války (ISW).

Podle ISW by postup Ruska vpřed neměl v nejbližší době způsobit zhroucení ukrajinských obraných linií.

Zdroj: Associated Press News (USA)

Proč by neměla americká armáda věřit umělé inteligenci?

Americké ministerstvo obrany zkoumá, jak mohou být velké jazykové modely (LLM) užitečné pro armádu. LLM je umělá inteligence (AI), která napodobuje lidskou komunikaci a odpovídá na dotazy uživatelů.

Na jaře 2022 ministerstvo obrany zřídilo úřad pro digitální a umělou inteligenci. Ten měl za úkol prozkoumat, jak by AI mohla pomáhat ozbrojeným silám.

V listopadu 2023 vyšla strategie ministerstva obrany pro zavedení AI v armádě. Několik složek amerických ozbrojených sil s LLM experimentuje. Využívají je pro válečné hry, vojenské plánování a základní administrativní úkoly.

Navzdory velkému nadšení pro AI a LLM v Pentagonu jsou však na místě obavy z rizik, které tyto technologie přináší. Obě technologie mohou být užitečné, ale jejich jednání je obtížné předvídat a mohou provádět nebezpečné kroky, které mohou eskalovat.

Neměly být používány k přijímání rozhodnutí s vysokou mírou rizika, zvláště v bojových situacích. To ale neznamená, že by armády neměly AI nebo LLM využívat.

Zdroj: Foreign Affairs (USA)

Japonsko v příštích letech výrazně zvýší výdaje na obranu

Koncem roku 2022 Japonsko zahájilo program na posílení své obrany. Jedním z klíčových cílů programu mají výdaje na obranu ve výši 2 % HDP. Toho chce japonská vláda dosáhnout do konce fiskálního roku 2027.

Potřeba posílit výdaje na obranu v Japonsku zesílila v souvislosti s rychlou vojenskou modernizací Číny a jejími kroky vůči Tchaj-wanu a také s vlnou raketových startů ze strany Severní Koreje, která disponuje také jadernými zbraněmi.

Podle expertní skupiny však bude muset japonská vláda čelit řadě překážek pro splnění cíle 2 % HDP na obranu. Jednou z nich je prudký nárůst cen a oslabení jenu.

Zdroj: The Japan Times (Japonsko)

Miliony Afghánců utekly před válkou do Pákistánu, dnes jim hrozí deportace

Během desetiletí válek uprchlo do Pákistánu zhruba 1,7 milionu Afghánců. Žijí v Pákistánu nelegálně bez jakékoliv dokumentace a nyní jsou terčem tvrdých opatření proti migrantům.

Od října loňského roku, kdy začaly represe nelegálních migrantů z Afghánistánu, se „domů“ vrátilo přibližně 600 tisíc z nich.

V Pákistánu žijí děti Afghánců, které se zde narodily a vyrostly a mají dnes vlastní děti. Ti Afghánci, kteří v Pákistánu i na nadále zůstávají, se stáhli ještě více do ústraní. Mnoho z nich opustilo svá zaměstnání a jen zřídka opouští své úkryty v komunitách, aby se zbytečně nevystavili deportaci.

Zdroj: Yahoo News (USA)

Pokud se Sýrie zapojí do války v Gaze, zakročíme, varoval Izrael

V posledních měsících došlo k několika útokům na íránské cíle v Sýrii. Z útoků je obviňován Izrael. Útoky na íránská aktiva vyvrcholily 1. dubna náletem na budovu nacházející se vedle teheránského konzulátu v Damašku, kde přišlo o život sedm velitelů íránských revolučních gard.

Vláda syrského prezidenta Bašára Asada se snaží balancovat svoji věrnost těmto zemím uprostřed konfliktů na Blízkém východě.

Sýrie má historické konexe jak k Íránu, tak k Rusku kvůli jejich podpoře během 13 let dlouhé občanské války. Podle neznámého západního diplomata Izraelci jasně varovali Sýrii, aby se nezapojovala do války v Gaze jinak zničí režim Asada.

Zdroj: The Times of Israel (Izrael)

USA hrozí Číně novými sankcemi kvůli její podpoře ruskému zbrojnímu průmyslu

Americký ministr zahraničí Antony Blinken navštívil Čínu pět měsíců po vcelku úspěšném summitu mezi prezidentem Joem Bidenem a prezidentem Si Ťin-pchingem.

Blinken jednal se svým protějškem, čínským ministrem zahraničí Wang I.

Podle Wanga je nedávné zlepšení vztahů ohroženo. Spojené státy americké hrozí sankcemi vůči čínským společnostem za dodávky materiálů pro ruský obranný průmysl a zpřísňují kontroly vývozu vyspělých počítačových čipů.

Blinken upozornil Wanga, že sankce by nemusely přijít pouze ze strany USA, ale i ze strany evropských spojenců, kteří souhlasí s tím, že Čína živí snahu Vladimira Putina dobýt Ukrajinu. Čína toto považuje za vměšování do obchodních vtahů s blízkým strategickým partnerem. Obnovené napětí mezi oběma stranami by podle Wanga mohlo vést zpět k rivalitě, konfrontaci, a dokonce ke konfliktu.

Zdroj: The Guardian (Velká Británie)

Turecký prezident Erdogan jednal s iráckým premiérem o bezpečnosti a PKK

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se setkal v Bagdádu s iráckým premiérem Mohammedem Shia’ Al Sudanim.

Jednali spolu o bezpečnostní, hospodářské a energetické spolupráci.

V rámci bezpečnosti se obě strany domluvily na společných krocích proti ozbrojené skupině Strana kurdských pracujících (PKK), která se usídlila na severu Iráku a je označována Tureckem, západními spojenci i Irákem za teroristickou skupinu.

Erdogan s Al Sudanim podepsal desetiletou dohodu o správě vodních zdrojů. Dále se dohodli na spolupráci při rozvoji výstavby cest v hodnotě 17 miliard dolarů. Hodnota bilaterálního obchodu mezi Tureckem a Irákem byla loni 20 miliard dolarů, což je o 4 miliardy dolarů méně než v roce 2022.

Zdroj: Al-Džazíra (Katar)

Americké rakety dlouhého doletu dodané Ukrajině znovu rozvířily německou debatu o systému Taurus

Spojené státy americké oznámily, že poskytly Ukrajině rakety dlouhého doletu (ATACMS).

To znovu přitáhlo pozornost k probíhajícím debatám o dodávkách německých řízených střel Taurus ukrajinským silám. Německý kancléř Olaf Scholz spolu s většinou německých zákonodárců opakovaně odmítl dodávky systému Taurus. Během setkání s britským premiérem Rishim Sunakem Scholz znovu potvrdil svůj nesouhlas s poskytnutím raket Taurus.

Postoj kancléře Scholze vyvolal ostrou kritiku ze strany opozice. Křesťanskodemokratická unie (CDU) je pro vyslání systému Taurus na Ukrajinu. Pro dodání systému Taurus jsou i někteří členi Scholzovy koalice, konkrétně Zelení a liberálové z FDP. Střely Taurus KEPD-350 jsou považovány za jeden z nejmodernějších zbraňových systémů bundeswheru a mohly by Ukrajině pomoct udělat pokrok v bojích s Ruskem.

Zdroj: Deutsche Welle (Německo)

Velká Británie a Německo prohlubují obrannou spolupráci

Britský premiér Rishi Sunak a německý kancléř Olaf Scholz se dohodli na užší obranné spolupráci.

Sunak uvítal možnost užší spolupráce s Německem po tom, co oznámil zvýšení výdajů na obranu na 2,5 % HDP do roku 2030. Během schůzky oznámili společné plány na vývoj dálkově řízených dělostřeleckých systémů ráže 155 mm a projednali spolupráci na energetických projektech. Oba lídři se shodli, že se musí Evropa sjednotit a podporovat Ukrajinu v boji proti Rusku tak dlouho, jak to bude nutné.

Zdroj: Reuters (Velká Británie)

Stoltenberg letěl v německém stíhacím letounu Eurofighter

Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg navštívil 73. taktickou letku německého letectva na letišti Rostock-Laage.

Během návštěvy se Stoltenberg posadil do jednoho ze stíhacích letounů Eurofighter a s německým pilotem vyrazil na jedinečný životní zážitek. Za letu byl Stoltenberg svědkem a účastníkem několika leteckých manévrů, doplňování paliva ve vzduchu a také si vyzkoušel letoun pilotovat.

Stoltenbergova návštěva měla velký význam pro bundeswehr. „Dnešní den byl pro nás samozřejmě velmi důležitý, protože jsme mohli generálnímu tajemníkovi NATO předvést schopnosti německého letectva, zejména zbraňové systémy letounů Eurofighter,“ poznamenal velitel německých vzdušných sil generál Ingo Gerhartz.

Zdroj: Welt (Německo)

Ukrajinská armáda nabízí při rekrutaci možnost volby

Ukrajina se snaží pomocí nových metod rekrutovat nové vojáky do armády.

Předchozí odvody mužů do boje proti Rusku se setkaly se skepsí veřejnosti, a proto museli představitelé obrany a vojenských jednotek přehodnotit své postupy.

Nový nábor bojeschopných Ukrajinců probíhá na webových stránkách pracovních agentur, v informačních centrech, na billboardech a sociálních sítích. Hlavním mottem náboru je prvek volby. Uchazeči si mohou vybrat jednotku a funkci, která odpovídá jejich schopnostem, a také například dobu, po kterou budou sloužit.

Oficiální nábory jsou doprovázeny přímým oslovováním civilistů jednotlivými vojenskými jednotkami. Několik brigád a menších jednotek zahájilo nebo zintenzivnilo vlastní náborové kampaně.

„Taková náborová kampaň je něco nového, ale nevyřeší vážný nedostatek vojáků. Ten by plně vyřešila pouze mobilizace,“ uvedl vojenský odborník Michael Kofman z think tanku Carnegie Endowment for International Peace. Příští měsíc má vstoupit v platnost mobilizační zákon, který ukládá mužům povinnost aktualizovat u úřadů své odvodní údaje.

Zdroj: Reuters (Velká Británie)