Na předním sedadle letounu navíc seděl šéf amerického letectva Frank Kendall.

Letoun F-16, zvaný Vista, manévroval s Kendallem na palubě rychlostí téměř 900 kilometrů za hodinu, tlak vyvíjený na jeho tělo byl pětkrát větší než gravitační síla. S druhým letounem F-16 pilotovaným člověkem se v některých momentech přiblížil až na vzdálenost 30 metrů, protáčel se a vyhýbal tak, aby natlačil soupeře do zranitelných pozic.

Umělá inteligence představuje jeden z největších pokroků ve vojenském letectví od konce studené války. Ačkoliv technologie ještě není plně vyvinuta, letectvo plánuje celou flotilu řízenou umělou inteligencí. Více než tisíc bezpilotních bojových letounů by mělo být v provozu do roku 2028.

Na konci hodinového letu vystoupil šéf amerického letectva s úsměvem a prohlásil, že ho stroj přesvědčil o schopnostech stále se učící AI a dovede si představit, že v budoucnu se bude dost možná autonomně rozhodovat o použití zbraní přímo v konfliktu. Proti této myšlence je však velký odpor. Experti na kontrolu zbrojení a humanitární organizace jsou hluboce znepokojeni tím, že by AI jednoho dne mohla být schopna sama shazovat bomby bez kontroly člověka, a usilují o větší omezení jejího použití. Frank Kendall uvedl, že při použití zbraní bude nad systémem vždy ještě lidský dohled.

„Nemít to (letouny řízené AI) by bylo bezpečnostním rizikem,“ prohlásil Kendall v rozhovoru pro AP po přistání. Přechod armády na letadla řízená umělou inteligencí je podněcován mezinárodní situací. Pokud by se například Spojené státy a Čína dostaly do konfliktu, dnešní flotila drahých stíhacích letounů s posádkou by byla příliš zranitelná. Čínské letectvo je navíc na cestě k početní převaze a také shromažďuje flotilu obdobných bezpilotních letounů.

Zdroj: Associated Press(USA)