Bulharský parlament minulý týden v prvním čtení schválil dodatky zákona o obraně a ozbrojených silách. Ty umožňují, aby bulharský vzdušný prostor střežila letectva členských států Severoatlantické aliance. Celkem 122 poslanců se vyjádřilo pro schválení dodatků, 41 bylo proti a jeden se zdržel.

Důvodem je „pomalu se rozpadávající“ bulharské nadzvukové letectvo. Páteř tvoří letouny MiG-29, kterých bulharské vzdušné síly provozují 15 (z toho tři dvojmístné). Koncem loňského roku ale vypršela servisní smlouva s ruskou společnosti RSK-MiG a bulharské ministerstvo obrany ji odmítlo prodloužit.

Argumentuje především tím, že Bulharsko jako členská země NATO by mělo zmenšit svou dosavadní závislost na Rusku a to především ve světle ruské anexe Krymu a akcím na Ukrajině.

Bez servisu a náhradních dílů, především motorů, ale hrozí, že bulharské letectvo bude mít místo tuctu strojů od poloviny letošního roku pouze dvě letuschopné stíhačky. V současné době jsou v provozu pouze čtyři letouny MiG-29s s dostatkem letových hodin, než u nich bude muset být provedena důkladná revize motorů. Dalších šest letounů už nutně revizi či přímo výměnu motorů podle ministerstva obrany potřebuje.

Sofie se už předběžně dohodla na servisu s polskou společností Wojskowe Zaklady Lotnicze v Bydgoszczi, které podobně opravuje a modernizuje letouny MiG-29 i F-16 polských vzdušných sil. Smlouva, proti které ostře protestuje Rusko a označuje takový postup za zradu, by mohla být „na stole“ už v následujících týdnech.

Podle ministra obrany Nikolaje Nenčeva sice „budou nové motory ruské výroby, ale Bulharsko je nebude nakupovat z Ruska“.

Pomohou Italové, Nizozemci či Belgičani

Letouny MiG-29 jsou v Bulharsku v tuto chvíli přitom prakticky jedinými nadzvukovými stroji ve službě. Letectvo má sice šestici ještě starších a relativně provozuschopných letounů MiG-21, ale ty koncem roku stáhla do pomyslné operační zálohy.

Místo nich by chtěla Sofie pořídit nové víceúčelové stroje nebo použité letouny jako například F-16. Podle ministra Nenčeva je reálné, že by do konce letošního roku vypsalo Bulharsko tendr a „nové“ stroje by mohly do služby přijít o tři roky později.

V mezičase se ale podle něj země při ochraně vzdušného prostoru bude muset zřejmě částečně spolehnout na spojence z NATO. Vzdušný prostor by tak Bulhaři střežili v rámci společných hlídek takzvaného Air Policing jako například v Pobaltí. Litva, Lotyško a Estonsko nemají vlastní nadzvukové letectvo a státy NATO se v ochraně nebe střídají.

Dodatky, které schválil parlament, však nepředpokládají, že by byl bulharský vzdušný prostor kompletně předán do zahraničních rukou. Sofie si chce také sama vybrat, které země k ochraně svého nebe přizve.

Podle možného plánu by nepřetržitou pohotovost zřejmě držely dvě bulharské stíhačky MiG-29 a minimálně dvě spojenecké. Prozatím zástupci ministerstva obrany neformálně jednali s Belgií, Nizozemskem, Itálií a Polskem.

Kritická situace v bulharských vzdušných silách vyústila počátkem ledna v odstoupení velitele letectva Rumena Raděva. Ten sice svou rezignaci po setkání s premiérem Bojko Borisovem zase stáhnul, nicméně varoval, že bez politické vůle k rychlému řešení situace může docházet k nehodám, odchodu zkušených pilotů a prakticky zastavení výcviku nových. Premiér Borisov přislíbil, že se bude naléhavými potřebami letectva intenzivně zabývat.