Gripen zabodoval v Bulharsku. Země chce koupit zatím osm nových stíhaček

2. května 2017  14:14
Bulharská vláda oznámila, že začne vyjednávat se Švédskem o nákupu osmi letounů JAS-39 Gripen. Švédskou nabídku na dodávku nadzvukových strojů stejné modifikace, jakou má ve výzbroji i české letectvo, upřednostnila před koupí modernizovaných amerických stíhaček F-16 nebo „olétaných" strojů Eurofighter z Itálie.  
Letoun JAS-39 Gripen českých vzdušných sil | foto: Lubomír Světničkanatoaktual.cz
galerie Letouny MiG-29 bulharských vzdušných sil Letoun MiG-29 bulharských vzdušných sil Letouny MiG-29 bulharských vzdušných sil Letoun MiG-29 bulharských vzdušných sil Letoun MiG-21 bulharských vzdušných sil Letoun MiG-21 bulharských vzdušných sil Letoun MiG-21 bulharských vzdušných sil Letoun MiG-29 bulharských vzdušných sil Gripeny startují na Island

Prozatímní vláda v Sofii oznámila, že výběrová komise přezkoumala tři předložené nabídky, které obdržela v polovině března. Šlo o modernizované stroje F-16 částečně z USA a částečně z Portugalska, používané letouny Eurofighter Typhoon z Itálie a nově vyrobené letouny JAS-39 Gripen švédského výrobce Saab.

Podle ministra obrany Stefana Janeva švédská nabídka vyhrála. Bulharská vláda tak dala přednost zcela novým strojům před letouny „z druhé ruky“.

Obecně se očekává, že zvláštní vyjednávací komise bude ustavena během jednoho týdne, citovala Janeva bulharská média. Dohoda o nákupu nejprve osmi nadzvukových strojů do roku 2020 a pak případně dalších osmi do roku 2022 má být na žádost Sofie uzavřena na úrovni vlád.

Fotografie

Letouny MiG-29 bulharských vzdušných sil
Letoun MiG-29 bulharských vzdušných sil
Letoun MiG-21 bulharských vzdušných sil
Letoun MiG-21 bulharských vzdušných sil

Jednání se Švédskem tak bude mít na starost už nová bulharská vláda, která se má ujmout úřadu tento týden. Finální dohodu o nákupu letounů pak bude muset ratifikovat znovu vláda i bulharský parlament.

Bulharská středopravá prozápadní strana GERB, která vyhrála březnové parlamentní volby, podepsala na sklonku minulého týdne koaliční dohodu s nacionalistickou aliancí Jednotní vlastenci. Dohoda mimo jiné potvrzuje, že premiérem se stane bývalý předseda vlády a šéf GERB Bojko Borisov.

Švédský výrobce údajně nabídl nové stroje v modifikacích C (jednomístný) a D (dvojmístný), tedy stejné typy jaké má výzbroji české nebo maďarské letectvo, za zhruba 511 milionů eur (13,8 mld. korun).

Cena tak měla být nižší než u modernizovaných letounů F-16, jejichž hodnota je odhadována asi na 760 milionů eur. Zároveň je prý švédský výrobce připraven dodat první letoun do osmnácti měsíců a ochoten vyjít Bulharsku vstříc se systémem odložených splátek.

Součástí kontraktu na dodávku nových stíhaček má být také výzbroj letounů v podobě střel země-země a země-vzduch, výcvik personálu a logistická podpora.

Bulharské vzdušné síly

Nadzvukové:

  • MiG-29 - 12 + 3

Bitevní:

  • Su-25K - 10 + 4

Transportní:

  • A-319 - 1
  • C-27J Spartan - 3
  • Falcon 2000 - 1
  • Pilatus PC-12 - 1

Průzkumné:

  • An-30 - 1

Výcvikové:

  • Aero L-39ZA Albatros - 3
  • Pilatus PC-9 - 5

Vrtulníky:

  • Eurocopter AS532 Cougar- 12
  • Mi-24 - 1
  • Mi-17 - 4
  • Bell 206 - 6

Zdroj: BuAF

Postoj nové vlády, která se má ujmout moci v nejbližších dnech, zatím není znám. Některá prohlášení však ukazují, že by Bulharsko mohlo vyjednávat kromě Švédska současně také se Spojenými státy. Variantu nákupu „mírně olétaných“ F-16 zvolilo před časem sousední Rumunsko. To má ve výzbroji zatím 12 těchto strojů z Portugalska a dalších 20 chce koupit.

Bulharsko se odhodlává k modernizaci svých vzdušných sil nejméně deset let. Poté, co byly v prosinci 2015 vyřazeny z výzbroje zastaralé letouny MiG-21, zůstávají doposud páteří letectva rovněž sovětské stroje MiG-29.

Ve výzbroji jich mají bulharští letci papírově 15 z toho tři dvojmístné. Část však zůstává na zemi kvůli problémům s náhradními díly a servisem. Koncem roku 2015 vypršela servisní smlouva s ruskou společnosti RSK-MiG a bulharské ministerstvo obrany ji tehdy odmítlo prodloužit.

Argumentovalo především tím, že Bulharsko jako členská země NATO by mělo zmenšit svou dosavadní závislost na Rusku a to především ve světle ruské anexe Krymu a akcím na Ukrajině.

Zemi tak trápil malý počet provozuschopných pohotovostních letounů a to zvláště napjatých vztahů s Ruskem v oblasti Černého moře. Loni v létě proto Sofie požádala o pomoc se zajištění vzdušného prostoru Spojené státy. Parlament už předtím schválil dodatky zákona o obraně a ozbrojených silách umožňující, aby bulharský vzdušný prostor střežila letectva členských států Severoatlantické aliance v rámci takzvaného Air Policingu.

Jen v červenci Bulharsko zaznamenalo nejméně deset případů, kdy ruské vojenské letouny během letu nad Černým mořem porušily pravidla pro létání v mezinárodním vzdušném prostoru a musely k nim startovat pohotovostní stroje.

inc natoaktual.cz

Dny NATO v Ostravě

Září 2016

Počtem účastnících se letadel rekordní Dny NATO v Ostravě vidělo 130 tisíc návštěvníků.

Šampionát odstřelovačů

Duben 2016

Jedna rána, dvacet sekund! Snajpři z devíti zemí soupeřili v preciznosti

Staronová Aerovka

Duben 2016

V historických hangárech Aerovky v pražských Letňanech se otevírá nová letecká expozice.

Jordánské bojovnice

Září 2015

„Křehcí zabijáci“ v maskáčích a s kabelkami se chtějí vyrovnat mužům. Osmička žen předvedla své bojové dovednosti.

Mise na Islandu

Srpen 2015

Čeští letci s gripeny už podruhé během relativně krátké doby střežili na několik týdnů v rámci mise NATO daleký Island.