„Dnes se střílely rakety S-8, kulomet a z kanonu GŠ-23, a to ve dne i v noci s brýlemi pro noční vidění. Trénovali jsme i skupinový let, kdy se střílelo ze všech tří typů zbraní v jeden okamžik. Nicméně kolik toho ve skutečnosti odstřílíme, záleží hlavně na počasí, které se na Boleticích mění z minuty na minutu,“ popsal střelby vedoucí starší instruktor 221. vrtulníkové letky Jiří Zbranek.
Byly to poslední ostré střelby z těchto vrtulníků, oznámila armáda na svém webu. Letci z nich během šestnácti hodin na střelnici Ondřejov vypálili na 640 ran z kulometu, 800 ran z kanonu a 239 raket S-8.
Střelnice leží v nadmořské výšce 1 000 metrů nad mořem a je unikátní svým kopcovitým terénem. Umožňuje tak výcvik v létání a střelbě ve členitém terénu.
Vrtulník s trupovým číslem 3366 ve speciální kamufláži „Alien Tiger“ nesl pod křídly dva dvouhlavňové kanony GŠ-23 a vrtulník 3369 byl vyzbrojen vpravo i vlevo kontejnery s raketami S-8 a čtyřhlavňovým kulometem ráže 12,7 mm.
Hlavním námětem cvičení byla střelba na cíl ve spolupráci s jednotkou předsunutých leteckých návodčích (JTAC-Joint Terminal Air Controller). Jednotlivé lety posádek byly naplánovány zhruba na hodinové bloky tak, aby ve dne odlétaly čtyři lety a stejně tak i v noci.
Úplně poslední dvě zteče s použitím neřízených raket a předního kulometu 12,7 mm pak podnikla během nočních střeleb posádka ve složení kapitán Jaroslav Šimek, nadporučík Jaroslav Palička a praporčík Pavel Solař.
Vrtulníky Mi-24/35 sovětské provenience sloužily v československé a nyní české armádě neuvěřitelných 45 let. Přesně to bude letos v srpnu. Československé armádě přinesly „čistokrevnou“ bojovou schopnost, a to především proti obrněné technice. Na tehdejší dobu byly vybaveny mohutnou výzbrojí včetně řízených střel a umožňovaly přesnou likvidaci protivníkovy techniky a zároveň mnohem efektivnější podporu pozemních jednotek.
Bitevní vrtulník Mi-24 dodnes budí svou konstrukcí respekt. Sami Rusové mu přezdívali „krokodýl“, zatímco afghánští mudžahedíni stroj během sovětsko-afghánského válečného konfliktu v letech 1979–1989 označovali jako „ďáblův kočár“. Sověti tyto stroje s těžkou výzbrojí využívali k masakrování celých údolí.
Vrtulník může nést velké spektrum výzbroje, ale také výsadek. V přídi vrtulníku je umístěn čtyřhlavňový rotační kulomet ráže 12,7 mm a v pohyblivém střeleckém stanovišti dosahuje rychlosti střelby až 5 000 ran za minutu. Stroj může nést až 8 protitankových řízených střel 9M114 Šturm, které mohou zasahovat cíle až na vzdálenost 5 km. Navádí je pilot-operátor z přední kabiny.
Křídla umístěná na bocích vrtulníku pak mohou nést bloky s neřízenými raketami ráže 55 nebo 80 mm, kanónová pouzdra, granátomety ráže 30 mm nebo kontejnery GUV se třemi kulomety. Křídla neslouží pouze k nesení výzbroje, ale při cestovní rychlosti tvoří až 23 % vztlaku vrtulníku a odlehčují tak nosný rotor. Pro vrtulníky je také velmi netypická schopnost bombardovat, protože mohly nést pumy až o hmotnosti 2 x 500 kg.
Nad Čáslaví prosvištěly stíhací raptory, základna se otevřela lidem |
Několik těchto strojů darovala ČR ukrajinským obráncům po ruské invazi na Ukrajinu. Dokazují to záběry z bojiště. V české armádě je ještě letos postupně nahradí nové americké vrtulníky - víceúčelové Venom a čistě bitevní Viper.
Věřejnost měla jednu z posledních možností vidět stroje Mi-24 v eltových ukázkách během nedávného Dne otevřených dveří čáslavské základny.
Low-level Ukrainian Mi-24 gunship operations, including an initial appearance by a Czech-donated Mi-24V. https://t.co/78aTd88I16
tisknout