Společná bojová jednotka států Visegrádu (V4), která začne držet nepřetržitou vojenskou pohotovost od ledna, bude mít více než 3 700 vojáků. Polsko, jako vedoucí země, vyčleňuje více než 1 800 vojáků, Česká republika 728, Maďarsko 640 a Slovensko 460 vojáků.
Battle Group EUKoncept bojových skupin EU vychází z britsko-francouzského summitu v Le Touquet v roce 2003, schválen byl Evropskou radou v létě 2004. Své síly rychlé reakce má Evropská unie od roku 2007. V roce 2009 byla připravena působit ve prospěch Evropské unie česko-slovenská Battle Group. Následně pak také v druhé polovině roku 2012. Výstavba jednotlivých bojových uskupení EU je založena na principech soudržnosti a mnohonárodním složení. Cílem je minimalizovat rozdíly armád EU a to například v doktrínách, operačních postupech, stupni bojové připravenosti, technickém vybavení, jazykových znalostech či kulturních odlišnostech. Po nynější účasti v Battle Group Visegrádu se Česká republika zapojí v druhé polovině roku 2016 zapojí také do podobné jednotky pod vedením Německa. Země V4 pak zvažují, že další společnou bojovou skupinu vytvoří v roce 2019. |
„Je to výjimečná situace. Stejně jako země V4, tak i jejich armády mají k sobě blízko,“ konstatoval zástupce velitele pozemních sil Ladislav Jung, který bude na operačním velitelství Battle Group zástupcem velitele.
Polsko poskytuje hlavní část bojových manévrových sil. Zdravotnický a logistický modul je připravena vyčlenit Česká republika, ženijní jednotky a jednotku civilně-vojenské spolupráce Maďarsko a jednotku ochrany proti zbraním hromadného ničení Slovensko.
V následujícím půlroce může Evropská unie jednotku v případě potřeby vyslat prakticky kamkoliv v okruhu do 6 tisíc kilometrů od Bruselu na dobu třiceti dnů. Mise však může prodloužena až na 120 dní.
Vyrazit by měli být vojáci připraveni v rozmezí pěti až deseti dnů od rozkazu, v závislosti na druhu jednotky. Doposud však Battle Group nebyla v minulosti nikdy aktivována.
Čeští logistici by v případě nasazení zajišťovali například vybudování společného muničního skladu či poskytli dopravní rotu. Kromě toho Česko vyčleňuje vrtulníkovou jednotku se čtyřmi vrtulníky Mi-171Š, transportní letoun Casa nebo pyrotechnický tým. Čeští zdravotníci by zase na základě 7. polní nemocnice zabezpečovali vybudování mnohonárodní polní nemocnice. Do té by ostatní státy přispívaly takzvanými moduly - personálem, kontejnery, stany či přístrojovým vybavením.
„Přes šedesát českých vojáků je také připraveno působit ve štábech stálého operačního velitelství v Krakově a polního velitelství sil,“ uvedl náčelník generálního štábu Josef Bečvář.
Vybraní důstojníci jsou dobře jazykově vybavení, schopni pracovat v týmu a mají už zkušenosti z mezinárodních štábů. Operační centrum v Krakově tvoří komplex čtyř budov, které jsou vybaveny moderními technologiemi pro plánování a vedení vojenských aktivit pod hlavičkou EU. Právě odsud by bylo případné nasazení řízeno.
