Z výsledků průzkumu vyplývá, že členství své země v NATO schvaluje pouze 22,3 procenta obyvatel. Další pětina dotázaných neví. Průzkum provedla společnost FOM-UKRAINA na konci dubna a oslovila 2 tisíce respondentů ve 160 městech a vesnicích.
Pro prozápadního prezidenta Viktora Juščenka nejsou dosavadní průzkumy ohledně možného vstupu země do Aliance vůbec příznivé. Ukrajina má totiž nadějné vyhlídky, že by koncem roku mohla být zařazena do programu Akčního plánu členství (MAP), který je jakýmsi předstupněm pro plnohodnotné členství v NATO.
Na vrcholné schůzce Aliance v rumunské Bukurešti navíc členské země Ukrajině vzkázaly, že s ní jako s budoucím členem už pevně počítají. Generální tajemník NATO Jaap de Hoop Scheffer tehdy uvedl, že "nepochybuje o tom", že se země k NATO zanedlouho připojí.
O zařazení Ukrajiny a Gruzie do programu MAP mají rozhodnout ministři zahraničí států NATO už v prosinci. Ukrajina už několik let patří k významným spojencům Aliance a jako jediná z nečlenských zemí se účastní prakticky všech zahraničních misí NATO.
Proti vstupu Ukrajiny ostře vystupuje Rusko. Odcházející ruský prezident Vladimir Putin během summitu v Bukurešti naznačil, že pokud se Ukrajina stane členem NATO, pak Rusko může reagovat například snahou o připojení Krymu ke svému území.
Krymskou autonomní oblast obývá především ruské obyvatelstvo. Od rozpadu Sovětského svazu se Krym marně několikrát pokoušel o nezávislost na Ukrajině.
Pro Rusko i Ukrajinu je Krymský poloostrov strategickou oblastí. Správní metropole Sevastopol je domovským přístavem ruské černomořské flotily.
