Kromě příslibů spojenců o vyslání dalších vojáků se očekává, že se společenství dohodne na termínu, kdy začne předávat zodpovědnost za bezpečnost některých provincií afghánským bezpečnostním silám. Jako nejčastější termín bývá skloňován rok 2011.
Stále častěji se hovoří o získání části povstalců, kteří bojují proti kábulské vládě. Afghánský prezident Hamíd Karzáí by rád získat podporu a případně i finance pro svůj plán. Britský premiér Gordon Brown oznámil vznik zvláštního fondu na reintegraci povstalců. - Talibanci dostanou šanci složit zbraně a vrátit se do normálního života
Vláda chce přesvědčit některé povstalce Talibanu, aby složili zbraně a znovu se zapojili do normálního běžného života. Za to jim nabízí peníze, pracovní místa a možnost přestěhování.
Částečně takový plán předem podpořili jak Spojené státy tak například Británie. Podle některých expertů je však takový plán velmi nejistý.
Někteří spojenci chtějí odejít
Velmi důležité bude stanovisko Kanady a Nizozemska. Nizozemská vláda chce stáhnout své vojáky z Afghánistánu do konce letošního roku. Kanada pak plánuje návrat svých jednotek příští rok. Americký velvyslanec při NATO Ivo Daalder vyzval obě země, aby své stanovisko přehodnotily. Jak uvedl, bude "těžké nahradit nizozemské vojáky v provincii Uruzgán" a zároveň, že kanadských vojáků "bude potřeba v další provincii Kandahár ještě mnohem déle".
NATO, které misi v Afghánistánu velí, letos do země vyšle dalších 37 tisíc vojáků, z toho 30 tisíc Američanů. V předvečer konference generální tajemník Aliance Anders Fogh Rasmussen oznámil, že došlo k významným pokrokům ohledně afghánské mise. Německá kancléřka Angela Merkelová přislíbila vyslání dalších 850 vojáků. Rumunsko pak posílí misi o 600 vojáků.
Rasmussen také uvedl, že Aliance se podařilo dohodnout s Kazachstánem o zásobovacích transportech přes tuto zemi. Tím by NATO opět omezilo svou závislost na zásobování přes trasy v Pákistánu, které jsou napadány povstalci Talibanu.
Karimov: Síla k ničemu nevede
Uzbekistán dnes vyzval Západ, aby ukončil vojenské operaci proti Talibanu a zaměřil se více na obnovu afghánského hospodářství. "Během posledních třiceti let už byly vynaloženy miliardy a miliardy na řešení afghánského problému," řekl uzbecký prezident Islam Karimov s tím, že je "potřeba změnit přístup k řešení situace". Vojenské řešení se podle jeho slov ukázalo jako marné.
Uzbekové tvoří v Afghánistánu významnou národnostní menšinu především v severních oblastech hraničících s Uzbekistánem. V uzbeckém Termezu je navíc důležitá letecká základna, přes kterou Německo zásobuje své jednotky na severu a severovýchodě Afghánistánu.
Francouzský prezident Nicolas Sarkozy před konferencí prohlásil, že Francie do Afghánistánu další posily už vysílat nebude. Do oblasti by však podle jeho slov mohla země vyslat nebojový vojenský personál, který by cvičil afghánské bezpečnostní síly.
Sarkozy také vyjádřil obavy nad hrozbou, kterou představuje nepokoj v Afghánistánu pro stabilitu sousedního Pákistánu disponujícího jadernými zbraněmi. "Francie zůstane v Afghánistánu, protože je to otázka naší vlastní bezpečnosti. Pokud Taliban vyhraje v Afghánistánu, Pákistán padne," uvedl Sarkozy.
