Stoltenberg bude v čele NATO do roku 2020, spojenci prodloužili mandát

Vydáno 12.12.2017
Jens Stoltenberg zůstane generálním tajemníkem NATO ještě takřka tři roky. Představitelé členských zemí se shodli na prodloužení jeho mandátu v čele Aliance až do konce září 2020. Stoltenberg působí jako šéf NATO od října 2014.  

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg | foto: NATO Photos

„Spojenci blahopřejí generálnímu tajemníkovi a mají plnou důvěru v jeho schopnost pokračovat v oddané činnosti při adaptaci NATO bezpečnostním výzvám 21. století,“ uvedla v prohlášení po svém jednání Severoatlantická rada.

Generální tajemník NATO

  • Je z titulu své funkce předsedou Severoatlantické rady a odpovídá za její řízení. Pomáhá dosahovat konsensu mezi členskými zeměmi a je zároveň hlavním mluvčím Aliance. Zároveň je nejvýše postaveným civilistou v NATO, reprezentuje Alianci navenek. 
  • Nemá skutečnou rozhodovací pravomoc, v případě neshod může sloužit jako prostředník. I když nezastupuje konkrétní zemi, má v diplomacii status "hlavy státu", což mu otevírá všechny státnické dveře a umožňuje mu tak lepší výkon této funkce. 
  • Funkční období trvá obvykle čtyři roky.

Stoltenberg je v čele Aliance od 1. října 2014. Rada mu prodloužila mandát do 30. září 2020. Už před jednáním Severoatlantické rady některé členské země jako Německo avizovaly, že se osvědčil a mě by setrvat.

„Spojené státy oceňují generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga za vynikající službu a s potěšením se připojili k ostatním 28 spojencům při podpoře prodloužení jeho mandátu... byl silným vůdcem, který podnítil Alianci ke změnám v mnoha směrech,“ uvedla v prohlášení mluvčí americké diplomacie Heather Nauertová.

Stoltenberg se narodil 16. března 1959 v Oslo. Vystudoval ekonomiku na Univerzitě v Oslu. Už před příchodem do čela Aliance platil za zkušeného politika z „politické“ rodiny. Jeho otec Thorvald Stoltenberg je považován za prominentního politika a působil jako ministr zahraničních věcí a vyjednávačem OSN pro Bosnu. Matka Karin Stoltenbergová byla státní tajemnicí a teta Marianne Heibergová se zase účastnila diplomatických rozhovorů, které později v roce 1993 vedly k mírové dohodě Izraelem a Palestinou.

Samotný Jens byl předsedou Norské dělnické strany. Působil jako ministr průmyslu i financí. Premiérem byl poprvé v letech 2000 až 2001 a pak znovu od roku 2005.

Jeho kritici rádi zdůrazňují „hříchy z mládí“, kdy se ovlivněn příznivci marxisticko-leninské skupiny Rudá mládež v 70. letech minulého století podílel na násilných protestech proti válce ve Vietnamu.

inc natoaktual.cz