natoaktual.cz

SPECIÁL: Útok na Ukrajinu

Zpravodajský souhrn
k ruské invazi na Ukrajinu

  • natoaktual.cz
  • Zpravodajství
  • Informační centrum o NATO
  • nato.idnes.cz

  • Kolik stíhaček a jaké? Experti hledají možnosti pro české vzdušné síly

    28. dubna 2022  17:19
    Vládu čeká brzy zásadní rozhodnutí o strategické armádní zakázce, která do jisté míry určí postavení Česka mezi spojenci. Má se země dál spoléhat na omezený počet pronajatých stíhaček, nebo s ohledem na dramatické bezpečnostní změny pořídit letouny nové generace? Česko si nejdříve bude muset ujasnit své ambice, shodují se experti.  

    Letouny F-35 amerického letectva na Hillově základně v Utahu | foto: DVIDS

    Pronájem čtrnácti stíhaček JAS-39 Gripen skončí v roce 2027 a čeští představitelé musí do té doby rozhodnout, zda a jak flotilu nahradí.

    A jde o podobnou výzvu, jakou byla před dvaceti lety obměna letounů MiG sovětské výroby. Armádní špičky nejen z Česka, experti a výrobci letounů ve čtvrtek v rámci konference Future Forces Forum začali zcela oficiálně diskutovat o možnostech, které se pro budoucnost českého nadzvukového letectva nabízejí.

    “Jakákoliv nová informace a nápady expertů jsou nesmírně užitečné… Situace na Ukrajině nám potvrzuje, že svět není bezpečné místo,” konstatoval velitel českých Vzdušných sil Petr Mikulenka a také jeden prvních dvou pilotů gripenů, kteří před lety stroje do výzbroje armády zaváděli.

    Připomněl, že původní plány při přezbrojení na gripeny počítaly s nákupem 24 letounů. Kvůli rozpočtových škrtům na obranu si ale nakonec Česko před lety jen pronajalo pouze 14 strojů. Od té doby se ale podle jeho slov bezpečnostní prostředí dramaticky proměnilo. 

    „Dnes nikdo nezpochybňuje potřebu nákupu více letounů, než máme,“ podotkl Mikulenka.

    „Konference slouží jako platforma, na které se setkávají všechny klíčové zainteresované strany - uživatelé, obranný průmysl a akademická obec - a budou mít možnost řešit složitost akvizice a zavádění nového letounu do výzbroje,“ uvedl Petr Tichý za organizátory.

    Zbývajících pět let do konce pronájmu je přitom „tak akorát“ pro výběr, vyjednávání a samotnou akvizici.

    Ministryně prosazuje 24 letounů

    Klíčové otázky jsou vlastně pořád stejné. Kolik stíhaček, jaké a za kolik?

    Ministryně obrany Jana Černochová nedávno avizovala, že by se Česká republika měla snažit, aby vojáci měli v budoucnu k dispozici 24 stíhacích letounů, tedy o 10 více než nyní.

    Od armády už dostala doporučení, vycházející z čistě vojenského hlediska, na kterém skupina odborníků pracovala od loňska. Seznámit s ním chce ale nejprve vládu. “Nemůžu mluvit o detailech, ale operační požadavky jsou tou první a hlavní věcí, které řešíme,“ potvrdil Ivo Střecha, šéf rozvoje sil na Generálním štábu.

    Podle Střechy bude na bojišti budoucnosti zcela zásadní efektivně pracovat s množstvím dat, které poskytují moderní senzory zbraňových systémů na zemi, na moři, ve vesmíru i na letounech. 

    Podle expertů by Česká republika měla především vydefinovat ambice, které mají její vzdušné síly v budoucnu podepírat. A nepůjde jen o hlídkování a ochranu vzdušného prostoru, jak ji známe dnes.

    “Můžete naplnit obě ambice, mít bojovníky pro hrozby ve vzduchu i útočit na pozemní cíle,” konstatoval testovací pilot nové generace Gripenu Richard Örnhagen.

    Nové hrozby totiž zahrnují mimo jiné pokročilé integrované systémy protivzdušné obrany a možnosti přesných raketových úderů, které na dálku ohrožují letecké základny i zásobovací uzly.

    Vzdušné síly NATO proto musí v rámci kolektivní obrany udržet nebo v některých případech znovu získat věrohodné bojové schopnosti proti moderním státním hrozbám.

    „Měli bychom se snažit mít těch letounů 24, tak je to i ve strategických dokumentech,“ prohlásila s tím, že současný počet nestačí kvůli stále přibývajícím úkolům pro stíhače. Ať už v rámci Česka nebo při takzvaném Air policingu, tedy střežení vzdušného prostoru spojenců.

    Podle Černochové půjde o zásadní politické rozhodnutí, protože bude odrážet i další směřování České republiky.

    Švédský Gripen nebo americká F-35

    Obecně připadají po roce 2027 v úvahu nejméně tři varianty: zajištění ochrany vzdušného prostoru stávajícími letouny Gripen nebo využití gripenů nové generace či přechod na jinou nadzvukovou platformu. Stávající gripeny by přitom musely projít nákladnou modernizací.

    Dramatický technologický vývoj a nepředvídatelnost současného i budoucího bojiště, i ve světle ruské invaze na Ukrajinu, ale směřuje k úvahám, zda by se Česko nemělo poohlížet po letounech zatím nejnovější 5. generace.

    Podle generála Jamese Kriesela, náčelníka štábu amerického letectva v Evropě a Africe, je budoucnost letectva spojena s informační převahou a schopností působit v multidoménových operacích - na nebi, podporovat pozemní síly, na moři i v kyberprostoru.

    “Bezpečnostní situace se mění náhle. Společná interoperabilita je proto důležitější než kdy jindy,” uvedl.

    “Jde o ten správný senzor na správném místě, sdílející rozhodující informace tomu správnému střelci v klíčovém okamžiku,” řekl Peter Lee z aliančního velitelství vzdušných sil, který má na starosti integraci letounů čtvrté a páté generace do architektury NATO, tedy i strojů F-35.

    “Další doménou se po 24. únoru a ruském útoku na Ukrajinu možná stal čas,” uvedl Gary North viceprezident Lockheed Martin pro platformu F-35.

    Právě nejmodernější americký F-35 se stává nejrozšířenějším bojovým nadzvukovým strojem v Evropě a ve velké části světa. Ten se v příštích letech stane prakticky standardem v rámci NATO, když nahrazuje dosavadní pomyslný etalon v podobě letounu F-16.

    Naposledy si stroje objednalo Finsko. Za 64 stíhaček F-35 zaplatí 9,4 miliardy dolarů, tedy v přepočtu přes 200 miliard korun. V případě možné české objednávky na 24 strojů by šlo o vyšší desítky miliard.

    České vzdušné síly podle expertů, stejně jako mnoho dalších spojenců, mohou v budoucnu čelit nepřekonatelnému problému, kdy budou muset přežít ve vysoce smrtícím prostředí protivzdušné obrany a zároveň se snažit zasáhnout kritické cíle v budoucích multidoménových operacích.

    Konference se tak účastní letečtí představitelé Švédska i USA, stejně jako zástupci švédského výrobce letounů Gripen (Saab) i americké F-35 (Lockheed Martin).

    Letoun pro příští dekády

    Podle Martina Bulky z Univerzity obrany je trendem pro budoucnost doslova koncentrovat palebnou sílu ale bez samotné koncentraci sil.

    “Rychlé rozhodování a přežití jednotek nebude možné bez umělé inteligence,” uvedl.

    V diskuzi o hledání bojového vzdušného systému budoucnosti pro Českou republiku podle něj musí být zohledněno, že letouny bude armáda provozovat minimálně do roku 2060, s velkým potenciálem postupných modernizací a musí bývá zároveň platformou pro různé typy misí.

    Podle jeho slov je potřeba brát v úvahu i potenciální možnost, že se Česká republika může klidně v budoucnu stát frontovým územím Aliance a bude potřebovat bojovou schopnost, která zvládne nejen bránit území, ale bude mít také schopnost udeřit na cíle na nepřátelském území.

    “Zároveň musíme být schopní s nimi operovat i bez toho, aniž by měli piloti zázemí základen na úrovni pětihvězdičkový hotelů,” nastínil v souvislosti se současným konfliktem na Ukrajině.

    inc natoaktual.cz

    Barista i záchranář u kanónu

    Říjen 2019

    Poprvé v historii nechala armáda záložáky pálit z kanónů ostrými

    Dny NATO v Ostravě

    Září 2019

    Dny NATO navštívilo 220 tisíc lidí, ukázaly i nové vrtulníky pro armádu.

    Továrna na instruktory

    Červenec 2019

    Britský poradní tým s pomocí Čechů vyškolil už přes 9 500 vojenských instruktorů.

    Mraky prachu, vedro a léčky

    Červen 2019

    Jak vypadá příprava českých vojáků na misi v africkém Mali.

    Partneři portálu

    NATO PDD iDnes.cz Newton Media

    Cookies (seznam)