Pro přijetí obou zemí do NATO hlasovalo 42 z 63 přítomných senátorů. Proti byl jen sociální demokrat Pavel Lebeda. Ostatní včetně tří komunistických senátorů se hlasování zdrželi.
"Vidíme to jako krok k posílení stability v celé jihovýchodní Evropě. Vidíme to jako příspěvek k postupné integraci celého balkánského regionu," řekl vicepremiér Alexandr Vondra.
Přijetím obou zemí by se příští týden měli zabývat poslanci. K ratifikaci přístupových protokolů nutných pro přijetí pak bude chybět už jen podpis prezidenta.
Všeobecně se předpokládá, že Albánie i Chorvatsko se zúčastní dubnového summitu NATO ve Štrasburku a Kehlu jako řádné členské země. Do té doby ratifikační proces dokončí všech 26 členských států NATO.
Pozvánku k plnohodnotnému členství v Alianci dostaly obě balkánské země letos na jaře během vrcholné schůzky Aliance v rumunské Bukurešti. Během přijímacího procesu musí přistoupení obou zemí k NATO schválit parlamenty všech stávajících zemí.
Přístupové protokoly podepsaly všechny zúčastněné strany letos 9. července v Bruselu. Dokumenty už ratifikovaly například USA, Slovensko nebo Maďarsko.
V Akčním plánu členství (MAP), který je jakýmsi předstupněm členství, ale byla kromě Albánie a Chorvatska i Makedonie. O její pozvání stál zejména americký prezident George Bush, podporovalo je ale i Česko. Vydání pozvánky této zemi však podle očekávání vetovalo Řecko.
