Šéf Aliance ve čtvrtek v norském Oslu varoval, že se Rusko snaží silou změnit hranice v Evropě. Příkladem je podle něj poloostrov Krym, východní Ukrajina nebo Gruzie.
Přímým důsledkem „agresivního chování“ Moskvy je podle něj větší nepředvídatelnost, větší nejistota a další nepokoje. „Ale nevidím žádnou bezprostřední hrozbu z východu vůči kterékoliv zemi NATO,“ řekl.
V souvislosti s děním na Ukrajině, kde propukly nejtěžší boje o uzavření příměří v únoru, Stoltenberg znovu obvinil Rusko, že dodává proruským separatistům na východě Ukrajiny sofistikované zbraně.
„Máme přesné informace, že Rusko je aktivní na východní Ukrajině a že dodalo velké množství těžkých, pokročilých zbraní separatistům,“ prohlásil.
Od počátku konfliktu to podle něj bylo více než tisíc kusů techniky, od tanků, přes transportéry až po dělostřelecké a protiletadlové systémy.
Moskva ale takové informace znovu popírá. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prakticky ve stejné chvíli obvinil ukrajinskou vládu, že je to právě ona, která svými kroky ohrožuje příměří s Minsku a nechce s proruskými separatisty jednat.
„Naším cílem zůstává spolupráce s Ruskem. Je to užitečné pro NATO i pro Rusko. Minimální podmínkou je ale respektování hranic. A existují ty, které Rusko nerespektuje“, konstatoval generální tajemník NATO.
Za další znepokojivé překážky označil po setkání s norskou ministryní obrany rovněž vypovězení smlouvy o konvenčních silách v Evropě, rozsáhlé neohlášené manévry ruských sil či přezbrojování ruské armády.
„Zvláště modernizace ruské severní flotily činí ze Severu znovu místo strategického významu pro transatlantickou a evropskou bezpečnost,“ konstatovala Ine Eriksen Søreide.
