Moskva by podle ministra obrany Sergeje Šojgu v reakci na úvahy na další posílení vojenské přítomnosti v Pobaltí a v Polsku rozmístila na západním a jižním křídle hned tři nové divize a to do konce letošního roku.
Kreml obvinil NATO z ohrožování regionální i globální bezpečnosti. Aliance to však odmítá s tím, že jde o preventivní opatření v souvislosti s ruskou anexí Krymu, akcemi na východě Ukrajiny a obavám členských zemí na východě z další ruské agrese.
Pobaltské země a Polsko po ruské anexi Krymu žádají větší spojeneckou vojenskou přítomnost na svém území. Současné plány zatím hovoří o tom, že by na východní hranici NATO bylo vysláno až 4 000 vojáků. Dva prapory ze Spojených států, po jednom pak z Británie a Německa.
Ostré kritice se nevyhnul ani čerstvě jmenovaný vrchní velitel aliančních sil v Evropě Curtis Scaparrotti. Ten označil Rusko za jednu hlavních hrozeb pro Evropu. Chce se proto podle svých slov zaměřit na odstrašení případných agresorů, posilování vazeb se spojenci a udržování rozmístěných sil pro mimořádné operace na evropském kontinentě, připravených k boji, pokud by odstrašení selhalo.
„Rusko nepředstavuje hrozbu pro nikoho. Rusko jedná trvale ve prospěch vzájemně prospěšné spolupráci při zohlednění zájmů všech svých partnerů... Ale zároveň Rusko nemůže ignorovat akce, které by přímo nebo potenciálně mohly představovat hrozbu pro jeho národní zájmy,“ uvedl v reakci mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
Ještě ostřeji se do amerického generála opřel šéf zahraničního výboru ruské Státní dumy Alexej Puškov. Scaparroti podle něj „vybičovává válečnou hysterii“ vůči Rusku a v tomto směru „překonává svého předchůdce“ Philipa Breedlova, který tento týden po třech letech předal velení.
