natoaktual.cz

O českých puškách a pasivních radarech dobře víme, říká švédský vyslanec

27. září 2020  9:09
Pronájem stíhaček Gripen je nejviditelnější projekt mezi Českem a Švédskem. Ale obranných projektů je víc. Kritici namítají, že ze severu proudí víc věcí, než obráceně. Švédský vývoz však představuje zhruba polovinu toho českého, upozorňuje designovaný švédský velvyslanec Fredrik Jörgensen.  
Pasivní sledovací systém Věra | foto: AČR

Jací jsou podle vás Češi? Upřímně.
Samozřejmě musím zjednodušovat a zestručňovat, ale řekl bych, že Češi a Švédové mají mnoho společného a že jsme si docela podobní. Ani jeden národ není na první pohled vnímán jako otevřený a spontánní, což může být společný rys.

Ale jakmile nás poznáte, uvidíte, že jsme vřelí a spolehliví. To je samozřejmě povrchní soud, ale zatím jsem nenašel důvod, proč jej zpochybňovat. Takový společný přístup by nám měl dát dobré základy, na nichž lze stavět, a to i v obchodu. Jednání mohou probíhat poněkud opatrně, ale když dospějeme k dohodě, víme, co můžeme jeden od druhého očekávat.

Také jsem si povšiml – i když jsem zde pouze několik týdnů – že Čechům i Švédům je společná láska k přírodě a k příležitostem, které nám poskytuje, tedy relaxaci nebo sportu. Češi i Švédové doopravdy milují divočinu. A samozřejmě se musím zmínit i o společné lásce k lednímu hokeji a pivu. To jsou pro mnohé z nás důležité věci v jejich životě a zcela určitě i to, co Čechy a Švédy spojuje.

Fredrik Jörgensen

Švédský velvyslanec v Česku Fredrik Jörgensen

Osmapadesátiletý zkušený diplomat působil před příchodem do Prahy jako švédský velvyslanec v dánské Kodani. Před tím také v diplomatických misích v Itálii, JAR nebo Německu. V devadesátých letech byl tajemníkem parlamentního Výboru pro zahraniční věci.

Máte priority ve švédsko-českých vztazích? Myslím, že v posledních letech vzrostla především bezpečnostní spolupráce?
U malých a středně velkých zemí nelze hodnotu spolupráce podceňovat. Jak na bilaterální, tak na mnohostranné úrovni jsme díky ní především blízcí spojenci v Evropské unii. Obecně zastávají obě země pevnou zahraniční politiku vycházející ze závazku mnohostranné spolupráce a funkčního pořádku založeného na dodržování pravidel.

V rámci Evropské unie existuje řada oblastí, na něž máme podobný názor. Obě země usilují o volný obchod a zdůrazňují význam fungujícího vnitřního trhu EU. Společným cílem je i efektivnější Evropská unie, s jasnou orientací na agendu digitalizace.

Máme i mnoho společných cílů v zahraniční politice EU. K nejvýraznějším příkladům patří otázka západního Balkánu a Východní partnerství. V této souvislosti stojí za zmínku, že na většině jednání EU sedí Česká republika a Švédsko vedle sebe. Je to proto, že zasedací pořádek odpovídá pořadí, v němž se budou členské země střídat v předsednictví a v němž Švédsko nastupuje po České republice. Může se to zdát jako maličkost, ale znamená to, že máme více příležitostí k neformálním diskuzím, než byste si mysleli. Řadu nápadů si vyměňujeme ku prospěchu obou zemí na okraj formálních jednání.

Skutečnost, že po českém předsednictví na podzim roku 2022 v roce 2023 bude bezprostředně následovat švédské, nás ještě více sblíží. Budeme pracovat společně, v takzvaném „triu“ ještě s Francií, jejíž předsednictví na jaře 2022 předchází českému.

A bezpečnostní politika?
V otázkách bezpečnostní politiky mají Česká republika i Švédsko jako základ rozvoje Evropský bezpečnostní řád. Máme v zásadě stejný pohled na to, kde se Evropa v globální bezpečnostní aréně nachází a kde by měla být.

Na praktičtější úrovni nacházíme mnoho společných oblastí, kde spolupracujeme, například význam mechanismu řešení civilních krizí Evropské unie. Je to nástroj, který v době krizí na celém světě nelze podceňovat.

V posledních několika měsících hluboké krize vyvolané pandemií jsme si uvědomili silné i slabé stránky EU. Je z toho třeba vyvodit mnohá ponaučení. Silné stránky je třeba ještě více posílit. A zde vidím v souvislosti s bezpečnostní politikou společnou půdu pro naše země. V krátkodobém i střednědobém výhledu bude třeba udělat řadu věcí pro posílení evropských dodavatelských řetězců a evropské odolnosti. Souběžně musíme také nalézt efektivnější a společné způsoby boje proti dezinformacím a novým a rostoucím hrozbám, například v kyberprostoru.

Pro veřejnost asi nejviditelnějším konkrétním projektem je opakovaný pronájem nadzvukových strojů Gripen pro české vzdušné síly.
Ano, to je pravda. Je to samozřejmě největší, nejvýznamnější a nejznámější oblast obranné spolupráce mezi Švédskem a Českou republikou. Podpis kontraktu v roce 2004 zahájil skutečně úspěšnou spolupráci prospívající oběma zemím. Již 15 let.

Když pronájem začal, procházela česká ekonomika v důsledku povodní v roce 2002 obtížným obdobím. Švédsko mělo současně přebytek Gripenů v důsledku redukce švédských ozbrojených sil. České republice proto mohla být předložena nabídka, která byla ve srovnání s možností zakoupit nová letadla velmi atraktivní. Vývoj systému Gripen probíhá neustále a díky společnému úsilí a efektivnímu rozdělení nákladů jsme schopni náklady obou zemí výrazně snížit.

Na druhé straně bychom neměli zapomínat, že stopa švédských podniků v České republice je velmi viditelná díky mnoha úspěšným investicím a účasti řady firem. V České republice působí téměř 200 švédských společností zaměstnávajících přes 20 000 lidí.

Obě země mají rovněž zkušenosti z operací, například z českých misí na ochranu vzdušného prostoru pobaltských států. Společně se také učíme z pravidelných cvičení a společného výcviku. V této souvislosti bych se rád zmínil o vysoké úrovni technických znalostí v České republice, jak u pilotů, tak u příslušníků pozemního personálu. Než jsem nastoupil do této funkce, pozoroval jsem u všech svých kontaktů ve Švédsku obdiv k oddanosti věci a znalostem u našich českých partnerů. Velice doufám, že naše spolupráce bude pokračovat i po vypršení stávajícího pronájmu.

Co do počtu obyvatel jsme prakticky stejně velcí, přitom Švédsko má desetkrát více patentů než Česko. A to včetně maximálně inovativních technologií. Jak to?
Jsem si jistý, že nejrůznějších důvodů je celá řada, ale na vysvětlenou bych řekl, že Švédsko má velmi dobře fungující symbiózu takzvané trojité šroubovice – tj. dobře nastavenou součinnosti univerzit, průmyslových podniků a vlády.

Ve Švédsku je dlouhá tradice úzké spolupráce mezi předními průmyslovými podniky a univerzitami s podporou vlády zaměřenou na financování, podporu a stimulaci inovací a rovněž jejich přístupnost pro veřejnost a trh.

V posledních letech se švédská vláda rozhodla soustředit strategické investice do tří klíčových oblastí: medicíny a biověd, technologie a klimatu.

Můžete přiblížit, jak to funguje v praxi?
Ve Švédsku existuje rozsáhlá síť organizací a společností ve veřejném i soukromém sektoru, která spolupracuje s akademickými orgány. Jejich cílem je vyvíjet nové produkty, služby a procesy, které dlouhodobě přispějí k udržitelnému růstu.

Cílem Znalostní nadace (KK-stiftelsen) je posílení konkurenceschopnosti prostřednictvím vytváření podmínek pro inovace a tvořivost a posilování vazeb mezi akademickou obcí a průmyslem.

Švédská nadace pro strategický výzkum (SSF) je nezávislá organizace podporující výzkum v oblasti přírodních věd, technologií a medicíny.

Švédská státní agentura pro inovační systémy (Vinnova) se orientuje na inovace spojené s výzkumem a vývojem, zejména informační a komunikační technologie, biotechnologie, pracovní podmínky, materiály, dopravu a uvádění produktů do výroby.

A švédská agentura pro ekonomický a regionální růst (Tillväxtverket) je státní orgán, jehož cílem je podpora vyššího růstu podniků a udržitelného a konkurenceschopného podnikání a průmyslu na celém území Švédska.

Ruští piloti nad Baltem jsou agresivnější, říká šéf švédského letectva

Vidíte nějaké další možnosti obranné spolupráce?
Kromě spolupráce související s Gripeny se Švédsko a Česká republika setkávají na pravidelných jednáních, která hodnotí stávající spolupráci v jiných oblastech a probírají další oblasti možné spolupráce. Vidíme několik možností s růstovým potenciálem, ale respektuji integritu obou zemí, a proto se nebudu pouštět do podrobností. Lz říci, že udržujeme velmi úzkou spolupráci založenou na vzájemné důvěře a dlouhodobých výhledech.

Víte, kritici namítají, že toho ze Švédska nakupujeme “nějak moc”. Jaká je vlastně vzájemná obchodní bilance?
Vzájemný obchod v posledních letech rostl ku prospěchu obou stran. Švédský vývoz do České republiky však představuje pouze zhruba polovinu českého vývozu do Švédska.

Na druhé straně bychom neměli zapomínat, že stopa švédských podniků v České republice je velmi viditelná díky mnoha úspěšným investicím a účasti řady firem. V České republice působí téměř 200 švédských společností zaměstnávajících přes 20 000 lidí. To představuje při vytváření pracovních míst velmi významný příspěvek.

To, co je z hlediska budoucnosti obzvláště zajímavé a slibné, je v poslední letech výrazný vzestup investic švédských společností do výzkumu a vývoje. A to v několika různých oblastech – robotice, průmyslové výrobě, farmacii a informačních technologiích.

Tato kombinace zavedené spolupráce a skutečného zájmu o to, co budoucnost přinese, a jejího pochopení, mne utvrzuje v tom, že naše ekonomické vztahy budou nadále posilovat. Jak ve formě švédských investic v České republice, tak naopak.

Mluví se například o možném prodeji pasivních sledovacích systémů Věra do Švédska nebo útočných pušek.
Švédská vláda připravuje nový zákon o obraně, o němž bude později v tomto roce rozhodovat parlament. Existuje široká politická vůle posílit ozbrojené síly. Diskutuje se mimo jiné i o modernizaci senzorové sítě. Zkoumá se i možnost pořízení nových útočných pušek. V obou těchto oblastech samozřejmě dobře víme o českých schopnostech. Je známo, že Česká republika má velmi kompetentní výrobce útočných pušek i pasivních radarů. Systém VERA NG již byl například ve Švédsku předveden.

Švédsko tradičně podporuje Dny NATO v Ostravě, tedy největší armádně-bezpečnostní akci v Evropě. Letos mělo být znovu takzvanou partnerskou zemí, ale kvůli koronavirové krizi nakonec z rozsáhlé prezentace sešlo. Co příští rok?
Švédská podpora Dnů NATO má již několikaletou tradici a je zcela jistě zářným příkladem úzké spolupráce a velmi dobrých vztahů mezi našimi zeměmi. Letos je generálním partnerem společnost SAAB a podporu akci poskytuje i společnost BAE Hägglunds.

A ano, Švédsko mělo být letos podle plánu speciálním partnerským státem Dnů NATO v Ostravě – částečně i na oslavu 15 let úspěšného provozu letounů Gripen v České republice. Z důvodů souvisejících s pandemií covid-19 však bylo rozhodnuto tuto formu účasti odložit na příští rok. Doufám, že se Dny NATO budou příští rok moci uskutečnit již v obvyklé podobě. Švédsko se těší, že se této akce bude moci účastnit jako partnerský stát, a demonstrovat tak naše těsné vztahy.

Lubomír Světnička natoaktual.cz
zpět na článek