„Ocitáme se v novém bezpečnostním prostředí, ve kterém je Moskva připravena použít vojenské síly ke splnění svých politických cílů,“ vysvětlil švédský ministr obrany Peter Hultqvist, proč dosud neutrální severská země zvýší obranné výdaje o 40 procent do roku 2025.

V té době má rozpočet ministerstva obrany země s podobným počtem obyvatel, jako má Česko, dosáhne hranice 89 miliard švédských korun. V přepočtu na ty české by to bylo 227 miliard.

„Na navýšení výdajů na obranu má vliv ruská agrese vůči Gruzii, anexe Krymu, konflikt ve východní Ukrajině, ruské aktivity v Bělorusku či posílení ruských vojenských kapacit a schopností v Arktidě a Baltském moři,“ prohlásil otevřeně švédský ministr při prosincovém hlasování v parlamentu.

V samotné historii Švédska jde o bezprecedentní událost - největší nárůst obranných výdajů za posledních 70 let. Návrh přitom prosadila švédská menšinová vláda sociálních demokratů a strany zelených, když získal jasnou podporu i dvou menších opozičních skupin.

Nový rozpočtový rámec následuje po nedávné důkladné revizi švédských ozbrojených sil a obranných kapacit, takzvanou „Bílou knihu švédské obrany“. Tu vypracovala skupina expertů v reakci na zvýšenou aktivitu ruského letectva a námořnictva na Baltu a řadu narušení vzdušného prostoru i teritoriálních vod.

Totální obrana na druhou

Švédskem dlouhodobě aplikovaný koncept takzvané „totální obrany“, který se v případě konfliktu významně spoléhá také na „národní gardu“, na mobilizaci záloh a hlavně civilní sektor, není podle expertů v současnosti tak silný a pro potenciálního agresora dostatečně odstrašující.

Plán související s vyššími investicemi do obrany proto předpokládá do roku 2030 nárůst počtu příslušníků ozbrojených sil ze současných 55 tisíc až na 90 tisíc. V současnosti je to zhruba 23 tisíc profesionálů a 37 tisíc rezervistů.

Do roku 2024 se proto má zdvojnásobit počet odvedených branců na 8 tisíc ročně. Švédsko zrušilo povinné odvody v roce 2010, v reakci na ruskou anexi Krymu a situaci na Ukrajině však v roce 2017 znovu zavedlo určitou povinnou vojenskou službu pro pečlivě vybrané muže i ženy vhodných profesí a kvalifikace.

Jádro pozemní obrany mají tvořit nově tři mechanizované brigády, jedna motorizovaná brigáda a zesílený mechanizovaný prapor na ostrově Gotland, který je považován za klíčový opěrný bod pro obranu území.

Vzniknout by měly také nové jednotky teritoriální obrany, které mají zodpovídat za ochranu jednotlivých územích oblastí i důležitých objektů a zařízení kritické infrastruktury. Modernizací mají proto projít nejen obrněná vozidla a tanky, ale také dělostřelectvo.

Na moři by páteřní plavidla, tedy pětice stávajících švédských korvet, měla být vyzbrojena moderními systémy protivzdušné a protiraketové obrany. Po roce 2025 je pak v plánu pořízení nových dvou bojových korvet. Počet ponorek se pak má zvýšit ze současných čtyř na pět. Naopak pro protiponorkový boj mají být vylepšeny stávající vrtulníky.

Švédsko chce rovněž zásadně posílit své schopnosti, jak čelit kybernetickým útokům a dezinformacím. Armáda má společně se zpravodajskými agenturami zřídit centrum kybernetické bezpečnosti.

Základem odstrašujících kapacit posílené totální obrany má být schopnost země se bránit intenzivní vojenské akci alespoň tři měsíce, než přijdou na pomoc spojenci.

Vstup do NATO zatím jako možnost

Švédové i sousedi Finové v reakci na ruskou anexi Krymu v roce 2014 podstatně zintenzivnili spolupráci s NATO. Účastní se aliančních cvičení i jednání. Se vstupem do Aliance koketují už řadu let.

Z nedávného lednového průzkumu veřejného mínění vyplývá, že podpora švédské veřejnosti pro vstup země do Severoatlantické aliance nebývale roste. Pro vstup své země do NATO se vyslovilo 33 procent respondentů. Proti 35 procent a zbytek dotázaných zůstává nerozhodnutých. Ještě před pěti lety se v průzkumech proti členství v NATO stavěla polovina Švédů.

S vyššími obrannými investicemi a vyšší pozorností, kterou vláda armádě a obraně věnuje, lze očekávat, že se otázka možného členství v NATO stane jedním z témat před parlamentními volbami v roce 2022.

Pro vstup do Aliance jsou čtyři tradiční středopravicové švédské strany, podle nichž Švédsko potřebuje bezpečnostní záruky, které členství nabízí. Proti je současná vládnoucí menšinová koalice sociálních demokratů se zelenými a levice. Ti prosazují zachování neutrality.

Setrvání mimo struktury Aliance i přes stále asertivnější chování Ruska v regionu, ale zároveň intenzivnější spolupráci s členskými zeměmi, považují za nejlepší možnost. Obávají se, že případný vstup Švédska do NATO by „zásadně ovlivnil bezpečnostní architekturu v severní Evropě a vystavil silnému tlaku Finsko, které s Ruskem sdílí hranici“.

Švédský parlament nedávno v tomto ohledu rozhodl, že by Švédsko mělo deklarovat svou připravenost vstoupit do NATO pouze jako možnost zajištění bezpečnosti. Tedy jako variantu pro případ, kdyby to bylo nutné.

Na druhou stranu Švédsko i Finsko mají v NATO pozici zvláštních partnerů. Obě země před časem oficiálně kývly na dohodu, která jim v krizových situacích umožní dostat podporu a pomoc od jednotek NATO. Naopak severské země umožní v případě krize například „hostování“ aliančních letounů.

V roce 2018 se Švédové i Finové i přes svou neutralitu připojili k vojenské formaci expedičních jednotek velmi rychlé reakce JEF (Joint Expeditionary Force). „Minialianci“ tvoří pod velením Británie ještě síly rychlé reakce Dánska, Nizozemska, Estonska, Lotyšska a Litvy. Jednotka má v případě potřeby okamžitě reagovat na mimořádné události a přispěchat napadené zemi na pomoc.