Slavnostním nástupem s předáním pamětních medailí skončilo ve čtvrtek pro 33 českých vojáků jejich dvouměsíční působení na estonské letecké základně Ämari.

Český kontingent s pěti letouny Gripen střeží vzdušný prostor Lotyšska, Litvy a Estonska od počátku září. Mise v rámci takzvaného Air Policing NATO je ve své polovině a české letce v Pobaltí vystřídaly čerstvé síly.

FOTOGRAFIE

„Naše působení v Estonsku je teprve v polovině, ale už teď je zřejmé, že má smysl. Pomáháme našim partnerům v NATO, příště pomoc můžeme potřebovat my,“ řekl ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO).

Čeští letci nalétali nad Baltem už přes 200 hodin a zaznamenali devět ostrých startů, takzvaných „Alpha Scramble“. Museli startovat k „němým“ ruským vojenským letounům, které nekomunikovaly s řízením letového provozu, neměly letové plány nebo zapnuté automatické odpovídače.

Ruské letouny míří z Ruska do ruské exklávy Kaliningradu nebo v opačném směru. Jen v září se poplašné sirény pro české letce rozezněly pětkrát.

Litva, Lotyšsko ani Estonsko nemají vlastní stíhací letouny a proto se v ochraně jejich vzdušného prostoru od roku 2004 střídají spojenci z Aliance.

V Pobaltí jde už o třetí misi českých letců. V letech 2009 a 2012 operovali čeští letci z letecké základny v litevském Šiauliai. V letech 2014, 2015 a 2016 pak čeští stíhači střežili vzdušný prostor Islandu.

„První rotace prokázala zde v Ämari skvělou úroveň připravenosti a vysokou úroveň profesionality jak při plnění úkolů ve vzduchu, tak na zemi. Jsem přesvědčen, že ve vysokém standardu profesionálního vojenského výkonu budeme i nadále pokračovat,“ uvedl velitel české jednotky Pavel Pavlík.

„V Estonsku v rámci Baltic Air Policing potvrzujeme naše schopnosti. Naši piloti jsou skvěle vycvičeni k plnění úkolu ochrany vzdušného prostoru. Za dobu našeho působení jsme realizovali celkem devět ostrých vzletů,“ uvedl náčelník Generálního štábu Aleš Opata.