Pohotovostní týmy rychlé reakce NATO od minulé soboty startovaly hned třikrát. Po měsících relativního klidu, co se týká dálkových letů ruských bombardérů, jde o neobvyklou aktivitu.

Naposledy ve čtvrtek musely nejprve norské stíhačky F-16 dostihnout dvojici ruských strategických bombardérů Tu-160 (“Blackjack“ v kódu NATO), přezdívaných „Bílé labutě“ kvůli jejich charakteristickému tvaru.

Ruské letouny směřovaly přes Barentsovo, Norské a Severní moře. Další ruský letoun Tu-160 pak kroužil u norských břehů západně od letecké základny v Bodø, odkud norské pohotovostní stíhačky startují.

FOTOGRAFIE

Po norských letcích doprovod ruských bombardérů převzaly britské letouny Eurofighter Typhoon severozápadně od Skotska a pokračovaly s nimi na jih. Nad Biskajským zálivem se ruské stroje otočily a zamířily po stejné trase zpět do Ruska. 

Severně od norské oblasti Finnmark stroje za letu tankovaly. Ve vzduchu strávily podle ruského ministerstva obrany 15 hodin. „Sledovaly jsme letouny jako vždy,“ uvedla mluvčí společného operačního velitelství norských sil Elisabeth Eikeland.

Den předtím, tedy ve středu 11. března, musely startovat k ruským letounům postupně norské, britské, francouzské a španělské stíhačky. Dva stroje Tu-142 (“Bear“ v kódu NATO) mířily kolem norských břehů, západního pobřeží Skotska a Irska až do Biskajského zálivu a zpět. „Jsme ostražití a budeme i nadále sledovat veškerou leteckou činnost poblíž hranic Aliance,“ konstatovala mluvčí NATO Oana Lungescu.

Podle jednoho z britských pilotů šlo o dvojici strojů Tu-142 s označením F, tedy námořní hlídkové a protiponorkové stroje vycházející z konstrukce bombardéru Tu-95. „Ruské bombardéry nedodržují mezinárodní pravidla letového provozu, představují nebezpečí pro dopravní letadla a v našem vzdušném prostoru nejsou vítána,“ uvedl náčelník štábu britského letectva Mike Wigston. Sledování po celé trase letu ruských strojů a předávání koordinovala operační velitelství NATO v německém Uedemu a španělském Torrejonu. Celá akce trvala zhruba 14 hodin.

Předtím v pondělí se dva ruské stroje stejného typu objevily u břehů Aljašky. Když se dostaly k identifikační zóně vzdušného prostoru Aljašky, vystartovaly k nim americké stíhačky F/A-22 Raptor a kanadské stroje CF-18 Hornet, aby je po celou dobu doprovázely.

Zvýšená aktivita ruských dálkových strojů začala ale už v sobotu 7. března, když se do sledování formace ruských letounů na trase kolem evropských břehů musely postupně zapojit norské, britské, francouzské, španělské i portugalské stíhačky.

Ślo o ruské stroje Tu-142, a na části jejich trasy také létající tanker Il-76 a doprovodný stíhač MiG-31. Zajímavostí je, že norské letectvo poprvé nasadilo své nejmodernější stroje páté generace F-35 Lightning, které postupně zařazuje do výzbroje.

Obnovení podobných dálkových letů nařídil ruský prezident Vladimir Putin v roce 2008 jako odpověď na bezpečnostní hrozby, které „vyvíjejí ostatní vojenské mocnosti“.

Kreml tehdy oznámil, že se cítí ohrožen především plány USA na vybudování základen protiraketové obrany v Polsku a České republice. Po patnáctileté přestávce se tak tehdy Kreml vrátil k praxi z dob Sovětského svazu, přestože bojové hlídky bombardérů zrušil v roce 1992. Od té doby se objevují ruské bombardéry nejen u severoamerických břehů, ale také na dálkových letech kolem Evropy.

Letouny Tu-160 (v kódovém označení NATO Blackjack) jsou ve službě od sklonku osmdesátých letech 20. století. Jde o nejtěžší bombardovací letoun světa. Dokáže letět rychlostí 2 250 km/h a je schopen nést až 40 tun munice včetně jaderných zbraní. Ruské letectvo má podle dostupných informací ve výzbroji až 30 těchto strojů, provozuschopných je však údajně jen 16 kusů.