Vládní návrh zákona před týdnem schválili senátoři a podpis prezidenta byl posledním krokem k jeho přijetí. „Prezident dnes podepsal zákon o financování obrany, který mimo jiné zakotvuje povinnost vynakládat 2 % HDP na obranu, a to už v příštím roce,“ uvedla v reakci ministryně obrany Jana Černochová.

Česká republika tak podle ní splní nejen závazek vůči spojencům v NATO, ale především začne splácet obrovský dluh vůči vlastní obranyschopnosti.

„Je to historický moment pro ministerstvo obrany a armádu. Děkuji proto všem, co se na této změně podíleli a podporovali ji. Stálo to obrovský kus práce v nelehkých dobách,“ konstatovala.

Ke zvýšení obranných výdajů nejméně na dvě procenta HDP se Česko opakovaně politicky zavázalo v Severoatlantické alianci. Zákon nabude účinnosti od července, a bude se tedy vztahovat už na návrh státního rozpočtu pro příští rok.

Například letošní obranný rozpočet počítá s částkou přes 111,8 miliard korun. Už příští rok by to mělo být díky novému zákonu podle odhadů minimálně o 21 miliard více. Resort obrany má díky tomu získat každoročně podstatnou sumu na strategické projekty, kterou bude moci jednodušeji využívat a nevyčerpané zdroje pak převádět na jiné projekty do dalších let.

A cíl je jasný. Rychle modernizovat dlouho zanedbávané české ozbrojené síly a po mnoha letech také splnit slib, který Česko stejně jako ostatní spojenci v NATO dalo. Navíc s ruskou válkou v Evropě.

Jana Černochová @jana_cernochova

Mám obrovskou radost!

Prezident @prezidentpavel dnes podepsal zákon o financování obrany, který mj. zakotvuje povinnost vynakládat 2 % HDP na obranu, a to už v příštím roce. Splníme tak nejen závazek vůči našim spojencům v @NATO, ale především začneme splácet obrovský dluh vůči… https://t.co/R66zyOiU0g https://t.co/B9QzCPEZ2p

7. června 2023 v 20:02, příspěvek archivován: 8. června 2023 v 9:39

oblíbit retweet odpovědět

Do celkových obranných výdajů se budou moci podle předlohy započítávat i výdaje jiných ministerstev a úřadů. Tyto výdaje ale budou muset splňovat vymezení stanovená v dokumentech NATO. Zákon proto předpokládá, že ostatní resorty budou své plány obranných výdajů tři roky dopředu oznamovat ministerstvu obrany, které je zahrne do obranného rozpočtu.

Předloha změní pravidla pro financování velkých víceletých projektů se zásadním dopadem na obranyschopnost státu a náklady vyššími než 300 milionů korun. Bude o nich rozhodovat vláda. Ministerstvo obrany na ně bude mít každý rok souhrnnou částku, peníze bude moci na jednotlivé projekty používat jednodušším způsobem.

Zákon má zajistit stabilní financování a rozsáhlou modernizaci armády. Zaváže i budoucí vlády, aby na obraně země nešetřily a při přípravě rozpočtu počítaly s předepsanou minimální výší výdajů, jinak by postupovaly nezákonně.

Česko se v tomto ohledu mezi spojenci stává teprve třetí zemí, která takový mechanismus bude využívat. Podobný zákon mají už v Polsku a Lotyšsku.