Podle politologa Romana Jocha z Občanského institutu Srbsko nezávislost Kosova neuzná a bude vyhlášení odmítat a zlehčovat velmi dlouhou dobu. Se zvolením prezidenta Tadiče se ale Srbsko rozhodlo pro prozápadní kurz, tedy směřování k Evropské unii a NATO.
"Srbové proto vědí, že v otázce Kosova nemohou nějak ostře zasáhnout, proto žádná otevřený konflikt podle mne nehrozí," uvedl Joch.
Podobný názor má i srbský politolog Srdjan Prtina z Fakulty mezinárodních vztahů a evropských studií v Brně. "Převládne diplomatická bitva. Srbsko se bude snažit intervenovat na půdě OSN a pak určitě dojde k bilaterálním jednáním s těmi evropskými zeměmi, které ještě v otázce uznání nebo neuznání Kosova nejsou rozhodnuté," konstatoval Prtina.
Jak dodal, podíl na násilnostech v Srbsku bezprostředně po vyhlášení nezávislosti mají jen bělehradští chuligáni a malé ultrapravicové skupiny. "Útoky na americkou a slovinskou ambasádu tak byly zřejmě vrcholem, další násilnosti neočekávám," dodal.
Obavy z protestů v Bělehradě naopak neskrývá expertka na problematiku Balkánu Věra Stojarová, Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity. Podle ní bude velmi záležet na tom, jak se protesty budou dále vyvíjet. Pokud to budou akce skutečně jen několika fotbalových chuligánů, pak prostety odezní.
"Pokud ale budou pokračovat v masovější rovině, hrozí možnost, že by parlament vyhlásil výjimečný stav a pak by se do prozatímní vlády mohli dostat představitelé radikálů," řekla Stojarová. Předpokládá přitom, že nezávislost Kosova uzná většina evropských států a situace bude vypadat podobně jako v případě severního Kypru.
Podle politologa Jana Závěšického z Mezinárodního politologického ústavu se vyhlášení nezávislosti Kosova nakonec stane srbskou vnitropolitickou otázkou.
"Srbská vláda je pod dvojím tlakem. Zvolila si prozápadní směr a na druhou stranu se ale nějak musí zodpovídat veřejnosti. Předpokládá proto, že se k tomu srbské úřady postaví razantněji, než se nyní zdá," uvedl Závěšický.
Ačkoliv podle něj nejde o další kolo konfliktu na Balkáně, nevylučuje, že by srbská vláda mohla pod rostoucím tlakem veřejnosti povolat armádu.
