Kontrolu nad zařízením převzalo spojenecké velitelství vzdušných sil v německém Ramsteinu. Provoz na základně je udržován 24 hodin denně a sedm dní v týdnu.

„Jde o významný krok na cestě k protiraketové obraně NATO, která zajistí silnější ochranu obyvatelstva, území a sil,“ uvedl velitel aliančních vzdušných sil americký generál Tod Wolters.

Základna v rumunském Deveselu byla otevřena letos v květnu. Podobnou základnu s interceptory, antiraketami schopnými ničit balistické střely, budují USA ještě v Polsku. Stavba by měla být hotová do konce roku 2018.

Deštník NATO by poté měl být schopný chránit území od Grónska po Azorské ostrovy. Kromě základen na pevnině do systému patří také americká bojová plavidla AEGIS dislokovaná ve Španělsku.

„Největším úkolem Aliance je chránit a bránit své členy a NATO bude udržovat celou řadu schopností nutných k odstrašení a obraně,“ konstatoval Wolters.

Připomněl, že protiraketový štít NATO je čistě defenzivní a není namířen proti Rusku. Moskva ale plány od počátku kritizuje s tím, že protiraketový štít je namířen proti ní a ohrožuje její jaderný odstrašující arzenál.

Protiraketová obrana NATO

Přitom na vybudování protiraketového deštníku se dohodly státy NATO před šesti lety na summitu v Lisabonu a tenkrát spojenci do projektu přizvali také Rusko. To s tehdejším prezidentem Dmitrijem Medveděvem v čele souhlasilo.

Už v reakci na otevření základny v Rumunsku ale Moskva avizovala, že považuje zařízení za přímou hrozbu a „přijme opatření k zajištění své bezpečnosti“.

„Geograficky ani fyzikálně systém NATO nemůže sestřelovat ruské mezikontinentální balistické rakety. Antiraket je příliš málo a jsou buď příliš daleko na jihu nebo příliš blízko k Rusku,“ konstatoval opakovaně generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Upozornil, že i přes snahy spojenců Rusko jednostranně ukončilo spolupráci na štítu v roce 2013.