„Musíme důkladně prozkoumat, jakou roli bychom v systému měli hrát... Jako angažovaný člen NATO bychom se měli zapojit také do této části společné strategie,“ uvedla Solbergová.

Do budování systému, zahrnujícího mezinárodní síť radarových stanic a senzorů a základen i lodí s antiraketami proti balistickým střelám, je zatím zapojena devítka zemí NATO. Rusko od počátku proti štítu protestuje s tím, že je namířen proti němu.

Nejostřeji se Moskva „obula“ do aliančního štítu letos na jaře, kdy vyhrožovala Dánsku jaderným útokem na jeho lodě, pokud se v budoucnu stanou součástí systému.

Podobné výhrůžky pak Kreml směřoval také k Polsku a Rumunsku, kde vyrůstají americké základny s antiraketami.

Účast Norska nemusí hned znamenat rozmístění antiraket na jeho území. V kuloárech se zatím hovoří o zapojení norských expertů nebo případném umístění některých senzorů.

„Existuje mnoho způsobů, jak do systému protiraketové obrany přispět,“ konstatoval generální tajemník NATO a bývalý norský premiér Jens Stoltenberg.

Německo nakoupí nové střely

Současně se zprávou o možném zapojení Norska oznámilo Německo, jakožto jeden z důležitých architektů štítu NATO v Evropě, že si pořídí nový protiraketový systém středního dosahu.

Protiraketová obrana NATO

Dohodu o nákupu systému MEADS za více jak 4 miliardy eur, který má v budoucnu nahradit dosavadní střely Patriot, už schválila vláda a posvětil ji náčelník generálního štábu Volker Wieker.

Německo se už delší dobu pokouší inovovat svůj současný systém protiraketové obrany a na vývoji MEADS se přímo podílí.

Nový pokročilý mobilní systém na vozidlech a přepravitelný rychle na velké vzdálenosti letouny typu Hercules nebo A400 dodá konsorcium evropské obranné skupiny MBDA a amerického výrobce Lockheed Martin. Celá obměna by měla trvat do roku 2025.

Po stejném systému už měsíce pokukuje také Itálie. Naopak Polsko se nedávno rozhodlo pro systém Patriot.