„Vládou čerstvě přijatá Bezpečnostní strategie ČR, s níž jsou obeznámeni i američtí partneři, mezi hlavními sděleními jasně potvrzuje, že členství v NATO a EU má pro Česko kritický význam,“ uvedl šéf české diplomacie Jan Lipavský (Piráti) v reakci na aktivitu nově vzniklého „vlasteneckého“ uskupení.

Za zbrusu novým politickým uskupením „Aliance za nezávislost ČR“, tedy společnou kandidátkou hned osmi „pro-národních uskupení“ pro příští eurovolby, ovšem stojí „staří známí“.

Lídrem má být současný europoslanec a generál ve výslužbě Hynek Blaško, zvolený do Evropského parlamentu za SPD Tomia Okamury. Ten se před časem s hnutím rozešel a nyní zastřešuje spojení nejrůznějších uskupení, hlásající často extremistické, silně proruské a konspirativní názory a myšlenky.

Nechybí také Adam Bartoš z Národní demokracie, Tomáš Vandas z Dělnické strany, Republikáni Miroslava Sládka, Spolek věřitelů, Aliance kulatého stolu nebo někdejší prezidentský kandidát Petr Hannig.

A hned jako první a hlavní cíl si takzvaní „vlastenci“ vytyčili vystoupení z NATO. Sepisují kvůli tomu dopis americkému prezidentovi Joeu Bidenovi. Respektive petici formou dopisu a věří, že tímto způsobem toho mohou dosáhnout.

Opírají se přitom o vlastní a velmi svérázný výklad Washingtonské smlouvy, tedy zakládající smlouvy Severoatlantické aliance z roku 1949.Především o článek 13 smlouvy.

Ten říká, že „po dvaceti letech platnosti smlouvy může kterákoli smluvní strana odstoupit od smlouvy rok poté, co podá oznámení o odstoupení vládě Spojených států amerických, která vyrozumí vlády ostatních smluvních stran o každém oznámení o odstoupení“.

Podle „vlastenců“ má Česká republika dvacet let členství dávno za sebou, když mezi spojence vstoupila v roce 1999 a „nyní si přeje odejít“. Stačit má prý pouze informování Spojených států, že chce odejít a pak po roce formálně NATO opustí.

„V Americe je prezident vlastně něco jako premiér vlády. Takže, když se to má poslat vládě, tak se to musí poslat prezidentovi,“ nabádala jedna z iniciátorek Vladimíra Vítová na ustanovující konferenci uskupení 28. října.

Podle Vítové se Česká republika stala členem NATO „bez všeobecného referenda a proti vůli většiny obyvatel“. Někdejší členka ČSSD se prezentuje jako předsedkyně spolku České mírové fórum a politické strany Aliance národních sil a dlouhodobě hojně publikuje na dezinformačních webech včetně české verze ruské státní agentury Sputnik. Sympatiemi k putinovskému Rusku se nijak netají.

Vítová přitom v minulosti působila jako mluvčí ministerstva školství, v letech 2002 - 2009 pak jako analytička Úřadu vlády ČR a do roku 2014 jako koordinátorka projektů z unijních strukturálních fondů na ministerstvu práce a sociálních věcí.

V posledních letech proslula šířením dezinformací a konspiračních teorií. Například letos v únoru tvrdila, že katastrofické zemětřesení v Turecku „mohlo být způsobeno uměle technologicky, protože se prezident Erdogan vzpírá uposlechnout příkazy NATO“.

Podle několika oslovených diplomatů je taková aktivita s „dopisem o vystoupení z NATO“ směšná a lze úspěšně pochybovat o tom, že ji bude někdo brát vážně. Za Českou republiku totiž mohou jednat jen zvolené orgány.

A klauzule ve zmiňovaném článku 13 Washingtonské smlouvy byla formulována vzhledem k tehdejší době s dobrým důvodem.

V padesátých letech minulého století, kdy sovětská hrozba stejně jako ta dnešní ruská ohrožovala celou Evropu, bylo období dvaceti let členství ve smlouvě zakotveno záměrně jako nějaká základní výměra toho, aby alianční projekt měl po nějakou dostatečnou dobu pevnou členskou základnu. A to právě s ohledem ke Spojeným státům, které do obranného spojenectví proti Sovětskému svazu hodně investovaly.

Obecně přitom platí, že žádná mezinárodní smlouva není bez možnosti odstoupení. Pokud se strana necítí právním aktem vázána, použije „svou neředěnou suverenitu“ a jednoduše přestanete smlouvu dodržovat, nebo ji ignoruje či od ní veřejně odstoupí. Ale každý takový krok musí učinit orgány, které mají právo za stát jednat.