„Hlavice 9n314m explodovala mimo letadlo nalevo od kokpitu. Odpovídá hlavicím instalovaným v raketovém systému země-vzduch Buk,“ prohlásil šéf vyšetřovatelů Nizozemské bezpečnostní rady Tjibbe Joustra.
Závěrečná zpráva z vyšetřování havárie MH17Ve formátu PDF v anglickém jazyce na serveru DSB (Dutch Safety Board) |
Nizozemští vyšetřovatelé své poznatky shrnuli do takřka třísetstránkové závěrečné zprávy o příčinách havárie malajsijského boeingu. Zabývali se pouze příčinami pádu letounu, nikoliv určením, kdo za neštěstí může. Nicméně podle zprávy byla rakety odpálena někde z oblasti o rozloze zhruba 320 kilometrů čtverečných jižně od města Snižne.
Přesné umístění odpalovacího zařízení má zjistit další kriminalistické vyšetřování, které ještě pokračuje. Exploze podle vyšetřování okamžitě zabila tři členy posádky v kokpitu i zbytek posádky.
Cestující přišli o život kvůli dekompresi, nedostatku kyslíku, extrémně nízké teplotě, vzdušným proudům nebo předmětům, které létali kabinou. „Nelze však vyloučit, že někteří pasažéři byli při vědomí během pádu, který trval 60 až 90 vteřin,“ konstatuje zpráva.
Boeing 777 byl sestřelen 17. července 2014 nad oblastí ovládanou proruskými separatisty. Všech 298 lidí na palubě zahynulo. Proruští separatisté dlouho odmítali místo neštěstí zpřístupnit. Čtyři dny rovněž trvalo, než vydali vyšetřovatelům „černé skříňky“ letadla.
Z vyšetřování:
|
Ukrajinská vláda a Západ obvinil z útoku na letoun povstalce vyzbrojované Moskvou či přímo ruskou armádu. Rakety systému Buk podle některých tvrzení údajně používali povstalci, ve výzbroji ji však má i ukrajinská a ruská armáda.
Spojené státy označily závěrečnou zprávu nizozemských vyšetřovatelů za důležitý krok v úsilí přimět k odpovědnosti viníky neštěstí. „Hodnocení se nemění, letoun MH17 byl sestřelen raketou země-vzduch odpálenou z území na východě Ukrajiny, kontrolovaného separatisty,“ řekl mluvčí americké Národní bezpečnostní rady Ned Price.
„Ti, kteří jsou přímo či nepřímo zodpovědní za sestřelení MH17, by měli být voláni k odpovědnosti a postaveni před soud co nejdříve,“ uvedl v reakci generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. „Závěrečná zpráva Nizozemské bezpečnostní rady nás přivádí blíž k zjištění pravdy,“ konstatoval britský premiér David Cameron
Vyšetřování je zaujaté, zpochybňuje závěry Rusko
Rusko se proti zprávě nizozemských vyšetřovatelů ohradilo prakticky ještě předtím, než byla oficiálně zveřejněna. Ruský výrobce systému Buk, společnost Almaz-Antej, v předstihu popřel, že by našly úlomky z jeho raket. Firma trvá na tom, že na sestřelení MH17 byl použit starší typ rakety Buk, který už není ve výzbroji ruské armády.
Zbrojovka v úterý uspořádala v Moskvě vlastní tiskovou konferenci, na níž představila výsledky svého červnového experimentu s raketami Buk. Výsledky pokusu podle společnosti ukazují, že pokud boeing skutečně sestřelila raketa Buk, musel to být typ 9M38, který má ve výzbroji například ukrajinská armáda.
Letoun prý tak nemohl být sestřelen z oblastí kontrolovaných proruskými separatisty. (Videozáběry ze zkoušek zveřejnil například ruský vládní server Sputnik s titulkem „Hledání pravdy“)
Podle náměstka ruského ministra zahraničí Sergeje Rjabkova „není důvod tvrdit, že letadlo bylo sestřeleno z území ovládaného povstalci“. V reakci na nizozemské vyšetřování uvedl, že je „politováníhodné, že i přes opakované snahy Ruska zorganizovat vyšetřování tak, aby bylo komplexní a nezaujaté... jde o jasnou snahu dělat zaujaté závěry a splnit politické zadání“.