natoaktual.cz

SPECIÁL: Útok na Ukrajinu

Zpravodajský souhrn
k ruské invazi na Ukrajinu

  • natoaktual.cz
  • Zpravodajství
  • Informační centrum o NATO
  • nato.idnes.cz

  • Pár měsíců i rok. Rychlé přijetí seveřanů do NATO můžou zbrzdit dvě země

    2. září 2022  9:33
    Středečním podpisem prezidenta Miloše Zemana se Česká republika stala už čtyřiadvacátou zemí, která schválila přijetí Finska a Švédska do NATO. Zbývá souhlas jen šesti členských států. Dva z nich ale mohou nebývale rychlé tempo ratifikace vstupu severských zemí mezi spojence zbrzdit. A to dost výrazně.  

    Finský ministr zahraničí Pekka Haavista, šéf NATO Jens Stoltenberg a šéfka švédské diplomacie Ann Linde v bruselské centrále Aliance | foto: NATO Photos

    Když na konci června Aliance pozvala Finsko a Švédsko ke vstupu, avizovali představitelé většiny z třiceti členských zemí, že schválení přistoupení obou severských zemí na národní úrovni bude velmi rychlé.

    A tempo, s jakým parlamenty jednotlivých členských zemí ratifikaci odstartovaly, bylo skutečně nevídané. Za pouhé dva měsíce stihlo členství Finska Švédska schválit 24 zemí. Zatím poslední, kdo proces přijetí nových členů dokončil, je Česko a to jen proto, že čeští zákonodárci měli „parlamentní prázdniny“.

    Pro plné členství musí přístupové protokoly schválit parlamenty všech 30 současných členských států. Celý proces trvá obvykle i více než rok.

    Například jeden z nejmladších členů Aliance – Černá Hora zahájila přístupové rozhovory v prosinci 2015. Za pouhé tři měsíce v březnu 2016 už Černá Hora podepisovala přístupové protokoly a ratifikace pak trvala do června 2017. A zatím poslední nový člen, Severní Makedonie, podepsala přistoupení k NATO v únoru 2019. Ratifikace na národní úrovni pak trvala až do března roku 2020.

    Pro přistoupení Finska a Švédska chybí souhlas už jen šestice zemí: Řecka, Maďarska, Portugalska, Slovenska, Španělska a Turecka.

    Zatímco na Slovensku se předpokládá hladké získání souhlasu po letní parlamentní přestávce už během září, v Portugalsku, Španělsku a Řecku se očekává dokončení ratifikace nejpozději do konce letošního roku.

    Severská síla. NATO získá členy se strategickou polohou a totální obranou

    Atény vstup severských zemí podporují nejen z geopolitického hlediska, ale i kvůli demokratickému kreditu, které tyto dvě země zosobňují. Premiér Kyriakos Mitsotakis už během květnové návštěvy Washingtonu avizoval, že očekává podporu všech hlavních řeckých politických stran.

    Španělská vláda už schvalovací proces odstartovala 5. července, tedy ve stejný den, kdy přístupové protokoly v centrále NATO podepsali představitelé Finska a Švédska a celý ratifikační kolotoč odstartoval.

    Dvoukomorový španělský parlament by měl přístupné protokoly schválit do 90 dnů a souhlas se tak očekává někdy na přelomu října a listopadu. Podporu přijetí nových členů vyjádřili představitelé vládnoucích socialistů i španělská opoziční Lidová strana.

    Nutno ale dodat, že při zatím poslední ratifikaci nového člena - Severní Makedonie, to Španělsku kvůli tehdejší vleklé vnitropolitické krizi trvalo dlouhých 21 měsíců.

    Erdogan nechce působit slabě

    A pak jsou tu ještě dvě spojenecké země, které proces přistoupení obou severských zemí mohou výrazně zbrzdit. Především Turecko.

    Časová osa, kdo už ratifikoval:

    Kanada (5. července), Dánsko (5. července), Island (5. července), Norsko (5. července), Estonsko (6. července),
    Británie (6. července), Albánie (7. července), Německo (8. července), Nizozemsko (12. července), Lucembursko (12. července), Bulharsko (13. července), Lotyšsko (14. července), Slovinsko (14. července), Chorvatsko (15. července), Polsko (20. července), Litva (20. července), Belgie (20. července), Rumunsko (21. července), Severní Makedonie (27. července), Černá Hora (27. července), Francie (2. srpna), Itálie (3. srpna), Spojené státy (3. srpna), Česká republika (31. srpna).

    Ankara ratifikaci podmiňuje splněním svých požadavků. Turecký prezident Erdogan nedávno pohrozil Stockholmu a Helsinkám, že nenechá v parlamentu ratifikovat jejich žádost, pokud Ankaře nevyhoví s žádostí o vydání až sedmi desítek lidí, které chce Turecko postavit před soud za údajnou spolupráci nebo členství v teroristických organizacích.

    Ankara mezi ně řadí například kurdské oddíly YPG v Sýrii, organizaci duchovního Fethullaha Gülena či Stranu kurdských pracujících (PKK), která je rovněž na seznamu teroristických skupin v USA a EU. Švédsko ale podle tureckého ministra spravedlnosti Bekira Bozdaga dosud vydalo jen „běžné zločince“.

    Ankara se odvolává na společné memorandum, které představitelé Turecka, Švédska a Finska podepsali na červnovém summitu NATO v Madridu a které fakticky odblokovalo pozvání obou skandinávských zemí do Aliance. V dokumentu se trojice zemí zavázala k větší spolupráci proti terorismu.

    Podle analytika Riche Outzena z prestižní americké Atlantické radybude rychlost ratifikace v Turecku vázána právě na konkrétní opatření v oblasti spolupráce v oblasti obranného průmyslu včetně ukončení zbrojních embarg na vývoz některých technologií do Turecka a právě stíhání osob kolem financování a náboru Strany kurdských pracujících (PKK).

    Druhým aspektem, který rychlost ratifikace ovlivní, jsou turecké prezidentské a parlamentní volby v roce 2023. „Prezident Erdogan se bude vyhýbat tomu, aby ohledně přistoupení působil příliš měkce nebo ukvapeně,“ konstatoval Outzen.

    Třetí faktor pak může představovat potenciální turecká vojenská operace proti PKK v Sýrii. Podle Outzena skutečnost, že proces přistoupení severských zemí probíhá, ale ještě není dokončen, utlumí určitou západní kritiku možné nové operace. S výrazným prodlužováním ale může Turecko čelit další vlně silného tlaku ze strany aliančních zemí.

    Turecko proto zřejmě bude posledním z třicítky členů NATO, který přistoupení schválí. Outzen odhaduje rozumí od osmi do dvaceti měsíců. Ankara se podle něj bude chtít ujistit, že Švédsko a Finsko podniknou podstatné kroky k naplnění společného memoranda ze summitu, které pozvání severských zemí odblokovalo. „To by mohlo skončit krátce po tureckých národních volbách v červnu 2023,“ dodal Outzen.

    NATO přijme nové členy, vyzbrojí Ukrajinu a posílí obranu. Moskvě navzdory

    Druhou a „ne příliš nadšenou“ zemí z přijetí nových členů do Aliance je pak Maďarsko. Analytik a bývalý maďarský velvyslanec v USA András Simonyi předpokládá, že maďarský premiér Viktor Orbán bude pravděpodobně ratifikovat přistoupení seveřanů jako poslední.

    „Zastává názor, že politika otevřených dveří NATO je provokací vůči Rusku a nedodrženým slibem Západu – což je bizarní vzhledem ke skutečnosti, že on byl tím, kdo podepsal Washingtonskou smlouvu o vstupu Maďarska do NATO v roce 1999,“ konstatoval. Časový rámec pro ratifikaci ze strany Maďarska tak podle něj zůstává velmi nejasný.

    inc natoaktual.cz

    Barista i záchranář u kanónu

    Říjen 2019

    Poprvé v historii nechala armáda záložáky pálit z kanónů ostrými

    Dny NATO v Ostravě

    Září 2019

    Dny NATO navštívilo 220 tisíc lidí, ukázaly i nové vrtulníky pro armádu.

    Továrna na instruktory

    Červenec 2019

    Britský poradní tým s pomocí Čechů vyškolil už přes 9 500 vojenských instruktorů.

    Mraky prachu, vedro a léčky

    Červen 2019

    Jak vypadá příprava českých vojáků na misi v africkém Mali.

    Partneři portálu

    NATO PDD iDnes.cz Newton Media