Podpis ratifikačních listin ve středu potvrdil na twitteru mluvčí Hradu Jiří Ovčáček s tím, že jde o „historický okamžik“. Zeman již dříve vstup obou zemí do NATO podpořil.
Aliance pozvala obě severské země ke vstupu na svém červnovém summitu v Madridu. Pro plnohodnotné členství musí přistoupení nových zemích schválit parlamenty všech třiceti současných členských států.
Poslanci schválili přijeti severských zemí do NATO. Proti byli čtyři z SPD |
Češi senátoři schválí přijetí Finska a Švédska už 10. sprna. Poslanecká sněmovna přístupové protokoly schválila na nočním jednání z pátku na sobotu 27. srpna.
Přístupové protokoly jsou v Česku formálně mezinárodními smlouvami prezidentského typu. Obě parlamentní komory dávají souhlas s ratifikací, kterou představuje následný podpis prezidenta.
Aby se obě země staly členy, musí přístupové dokumenty ratifikovat všech 30 aliančních států. Zatím je schválilo 24 členských zemí NATO. Naposledy v úterý proces dokončily Spojené státy.
Na souhlas s přijetím čekají severské země ještě ve Španělsku, Portugalsku, na Slovensku, v Řecku, Maďarsku a v Turecku.
Ankara přitom ratifikaci podmiňuje splněním svých požadavků. Turecký prezident Erdogan nedávno pohrozil Stockholmu a Helsinkám, že nenechá v parlamentu ratifikovat jejich žádost, pokud Ankaře nevyhoví s žádostí o vydání až sedmi desítek lidí, které chce Turecko postavit před soud za údajnou spolupráci nebo členství v teroristických organizacích.
Ankara se odvolává na společné memorandum, které představitelé Turecka, Švédska a Finska podepsali na nedávném summitu NATO v Madridu na konci června a které fakticky odblokovalo pozvání obou skandinávských zemí do Aliance. V dokumentu se trojice zemí zavázala k větší spolupráci proti terorismu.