„Přijel jsem tehdy k vám a setkal se s prezidentem Havlem a měl jsem z toho dobrý pocit. Pamatuji si na všechno, na každou jednotlivou drobnost,“ řekl dojatě Clinton, když v neděli po třiceti letech navštívil jazzovou Redutu.
Právě sem ho v lednu 1994 vzal někdejší český prezident Václav Havel, daroval mu zbrusu nový saxofon, na který pak Clinton zahrál svou oblíbenou píseň Sweet Valentine. „Stále ho mám a občas si na něj i zahraju,“ podotkl. “Prezient Havel hrál na nějakou tamburínu. Říkal jsem mu, ať hraje hodně nahlas, kdybych to zkazil,“ dodal s úsměvem.
Skladba zazněla i tentokrát. Clinton sice nehrál, ale překvapivě vystoupil na pódium a zavzpomínal na své zesnulé přátele, se kterými tehdy pracoval na vizi svobodné a demokratické Evropy. Na americkou ministryní zahraničí Madeleine Albright a Václava Havla.
„Tohle místo bude navždy symbolizovat člověka, kterého jsem měl velmi rád, prezidenta Havla. A zemi, kterou jsem přijel obdivovat,“ ukázal na velkou fotografii na stěně klubu. Nikdy podle svých slov nezapomene na noc, kterou zde prožil během své první státnické cesty i na vůbec první návštěvu v 70. letech během své studentské cesty Evropou, kdy byl „ještě mladý kluk, další chudý student, který neměl nejmenší tušení, co se mu v životě přihodí“.
Maličký ale legendární pražský klub v neděli stejně jako tehdy praskal ve švech. Clinton v něm strávil asi hodinu a půl v naprosto neformální atmosféře. Jako před lety. Špičkový jazz, dávní známí z Havlových časů a desítky hostů v čele s prezidentem Petrem Pavlem, diplomaty, politiky a osobnostmi veřejného života.
Clinton vzpomněl, že před třiceti lety to pro něj bylo nesmírně emocionální období, protože mu pět dní předtím zemřela matka. „Zemřela šestého ledna. A pak jsem zahájil cestu, důležitou cestu do Evropy, kde jsem prosazoval to, co se stalo pak známým jako rozšíření NATO,“ řekl.
Tehdejší rozhovory s Havlem označil za nesmírně důležité z hlediska bezpečnosti nejen ČR, ale i USA. „Byli jste první země, kterou jsme přijali. Rozšíření aliance bylo krokem správným směrem a musíme pracovat na pokračování. Lidé v této části světa si pamatují, jaké je to žít, když se nepostavíme za svobodu a demokracii,“ dodal.
Právě před třiceti lety přivezl do Prahy zprávu, že je jen otázkou času, jak a kdy se Aliance rozšíří. Teď ocenil současnou roli Česka při podpoře Ukrajiny, která se brání brutální ruské agresi. Konkrétně připomněl i českou iniciativu na shánění dělostřelecké munice pro ukrajinské obránce. „Postavení vaší země je ve světě velmi vysoké a má obrovský kredit. A to, že jste se postavili za naše přátele na Ukrajině, znamená ještě více,“ prohlásil.
V souvislosti s Ukrajinou přiblížil tehdejší jednání v Moskvě s ruským prezidentem Borisem Jelcinem. Právě tam posléze z Prahy v roce 1994 zamířil jednat o ukrajinském jaderném arzenálu, který Kyjev získal jako „dědictví“ po rozpadu Sovětského svazu.
„Mluvil jsem s nimi (Ukrajinou) o jaderných zbraních, protože měli třetí největší jaderný arzenál na světě a snažili se ho zbavit. Ale neudělali to, dokud jsem nepřesvědčil prezidenta Jelcina, aby se ke mně přidal, a pak premiéra Johna Majora a NATO s OSN, aby všichni zaručili územní suverenitu Ukrajiny,“ dodal.
Právě Clinton během svého prezidentského mandátu poprvé v dějinách nastínil vizi Evropy bez konfliktů, nerozdělené a demokratické. K ruské válce na Ukrajině nyní varoval před hlasy, které pomoc a podporu Ukrajině zpochybňují s tím, že se jich válka netýká. „I u nás jsou lidé, kteří to říkají, že to není náš boj. To ovšem taky říkala spousta lidí, když zabíral území Hiter,“ dodal.
Clinton se v úterý zúčastní konference Naše bezpečnost není samozřejmost na Pražském hradě, která připomene 25 let od vstupu Česka do NATO. Konferenci pořádá spolek Jagello 2000, ve Španělském sále na ní kromě Clintona promluví nejvyšší čeští ústavní činitelé nebo bývalý generální tajemník NATO George Robertson.