Podle ministerstva zahraničí jde o důležitou událost, kterou byla završena letitá vyjednávání na mezinárodní půdě. Spolu s českou republikou úmluvu podepsala většina členských zemí NATO a Evropské unie.
Česko je tak mezi prvními z více než 100 států, které se k dohodě připojí. Stranou ale zatím zůstávají hlavní výrobci této munice - USA, Čína, Rusko, Indie, Pákistán a Izrael.
Úmluva signatářské země zavazuje k tomu, že kazetovou munici nebudou používat, vyvíjet, vyrábět ani nijak získávat, skladovat, držet nebo přemisťovat.
"Po Ottawské úmluvě, která zakazuje nášlapné miny, je to další významný krok k mezinárodnímu odzbrojení a likvidaci následků válečných konfliktů," konstatovala mluvčí ministerstva zahraničí Zuzana Opletalová.
Kazetová bomba obsahuje stovky malých náloží, které se rozptýlí po větším území jako samostatná výbušná zařízení. Tyto kontejnery se samostatnými náložemi lze na bojiště dopravit raketami, dělostřeleckými granáty i leteckými bombami.
Některé ze stovek náloží často nevybuchnou ihned, ale zůstávají aktivní i po několika letech po skončení konfliktu a stávají se tak vážným nebezpečím hlavně pro civilisty.
Kazetové zbraně byly použity například v Kosovu, Afghánistánu, Iráku, ale i Libanonu a podle organizace Human Rights Watch i letos v srpnu během rusko-gruzínské války.
Podepsaná úmluva zavazuje státy, že kazetovou munici vyřadí z výzbroje a zlikvidují do osmi let od podpisu smlouvy. Území kontaminovaná kazetovými bombami musí být pak zbavena nevybuchlé munice do deseti let. Součástí smlouvy jsou i články týkající se pomoci obětem.
Česká republika podle ministerstva obrany kazetovou munici již nepoužívá. Všechny typy takové munice již byly vyřazeny a zlikvidovány nebo zničení probíhá. V dubnu 2008 zbývalo k likvidaci 67 kontejnerů a 16 482 kusů submunice kazetové munice sovětské výroby KMG-U a RBK, která by měla být podle plánu zlikvidována do konce roku 2011. Náklady na likvidaci by měly přesáhnout 11 milionů korun.
