Ve vazbě byl tehdy i on sám. Za válčení u britského královského letectva. Jeho pronásledování bylo však později na nátlak Ludvíka Svobody pro nedostatek důkazů zastaveno.
| Milan Píka Těsně před druhou světovou válkou utekl na Západ, chtěl bojovat jako letec proti nacistům, ale vrozená oční vada mu zabránila létat. A tak po absolvování anglické vojenské akademie sloužil u anglického letectva jako pobočník velitele. Domů se vrátil v září 1945 a začal studovat práva, ale ze studií byl brzy vyloučen, stejně jako z armády. V listopadu 1948 byl zatčen, obviněn z plánování únosu svého otce a vlastizrady. |
Nikdy nezapomene na slova, která mu tehdy otec řekl: "Milane, buď dobrým člověkem. Až přijde doba, očisti moje jméno".
Nyní po šedesáti letech uvedl v ostravském Minikině Kavárna v unikátní předpremiéře dokument z cyklu České televize Tajné akce STB, věnovaný právě pozadí politického procesu s jeho otcem. Jako první měli možnost dokument vidět žáci ostravské školy Generála Píky. Česká televize ho odvysílá příští pondělí.
"Bylo to už v únoru 1948, kdy jsme se s otcem poprvé o politické situaci bavili. Řekl mi tehdy: Je to špatné, mě budou věšet na první lampě," popsal školákům události z doby, kdy se komunisté chopili v Československu moci.
Besedy s Milanem Píkou a celodenní projekce dokumentů jsou součástí doprovodného programu právě probíhajících Dnů NATO v Ostravě. "Snažíme se podat dějiny způsobem, které dnešní děti a mládež zaujmou," konstatoval jeden z organizátorů Petr Pánek ze sdružení PANT.
| Kdo byl Heliodor Píka Za první světové války byl Heliodor Píka důstojníkem československých legií v Rusku a ve Francii, v roce 1919 se účastnil bojů na Těšínsku a Slovensku. V armádě působil ve štábních funkcích. V letech 1926-1927 absolvoval Vysokou školu válečnou v Paříži a v letech 1932-1937 působil jako československý vojenský atašé v Rumunsku. Za druhé světové války řídil do května 1941 zpravodajskou skupinu v Bukurešti a Istanbulu, poté se stal náčelníkem Čs. vojenské mise v tehdejším Sovětském svazu. V letech 1945-1948 působil jako zástupce náčelníka hlavního štábu československé armády. Po únoru 1948 byl zatčen a obviněn z velezrady a ve vykonstruovaném soudním procesu byl odsouzen k trestu smrti oběšením, který byl vykonán 21. června 1949 na dvoře plzeňské věznice Bory. Tato poprava byla první politickou justiční vraždou v socialistickém Československu. |
tisknout 
