Ve vazbě byl tehdy i on sám. Za válčení u britského královského letectva. Jeho pronásledování bylo však později na nátlak Ludvíka Svobody pro nedostatek důkazů zastaveno.
Milan Píka Těsně před druhou světovou válkou utekl na Západ, chtěl bojovat jako letec proti nacistům, ale vrozená oční vada mu zabránila létat. A tak po absolvování anglické vojenské akademie sloužil u anglického letectva jako pobočník velitele. Domů se vrátil v září 1945 a začal studovat práva, ale ze studií byl brzy vyloučen, stejně jako z armády. V listopadu 1948 byl zatčen, obviněn z plánování únosu svého otce a vlastizrady. |
Nikdy nezapomene na slova, která mu tehdy otec řekl: "Milane, buď dobrým člověkem. Až přijde doba, očisti moje jméno".
Nyní po šedesáti letech uvedl v ostravském Minikině Kavárna v unikátní předpremiéře dokument z cyklu České televize Tajné akce STB, věnovaný právě pozadí politického procesu s jeho otcem. Jako první měli možnost dokument vidět žáci ostravské školy Generála Píky. Česká televize ho odvysílá příští pondělí.
"Bylo to už v únoru 1948, kdy jsme se s otcem poprvé o politické situaci bavili. Řekl mi tehdy: Je to špatné, mě budou věšet na první lampě," popsal školákům události z doby, kdy se komunisté chopili v Československu moci.
Besedy s Milanem Píkou a celodenní projekce dokumentů jsou součástí doprovodného programu právě probíhajících Dnů NATO v Ostravě. "Snažíme se podat dějiny způsobem, které dnešní děti a mládež zaujmou," konstatoval jeden z organizátorů Petr Pánek ze sdružení PANT.
Kdo byl Heliodor Píka Za první světové války byl Heliodor Píka důstojníkem československých legií v Rusku a ve Francii, v roce 1919 se účastnil bojů na Těšínsku a Slovensku. V armádě působil ve štábních funkcích. V letech 1926-1927 absolvoval Vysokou školu válečnou v Paříži a v letech 1932-1937 působil jako československý vojenský atašé v Rumunsku. Za druhé světové války řídil do května 1941 zpravodajskou skupinu v Bukurešti a Istanbulu, poté se stal náčelníkem Čs. vojenské mise v tehdejším Sovětském svazu. V letech 1945-1948 působil jako zástupce náčelníka hlavního štábu československé armády. Po únoru 1948 byl zatčen a obviněn z velezrady a ve vykonstruovaném soudním procesu byl odsouzen k trestu smrti oběšením, který byl vykonán 21. června 1949 na dvoře plzeňské věznice Bory. Tato poprava byla první politickou justiční vraždou v socialistickém Československu. |