Cameron stanovil během víkendového summitu termín na 18. července s tím, že nechá v britském parlamentu hlasovat o obnovení odstrašujícího jaderného arzenálu.

Po červnovém referendu o odchodu Británie z Evropské unie chtěl Cameron předat úřad novému premiérovi v září a zároveň uvedl, že rozhodnutí nechce ponechat na svém nástupci. V pondělí ale oznámil, že rezignuje už ve středu. Nahradí ho současná ministryně vnitra Theresa Mayová.

Zda se hlasování tedy skutečně uskuteční, zatím není jasné.

Stárnoucí flotila čtyř britských ponorek Vanguard, vyzbrojených střelami Trident s jadernými hlavicemi, musí být podle jeho slov „nade vší pochybnost“ nahrazena.

Diskuze o tom, zda a jak nahradit ponorky Vanguard, přitom probíhá v Británie už od roku 2007.

„Jaderné odstrašení má podle mého názoru i nadále zásadní význam, a to nejen pro britskou bezpečnost, ale také pro celkovou bezpečnost Severoatlantické aliance,“ prohlásil Cameron s odkazem na společné komuniké, které lídři osmadvacítky ve Varšavě přijali.

V něm se konstatuje, že kolektivní obrana zůstává hlavním úkolem NATO a že odstrašování a obrana je založena na „vhodné kombinací konvenčních a raketových kapacitách jaderné obrany“.

Spojené státy, Británie a Francie mají zajistit, že všechny prvky jaderného odstrašování NATO budou zabezpečené, spolehlivé a efektivní. Text také zdůrazňuje, že je zapotřebí trvalého soustředění politiků v těchto zemích k tomu, aby schopnost jaderného odstrašení odpovídala požadavkům 21. století.

Dokument konstatuje, že po skončení studené války NATO dramaticky snížilo počet jaderných zbraní umístěných v Evropě a klesla i „závislost“ na nich ve strategii Aliance.

„Jsme i nadále odhodláni v budoucnu přispět k vytvoření podmínek pro další snižování (počtu) na základě reciprocity... Litujeme, že podmínky pro dosažení odzbrojení v současnosti nejsou příznivé,“ konstatovali lídři NATO s odkazem na ruské proklamace o síle svého arzenálu i hrozby jejich použití.

Jak se zachovají labouristé?

Británie má v současné době čtyři ponorky třídy Vanguard, které byly do služby zařazeny v 90. letech. Životnost se už chýlí ke konci. Podle původních plánů měly být vyřazeny do roku 2022, s jejich provozem se ale nově počítá ještě o šest let déle.

Současná vláda ale neuvedla, kolik by nové ponorky stály. Odhady hovoří o tom, že i s celkovými provozními náklady na třicet let služby, by mohlo jíž až o 130 - 160 miliard liber.

Debata v britském parlamentu i samotné hlasování budou zřejmě velmi zajímavé.

Konzervativní vláda tvrdí, že jaderný program je životně důležitý, labouristé byli donedávna zastánci obnovy, ale jejich nový vůdce a někdejší protiválečný aktivista Jeremy Corbyn je proti. Stejně jako skotští nacionalisté, kteří se netají plánem ponorky s mateřskou základnou u skotského Faslane sešrotovat.

„Náš jaderný program poskytuje nejlepší záruku naší bezpečnosti a našemu způsobu života,“ uvedl v reakci britský ministr obrany Michael Fallon s tím, že hlasování rozhodne o ochraně před extrémními hrozbami na další tři dekády. „Není čas hazardovat s naší bezpečnosti,“ dodal.