Důkazem může být fakt, že v závěrečném komuniké summitu, které má 139 bodů, se o Rusku výslovně píše nebo se ho bezprostředně týká nejméně 30 bodů.

„Aliance neusiluje o konfrontaci a nepředstavuje žádnou hrozbu pro Rusko. Ale nemůžeme slevit ze zásad, na kterých naše Aliance a bezpečnost v Evropě a Severní Americe spočívá. NATO bude i nadále transparentní, předvídatelné a rozhodné,“ píše v jednom z bodů, které jsou konsenzem celé osmadvacítky států.

Za destabilizují akce Ruska označují spojenci především setrvávající ilegální a nelegitimní anexi Krymu, porušování svrchovaných hranic, záměrnou destabilizaci východní Ukrajiny, neohlášená rozsáhlá vojenská cvičení a provokativní vojenské aktivity v blízkosti členských zemí NATO - včetně regionů Baltského a Černého moře a východního Středomoří, nezodpovědnou a agresivní nukleární rétoriku nukleární nebo opakovaná narušení vzdušného prostoru. (Celé znění komuniké v angličtině zde)

Patrně nejostřejší kritice podrobila Moskvu během varšavské schůzky bývalá šéfka americké diplomacie Madeleine Albrightová. Rusko označila za „velkou zemi, kterou zradil její vůdce“.

Prostřednictvím akcí na Ukrajině podle ní ruský prezident Vladimir Putin připomněl, že vůdci jsou nejnebezpečnější, když si vytvářejí svou vlastní realitu. „Jeho názory jsou plné fikce a snaží se rozdělit naši Alianci,“ konstatovala v projevu expertním fórem summitu.

S Moskvou je podle ní potřeba pracovat na vybudování kooperativní euroatlantické bezpečnosti. Vzájemný dialog však označila za obtížný. S odkazem na vyslání čtyř aliančních praporů do Pobaltí a Polska označila politiku odstrašení a posilování obrany a zároveň dialogu s Ruskem za správnou. O provokaci Ruska prý podle ní nemůže být řeč.

„Putin nepotřebuje provokovat, protože provokatérem je,“ prohlásila Albrightová s tím, že spojenci musí nyní přejít od „uklidňování k odstrašování“, aby si Rusko všimlo, že její akce mají dlouhodobé dopady a že obranné schopnosti Aliance by nikdy neměly být testovány. „Silný signál Rusku, že jsme připraveni odrazit ruskou agresi na evropském kontinentu, odkazuje na chování Kremlu nikoli ruské společnosti,“ zdůraznila.

Fotografie

Velmi skepticky se staví k dialogu s Moskvou polský ministr zahraničí Witold Waszczykowski. Rusko podle něj není konstruktivní hráč na mezinárodní scéně. „Zbožné přání o pragmatické spolupráci“ s Ruskem je potřeba podle jeho odmítat tak dlouho, dokud Rusko bude vojensky operovat na územích svých sousedů.

Abcházie, Jižní Osetie, Náhorní Karabach, Krym, Donbas - to je podle něj dlouhý seznam oblastí konfliktů, které vznikly po roce 1991 a žádný z nich nebyl vyřešen s podporou Ruska.

„Rusko nebylo Západem podvedeno. Nikdo Rusku neslíbil imperiální nadvládu nad územím svých sousedů,“ zdůraznil.