Bosna chce do Iráku během srpna vyslat 49 vojáků, kteří se připojí k mezinárodním silám pod velením NATO.
Jednotka by se měla podílet na zajištění ochrany americké základny Camp Victory poblíž Bagdádu.
Sarajevská vláda tak chce posílit své šance na možné budoucí přijetí do NATO. Účast v zahraničních operacích je totiž jedním z kritérií pro přijetí takzvaného Akčního plánu členství (MAP). Ten je jakýmsi předstupněm pro přijetí do Aliance.
V Iráku už vojáci bosenské armády působili od roku 2005. Zhruba třicetičlenná jednotka ženistů se podílela na odminovávání oblasti na jihu Iráku.
Šance na možné přijetí mezi státy NATO chce Bosna posílit i příští rok, kdy plánuje vyslat své vojáky do mise ISAF v Afghánistánu.
Severoatlantická aliance s Bosnou a Hercegovinou zintenzivnila vzájemné vztahy po dubnovém summitu v rumunské Bukurešti. Představitelé NATO otevřeli s Bosnou nový program individuálního partnerství (IPAP).
Bosna a Hercegovina si letos připomene třinácté výročí od uvaření takzvané Daytonské dohody, kterou na vojenské základně v Daytonu v americkém Ohiu podepsali 21. listopadu 1995 tři prezidenti - bosenský Alija Izetbegović, chorvatský Franjo Tudjman a jugoslávský Slobodan Milošević. Smlouva ukončila čtyři roky trvající občanskou válku v Bosně a Hercegovině.
Boje vypukly v Bosně a Hercegovině v roce 1992 poté, co Bosna vyhlásila nezávislost - s tím ale nesouhlasila většina tamních Srbů. Z Bosny se stáhla jugoslávská armáda, která ale zanechala svou výzbroj bosenskosrbským silám, které měly dlouho převahu nad muslimskými a chorvatskými jednotkami.
Situace se výrazně změnila až v druhé půli roku 1995, kdy chorvatské a muslimské síly dosáhly velkých územních zisků v Bosně i v Srby ovládaných částech Chorvatska.
K ukončení bojů přispěl nátlak mezinárodního společenství, které po několika masakrech civilistů, například v Srebrenici v roce 1995, nasadilo letectvo proti srbským cílům.
Během války v Bosně, která je považována na nejkrvavější konflikt na evropském kontinentu od druhé světové války, zahynulo přes čtvrt milionu lidí. Dnešní Bosna a Hercegovina je rozdělena na Republiku srbskou a muslimsko-chorvatskou Federaci Bosny a Hercegoviny.
